Síra patří mezi základní živiny ve výživě rostlin.Dříve bylo hnojení sírou opomíjeno kvůli vysokému obsahu oxidu siřičitého v emisích.Počátkem 90.let minulého století u nás došlo k rozsáhlému odsíření tepelných elektráren a emise síry se snížily ze 119kg/ha v roce 1990 pod 10kg/ha v roce 2006.
Úryvek je vyňat z článku p.M.Kaliny, našeho předního uznávaného odborníka přes výživu rostlin.Sám článek, který pojednává o hnojení sírou přímo nesouvisí s potlačováním nemocí, potažmo monilie sírou, ale zveřejněné porovnání číselných údajů/hodnot oxidu siřičitého v ovzduší před/po vlně odsířovacích procedůr s odstupem času mi připadaly natolik zajimavé, že jsem je musel uvést.
Dále je třeba uvést, že je vědecky známo/popsáno několik ras strupovitosti, která se časem vyvíjela, mutovala,docházelo k prolamováním rezistencí zakomponovaným v plodinách, odrůdách ovoce a zeleniny.A jak známo strupovitost jablek přímo souvisí s druhotným napadením hniloby, monilie,která rovněž proniká bránami, které vytvořila strupovitost.Není to pravidlem, ale stává se to,protože známe i jiné hniloby... jádřincová.Například u odrůdy Gloster hniloba většinou počíná u jádřince.
Vždyť i takový Rubín, Rubinola byly v nedávné minulosti odolné/rezistentní strupovitosti.Zatímco rezistence(odolnost) u Rubínu byla už dávno prolomena, rezistence u Rubinoly ještě některým rasám strupovitosti odolává, avšak jedna agresívní rasa z Holandska, Německa,která Rubinolu napadá se už na naše území dostala také.
Ze své zkušenosti mohu úvést příklad naší staré hrušně.Před dávnými roky,v 80.létech jsme nepoužívali žádné postřiky proti strupovitosti,a hrušky v tak rozsáhlé míře nestrupatěly,nehnily,jako dnes.Kdybych v dnešní době vynechal chem.ošetření dva-tři krát za rok,většinu úrody bych vyhodil totálně shnilou.Je to nerezistentní neznámá,letní odrůda,s velmi velkými,aromatickými plody...kdysi jsem ji chtěl už dávno vykopat,protože většina úrody shnila ještě na stromě.Jakmile jsem začal používat postřiky proti strupovitosti,většinu hrušek každoročně zachráním.