Vinohradnicke broskvone

Nastoupil jsem cestu zmenšování plodů u švestek.Připadá mě, že právě tam se skrývají koncentrované chutě.Možná právě proto mi připadají menší plody paní Mirky lákavější.

Ale zopakuji svůj dotaz už poněkolikáté"pěstujete někdo červenomasou vinohradnickou broskev typu ´Roter Weinsbergpfirsiche´?Jáká se jeví kvalita chuti, jakou mají barvu slupky (černou, nebo červenou)?

Znalosti mám jen povrchní, ale pecky z vinohradnických odrůd se uvádí jako nejvhodnější pro výrobu podnoží.1)Lepší klíčivost, než ranné,2)asi pozdější rašení stromků,3)odolnost kadeřavosti?4)odolnost chorobám, padlí-nebo je to naopak, a jsou citlivé, a proto se vysazují na okraje vinohradů, jako signalizace???

V případě plné odlučitelnosti pecky od dužiny je velikost plodu určitě až za kriteriem spolehlivosti dozrání do plné chuti a odolnosti proti propadu při přezrání. Jestli ono pak s tím vysazováním nebude tak, že většina odhozených pecek do prostoru živého plotu na mezi vinohradu nejen že vyklíčí, ale díky životaschopnosti se uplatní proti konkurenci a plot zahustí. A čím chuťově lepších plodů, tím více zahozených pecek v okolí dobrého stromku (případně také odnesených pro účelnou výsadbu).

Mně by velmi zajímalo, jestli ony "bájné" Vinohradnické broskvoně jsou opravdickou uznávanou broskvovou odrůdou (například něco jako je mezi jablky Jadernička moravská), a nebo se jedná jen o prachobyčejné broskvoňové bělomasé semenáče, čili pláňata (kterých si může každý doma vypěstovat zdarma, co hrdlo ráčí). Vzhledem k tomu, že jeden takový výpěstek neznámého původu, se vzhledově zcela totožnými plody, jako jsou ty na fotce paní Mirky, mi také roste na zahradě, kloním se osobně k názoru, že v povědomí veřejnosti jsou pod vznešeným názvem "vinohradnické", pěstována právě jen ona obyčejná broskvová pláňata s jejich typicky ostrou a pikantně nahořklou chutí.

Ano můžete si prachobyčejných broskvoňových bělomasých semenáčků doma vypěstovat co hrdlo ráčí(Vašimi slovy),ale Jadernička moravská je taky odrůda, a stromek vypěstovaný ze semene už Jaderničkou moravskou není, ale je jeho hybrid.,s podobnými,nikoli stejnými znaky,tak jako v případě broskve vypěstované z jádra.

Tzv. "vinohradnické broskvoně" rostou ve vinohradech, tedy polohách pro broskve velmi příznivých (když už tam jde i to víno).  Produkovat v takové lokalitě drobné zelené chlupaté plody mi přijde jako mrhání místem.

Ono to asi bude jako s šípkem a jabloní. Přestože jablečný jam jde udělat snadno, najdou se lidé, kteří jdou sbírat šípky nejen k sušení na čaj, ale i pro kompoty, "marmelády" či na šípková povidla. No a ten živý plot na mezi tam musí být, páč drátěný se snadno prostříhá nebo přeleze. Takže mirabelky, trnky, šípky a vinohradnické pláňata broskví?

Když jsem se asi před rokem začal zajímat o červenomasé vinohradnické broskve, tak jsem se dočetl, že mají údajně nejlepší chuť.Taky jsem se dočetl, že se sadí u okrají vinic jako signalizace tlaku chorob, a nemocí.Co už já ze severu, to je ale otázka pro vinaře,tak jak je to doopravdy?

Nejsem sice vinař, ale myslím si, že je to nesmysl. Hlavní choroby, které běžně ohrožují révu vinnou nijak nesouvisí s broskvoněmi a na broskvoních se nijak neprojevují. Ten dřívější důvod výsadby do vinohradů bych spatřoval jinde, například: roste to samo bez nároků na péči, nekrade se to, není to moc velké (= stromek nezabare moc místa) a chuťově je to zajímavé zpestření a osvěžení. Navíc si myslím, že v současné době existence velkoplošných produkčních vinohradů a mechanizované péče o ně, jsou už tyhle broskvoně spíše vzpomínkou minulosti, tedy OUT.

Pane Rostislavíku, napsal jste: ..."ale jen jeho hybrid.,s podobnými, nikoli stejnými znaky, tak jako v případě broskve vypěstované z jádra".

Když tady před časem probíhala diskuse o vlastnostech Moravské jaderničky, byl jsem kýmsi vehementně přesvědčován, že tato význačná jabloňová odrůda má geneticky danou schopnost zachovávat vlastnosti i pri generativním způsobu množení. Což je mezi jabloněmi výjimka, samozřejmě. Proto jsem tuhle odrůdu uvedl jako příklad a přirovnání k (pseudo) odrůdě "Vinohradnická broskvoň".

Jinak broskvové bělomasé pláně, co mi roste na zhradě, není chuťově zas tak špatné, abych jej ihned likvidoval. Ta chuť je prostě originální. Plodů není mnoho, na sozónní osvěžení chuti "ze stromu do pusy" tak akorát. A protože si ten malý stromek, vysazený kdysi předešlým majitelem, žije svým vlastním životem, aniž by ode mne vyžadoval jakoukoli péči, udělil jsem mu "milost". Dokonce uvažuji, že jej přesadím jinam, protože tam, kde nyní roste překáží. Zkusím mu dát novou šanci na trochu lepším stanovišti.

Ano, vzpomínám si, že nějaká taková diskuze tady proběhla, i když jsem se neůčastnil.Asi tím bylo myšleno, že vlastnosti genů potomstva Jaderničky moravské jsou nejméně náchylné v potomstvu vychýlení vlastnostem původní odrůdy.Přesto si myslím, že z jádra Jaderničky moravské nevzejde potomstvo totožných vlastností.Jedině snad vypěstováním in vitro lze dosáhnout v genetice nejvíc stejných, podobných rysů.

Réva i broskvoň nemají rády příliš Ca v půdě, proto se mohou stejně, nebo podobně projevovat nedostatky, přebytky ve výživě obou druhů.Nejsem vinař, ani jsem problematiku nestudoval, jen jsem se dočetl možný důvod výsadby vinohradnických broskvoní na okrajích vinic.Jedinou společnou,významnou nemocí, která mě v tuto chvíli napadá je padlí.