Prokletá monilie

Co umí napáchat moniliová hniloba na zrajících plodech peckovin i jádrovin, víme všichni. Stačí jediný den a z mnepatrného poranění slupky sajícím hmyzem nebo dotykem s postiženým plodem je rázem zachvácená celá švestka, ryngle či mirabelka.Rychlost, s jakou se houba umí šířit je k neuvěření. Co mě ale zaráží, některé viditelně poškozené plody - od ptáků, vos, od pádu na zem nebo prasklé deštěm, nehnijí vůbec.Přitom dužina je obnažená několik dní a přitom nejeví známky rozkladu.  
Příjít tak na to, jak monilii zatnout tipec...

Patřím k těm, co to taky nevědí. Je to však trochu i odrůdová vlastnost. U švestek tím u mě trpí jen Stanley, která je bez chemického ošetření obvykle k ničemu. U meruněk např. poměrně vodnatá Vesna. Velmi sladké ovoce (moruše, fíky) moc nehnije. Říkám si, že to možná bude podobné jako s hořením. Potřebujeme předmět ničení (a ten může být různě chytlavý-možná i podle obsahu jednotlivých cukrů), iniciátor (infikovaný vpich nebo dotyk) + správnou teplotu, vlhkost vzduchu a dostatek kyslíku.

Chápu různou citlivost jednotlivých odrůd. Mají jinak pevnou slupku, jinak sladkou a vodnatou dužinu, možná je i přítomnost fytoncidních látek v plodech (srovnejme, jak rychle plesniví maliny, jahody oproti borůvkám, brusinkám). Ale já to vídám u jedné a téže odrůdy na jednom stromě.
    Monilie je houba, která vůbec nepotřebuje vlhko, dokonce si myslím, že v suchu se šíří rychleji. Takřka každoročně pozoruji, že když přijdou v době zrání švestek silnější deště, mnoho plodů na stromech popraská. Ty prasklé švestky překvapivě nehnijí.

Ty prasklé švestky překvapivě nehnijí

Ano, kromě různé stavby slupky a buněčné stěny je tato odlišnost způsobena odlišnými a druhově specifickými fytoalexiny. Patří k nim např. i terpenoidy, alkaloidy, flavonoidy a mnoho dalších sekundárních metabolitů. Různé druhy ovoce produkují různé druhy těchto látek na základě různých podnětů. Fytoalexiny se produkují při styku s potenciálním škodlivým činitelem (bakterie, plíseň, houba, roztoč...). Jejich tvorba se někdy záměrně vyvolává stresem po postřiku chemickou látkou. Tato látka (řekněme např. měďnatá sůl) vyvolá stres a následnou tvorbu obranných látek. Ty se tvoří nejvíce ve slupce. Jeden známý stříká hrozny sodou, která nemusí sama působit fungicidně, ale vyvolá obrannou reakci plodů.

Co je nám to platné, když ten správný protimoniliový stres ještě neumíme řídit. Budeme muset vymyslet něco jako vakcínu s oslabenou monilií.

Naprosto zničující a budící bezradnost je napadení ještě nezralých plodů. Letos v tom vede švestka Amers. Násada byla slušná, v tuto dobu ještě nejsou zralé, přesto monilie postupně zdecimovala minimálně třetinu plodů už na stromě. Diametrálně líp je na tom vedle stojící Topgigant. 

To je mi líto. Jsem rád, že nemám zrovna na očích svou Stanley, kterou jsem chemicky neošetřil (Horizon). Asi to bude podobné. Kdybych měl ještě energii na pokusy, třeba bych něco jiného než fungicidy zkusil vymyslet. Nějaké vakcinační Scifi. Co kdyby se rozmixovaly shnilé plody, kaše se ošetřila při správné teplotě tak, aby houba uhynula, ale mykotoxiny (aj.) zůstaly. Pak by se zředěnou kaší postříkaly nenapadené plody a vyvolaly by obrannou reakci plodů. Ošetřené plody by se už nenakazily (?).

Mimmo

Je to smutné. Ja som včera našiel prvý hnilý plod na Tophite, ktorý ma do dozretia hádam ešte 2 mesiace. Minulý rok monilia na ňom skosila 90% plodov. Oberal som doslova celé strapce hnilých sliviek. Viac ma však trápi, že tento rok sa monilia objavuje aj na odrodách, kde inokedy nezvykne robiť väčšie problémy. Napr. taká Hanita, či Jojo sú ňou dosť negatívne poznačené...

Co se děje letos jsem ještě nezažil. Na nektarince postupně hnije jeden plod za druhým a s nimi i okolní listy a větvičky.

Co se týká švestek, tak opadávají, na jedné slivoni se všechny plody scvrkávají, na jiných ze všech plodů teče klejotok či jak to nazvat...

Podle mne jsou spóry houby ve vzduch a když jsou vhodné podmínky, (vlhkost) tak proroste pletivem plodu ať je plod zralý nebo nezralý (takhle se šíří například i plíseň bramborová). Není mně jasné, proč by třeba vosa létala na nezralé nebo nepoškozené plody a kousala nebo píchala do nich.

Myslím, že nejvíce poškození nezralých plodů je způsobeno obaleči. Červivé (dříve zrající) plody přilákají i další hmyz, který hledá další měkký plod. Kněžice (aj.) si taky zobnou klidně i do deseti plodů, když nemají jiné zralejší plody. Šíření monilie se údajně daří nejlépe při denních teplotách 20-25ºC, pokud jsou velmi chladné noci. Spory vyklíčí v noci na orosených plodech. Plody, které nemají v sobě vhodné protilátky, jsou napadeny velmi rychle. Tvorba vlastních protilátek se může podle dostupné literatury vyvolat i stykem s metabolity monilie v (pro monilii) nevhodném počasí nebo chemickým stresem při postřiku. Vlastní protilátky fungují i v okamžiku, kdy je postřik dávno spláchnutý několika dešti.

Ještě takovou zajímavost. Všiml jsem si u padaných meruněk, že počínající pomalu se šířící hnilobu přednostně žerou mravenci, kteří plod často dočistí do (pro kvas) použitelné podoby.