Zdvojené plody

Vloni jsem se v mensi mire, zato letos velmi hojne setkal s takovym nesvarem - plody na slivonich, tresnich a broskvonich jsou zdvojene - na jedne stopce dvojity plod. Kdyz jsem ted delal probirky broskvi, zjistil jsem, ze se to tyka cca poloviny (!) plodu. Pricinou je pry tepla predchozi sezona. Da se s tim neco delat, nebo se musim smirit s tim, ze ted uz pravidelne (vzhledem k menicimu se klimatu) budu mivat plody takto deformovane? BTW jak to, ze pestitele nemaji tento problem v oblastech, kde je jeste tepleji, napr. stredomori, Bulharsku apod?

Taky jich mám na slivoních habakuk, většinou jedna část odchází, nebo praská, černá... Po odloupnutí zbylá část hojí ranku drsnější jizvou. Slyšel jsem, že to souvisí s Černobylskou havárií-cosi s poločasem rozpadu, ale jak píšu, je to tzv.JPP...SPCH

Mám také hodně dvojčat, ale i čtyřčat na broskvoních. Zbavuji se jich,, pokud to jde protrháváním.

Kdysi jsem se tu na to také ptal, protože jsem měl na broskvoni prakticky pouze dvojčata. Někdo (? dr. Vysloužil?) k tomu uvedl, že je to opravdu ovlivněno počasím v srpnu předchozího roku, kdy se zakládají květní pupeny.

 Následující rok byla situace normální, letos to nvidím na mírné zvýšení počtu, ale nic dramatického. Obranu nevím. Jirka

Já mám u broskví místy dvojplody v převaze. Na některých výhonech z 10 plůdků je všech 10 dvojplodů.   Je možné, že je to dáno loňským počasím, ale teplem určitě ne , na broskve je tu i v nejteplejší roky stále zima. Asi znamení.

U švestek je dvojplodů méně, ale stále dost. Nejvíce je má ráda pilatka, bez námahy rovnou double. Letos poprvé díky pilatce nesklidím na švestkách nic, napadení je už kolem 90% a pokračuje. Nějaké škody poslední roky bývaly, ale tohle nikdy. I loni na jabkách i soused, skoro všechny projeté obalečem, nebylo nikdy. Letos projistotu jabka nenasadily na květ MH

Tejto problematike sa venuje aj odborný článok českých autorov - bohužiaľ v angličtine (viď foto - ak by si to niekto chcel vyhľadať a prečítať celé). Podstatné závery sú v abstrakte (ten je v češtine - viď foto 3). Netvrdím že to tak nemôže byť, ale toto zdôvodnenie mi pripadá byť len na úrovni hypotézy... IH

Je pravda, ze vloni byl zacatek srpna skutecne extremni - vysoke teploty pres 30 a zadny dest. Byl jsem zrovna na dovolene, a po navratu byla spousta drevin poschla - napul suche listy na jinanu, oschle rybizy a angresty. Nicmene pred odjezdem jsem stromy vydatne prolil vodou (az tak, ze po navratu jsem zaznamenal rasici nove vyhony). Takze souhlasil bych s vysokou teplotou pri diferenciaci kvetnich pupenu, nikoli vsak se suchem. Tzn. zadne opatreni proti tomuto jevu nejsem schopen ucinit. Ale stale zustava bez odpovedi to, jak to delaji v zemich, kde jsou teploty pres leto jeste vyssi? Nezaznamenal jsem, ze by toto zdvojovani bylo zrovna beznou zalezitosti...

Na jihu evropy jsou čtyřicítky, asie, sever afriky, i 45st. Teplé noci 25st.

Nějaké třicítky jsou u nás naprosto neškodné. Loni v červenci / juli opakovaně nad ránem 6°C, což je téměř 10°C pod normálem. Takže možná naopak podchlazení a,,poškození" pupenů.

MH

Na dvojáky u švestek jsem si už zvykl, občas se objeví na broskvoních, ale poprvé jsem je zaznamenal letos na jabloních - konkrétně jen na jedné odrůdě (Kidd's Orange) - více než 30 % plodů z "královských květů" je zdvojeno nebo i ztrojeno.

pětný plůdek broskvoně. Walter