Rez hrušňová - bio ochrana
|
|
 |
 |
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář (1484) - 42.110 (?) 27.1.2020 20:32
Nic jako bio ochrana proti rzi není. Jde jen o znalosti jejího šíření a volbu odrůdy, která má lépe postavený poměr práh_citlivosti/práh_škodlivosti.
Některé odrůdy jsou méně vnímavé proti infekčnímu tlaku a některé odrůdy i při rzi na listech mají čisté plody. Z lediska rezistence se proto zkouší přimísit do evropských hrušní přimíchat trochu azijské krve, protože NASHI rzí netrpí.
Z hlediska ochrany je možné chemický zásah minimalizovat omezením velikosti stromku, jeho správnou výživou a způsobem i načasováním aplikace "chemie". Vřeteno na kdouloni snadno totiž ošetříte i štětcem či přesně směrovanou postřilovou mlhou. Načasování je v době, kdy se vytváření jarní plodnice na jalovcích. Dříve či později aplokovaný postřik musí bt aplikován ve vyšších dávkách a nebo je dokonce neúčinný. Pokud je malý infekční tlak, tak Vám bude stačit 0,2 l sirného postřiku aplikovaného štětcem na koncové letorosty a mladých částí pldonosného obrostu (plodonosného paroží).
SfK.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
 |
 |
 |
|
|
|
|
 |
 |
|
host - 109.119 (?), 26.1.2020 11:54, zobrazeno: 11202x
Zbrojím na sezónu a chtěl bych co nejméně chemie. Bohužel rez hrušňová se mi silně vyskytuje, takže bych jí potřeboval něčím potlačit. Kuprikol a další podobná "chemie" není dobrá pro vodní živočichy, takže bych chtěl poradit něco alternativního - nezávadného. Něco jako proti pilatce jsou bílé lepové desky na detekci a v době květu Quassia amara, tak proti rzi hrušňové je...? :-) Radek
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 204.6 (?), 26.1.2020 12:19
... pila a zlodějská kukla, ve které se vloupete ke všem sousedům v okruhu tak dvou kilometrů a vyřežete jim všechny rostliny podobné jalovcům 
Ne, vážně... Jinak to nejde. Žádný jalovec v okolí nemám, nevím, kde je zimní hostitel rzi, přesto útočí tvrdou silou. Vylučuji řeči o tom, že stačí ochranné pásmo 200 metrů, to je nesmysl. Je to prostě hrůza :))
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 248.204 (?), 26.1.2020 16:09
Teď už udávají odstup 1500m... Ale je stejně všude. Jen jsem četla kdysi kdesi na netu, že trochu pomáhá i pod hrušní podsazený vlaštovičník, že má fungicidní účinky. Tak ho mám pod oběma hrušněmi (neustále pleji jeho semenáčky kolem), ale jestli aspoň částečně působí, nevím. Raději stejně stříkám, abych měla hrušky. Lída
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář (1484) - 42.110 (?), 27.1.2020 20:42
Souhlas.
Přípravky na bázi síry registrované proti padlí a aplikované v prvních termínech proti padlí často omezí i podstatnou část již vyklíčených spór rzi (to je ten termín po odkvětu). Postřik na zelené až růžové poupě předtím udělat mědí... nestříkáte do vodního prostředí a lokální aplikace životní prostředí tolik zase neohrožuje. Přitom v tomto vhodném termínu spórám zabrání ve vyklíčení. Registrací je to pak postřik proti strupovitosti v prvním jarním termínu.
SfK.
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 105.221 (?), 27.1.2020 21:56
Dobry den, me pomohl vyluh z preslicky. Zabralo mi to skoro 100%. Jen jsem strikala cca 5x az 6x.
|
|
 |
|
 |
 |
|
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář (1484) - 42.110 (?), 27.1.2020 20:32
Nic jako bio ochrana proti rzi není. Jde jen o znalosti jejího šíření a volbu odrůdy, která má lépe postavený poměr práh_citlivosti/práh_škodlivosti.
Některé odrůdy jsou méně vnímavé proti infekčnímu tlaku a některé odrůdy i při rzi na listech mají čisté plody. Z lediska rezistence se proto zkouší přimísit do evropských hrušní přimíchat trochu azijské krve, protože NASHI rzí netrpí.
Z hlediska ochrany je možné chemický zásah minimalizovat omezením velikosti stromku, jeho správnou výživou a způsobem i načasováním aplikace "chemie". Vřeteno na kdouloni snadno totiž ošetříte i štětcem či přesně směrovanou postřilovou mlhou. Načasování je v době, kdy se vytváření jarní plodnice na jalovcích. Dříve či později aplokovaný postřik musí bt aplikován ve vyšších dávkách a nebo je dokonce neúčinný. Pokud je malý infekční tlak, tak Vám bude stačit 0,2 l sirného postřiku aplikovaného štětcem na koncové letorosty a mladých částí pldonosného obrostu (plodonosného paroží).
SfK.
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
host - 83.76 (?), 5.2.2020 21:05
Dobrý den,
zdá se, že se v "chemii" vyznáte. Máte ozkoušený přípravek Vitisan (na rez hrušňovou)? Zdá se, že nemá vedlejší účinky, ale musí se stříkat docela často (6x).
Radek
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
host - 67.134 (?), 8.2.2020 12:43
Dobrý den,
děkuji za informaci - našel jsem si příručku "Ochrana jádrovin v ekologickém zemědělství" a v ní proti strupovitosti jabloně (ochrana proti ní by se měla shodovat s účinky na rez hrušňovou) doporučují bezměďnaté přípravky Myco-san/Myco-sin a Stulin - ani jeden z nich se mi nepodařilo identifikovat v nabídce obchodů (nalezený Mycosin slouží k péči o podrážděnou pokožku). Možná je to tím, že příručka je překladem ze švýcarského originálu z roku 2005 a přípravky k nám ještě nedorazily, nicméně Vitisan je tam uveden vedle tabulky, že prý jde použít od fáze vlašského ořechu, aniž by bylo upřesněno, co to přesně znamená (ten vlašský ořech na hrušni/jabloni). Přitom jsou v tabulce krásně zobrazeny jednotlivá vývojová stádia pupenů, takže by se proti rzi na hrušni mělo stříkat koncem března, v půli A koncem dubna, koncem května, začátkem června a nakonec koncem července. Problém je, že se mi nepodařilo k tomu Vitisanu sehnat žádnou smáčitelnou síru, která je požadována jako společně aplikovaný přípravek, od 4. do 6. stříkání dokonce samostatně. Předpokládám, že "obyčejná síra" z drogérie asi nepůjde použít, nebo se mýlím? Dalším problémem je správné dávkování. V návodě se uvádí kg/ha, já bych potřeboval ošetřit dva košaté (starší) stromy hrušně - a to ještě jeden letní a druhý zimní odrůdy (čili asi budou pučet v různých intervalech). Kolik se tedy dávkuje přípravku (Vitisanu, síry) na jeden strom a do kolika litrů vody? Postřikovač má objem 5 litrů.
Děkuji.
Radek
|
|
 |
|
 |
|
|
 |
|
 |
|
|