Tohle je take kaderavost?

Pane Wimpi, dekuji za Vasi naprosto dokonalou a vycerpavajici odpoved. Tenhle navod je pro mne naprosto zasadni. Jeste jednou dekuji za cas straveny s nasim problemem. Pekne leto. AK 

Neříkám, že návod pana Wimpiho nebude fungovat.Může, ale taky nemusí.Proto bych právě zastřižení nechal až na jaro.Zbytečně se zbavíte části listové plochy, které je poskrovnu.

Mnozí to znají.Když se na podzim, nebo na jaře nasadí nový stromek a zastřihne se, do konce května vyraší krásné, nové větve.V druhé polovině května stromek má již nejméně růstových látek.Jestliže tyto nové větve razantně zkrátíte, stromek již většinou obrazí velmi slabými větvičkami a z tohoto zásahu se vzpamatovává hodně dlouho.Mrazové desky v zimě pak nebývají vzácností.Stačí však počkat dva, tři týdny, stromek již nějaké látky vytvoří a pak takovýto zásah snese o dost lépe a s růstem již nemusí být problém.V jakém stavu je Váš stromek.Odpovídá konci května, nebo spíše konci června?To se spíše neví.P 

Mám podobný názor, tedy v tuto dobu u takto zeslabeného stromku není jisté, že by po zastřihnutí, a přihnojení vyhnal nové výhony, a když už by se tak stalo i vlivem razantního přihnojení, nebyl by předpoklad, že by narostlé dřevo mladé broskvoně do zimy vyzrálo.Nechal bych nyní stromek s množstvím olistění, které má(k životu, a přezimování to stačí),a na jaře bych udělal řez.Broskvoň je nejlépe řezat v květu, nebo těsně po něm, v době většího proudění mízy kvůli zdárnému hojení ran, a zabránění vzniku klejotoků.Základní řez u mladého stromku i dříve.

V úvahu by bylo dobré vzít i to, kde vlastně pan Alois svoji broskvoň pěstuje. Je-li to někde v typické broskvoňářské lokalitě u Znojma, kde je sezóna dlouhá a mrazy mírné, je podpora růstu možná. Naopak v okrajové oblasti na vysočině by mladé výhony byly koledou o namrznutí.
    Obecně bych se spíš klonil k těm, co radí neřezat.

Vážení pánové, dneska mám čas a chuť se vykecávat a tak mi promiňte,  že se ještě pokusím obhájit svůj názor, proč stromek s uvadajícími listy právě teď zastřihnout. Já jsem neochvějným zastánce teorie, že kořeny stromů mají být vždy v rovnováze s nadzemní částí. Prostě, když strom nemá výkonnou kořenovou část, není schopen řádně vyživovat korunu. Jako obranný mechanismus proti podobným poruchovým vlivům mají stromy zakódovanou funkci, že přednostně raší dominující větve a na nich přednostně koncové pupeny.  Slabší větvičky, které nejsou pro další vývoj stromu zásadní, dokáže oslabený strom odpojit (uschnou). Strom se pak věnuje přednostně vybraným koncovým pupenům na jím vybraných "hlavních" větvích.  Když náš stromek polijeme živou vodou (= doplníme mu chybějící výživové látky) začne se chovat přesně takhle. On začne rašit nikoli všude, ze všech živých pupenů, ale pouze z vybraných. Takže náš probuzený stromek naraší především na koncích silnějších větví, hlavně tam, kde nyní pozorujeme ještě zelené letorosty. A právě tyto bych při řezu hájil, možná v rozporu s běžnými zvyklostmi výchovného řezu. Na ten budeme mít dost času příští rok na jaře. Základové části větví našeho stromku zůstanou holé a slabé větvičky zaschnou. Všechny listy, které už dostaly načervenalý nádech, jsou odsouzeny k záhubě, už se nezazelenají, nýbrž odpadnou. Tím, že nyní řezem odebereme nadbytečné větevní výhony, stromku do jisté míry usnadníme práci. On začne prostě vyživovat ty, které mu tam zbyly. Ale teď to nejdůležitější: my tím ořezáním zmenšíme odparnou plochu, stromek se bude méně vysušovat (máme nyní přece teplé -nechci psát "parné", slunečné léto) a dáme mu tím o něco větší a delší šanci, aby vyrovnal a ustál svou indispozici. Snížíme tím riziko postupného prosychání.  Strom se totiž nevysušuje jenom listovou plochou, ale i povrchem všech zelených částí, přesněji, i povrchem větví, nepokrytých dostatečnou vrstvou borky. U mladého stromku broskvoně tedy v podstatě celým svým povrchem. Já bych, jako puntíčkář,  stromku dokonce ještě nyní zakryl kmínek, aby na něj nepralo slunce. Slunce je totiž teď jeho nepřítel č. 1, a bude nepřítelem až do doby, než se vzchopí.

Namítáte, že hrozí zmrznutí nově narašených výhonů a dokonce i mrazové desky. Tohoto bych se neobával,  přece broskvoně přirůstají až do konce svého vegetačního období, což je někdy na přelomu září a října, v podstatě do příchodu prvých mrazíků. Přesto z těchto posledně narostlých výhonků a jejich pupenů začne na jaře rašit přednostně. Vždy jako prvé raší na broskvoních koncové pupeny. To znamená, že stačily do nástupu silných mrazů řádně vyzrát. Mrazové desky … ty s tím snad už vůbec nesouvisí, navíc je lze eliminovat zakrytím kmínku a ochranou před předjarním sluncem. Takže tak nějak…
 

(PS… Samozřejmě předpokládám, že veškeré řezné rány budou řádně ošetřeny).

To, co píšete, Wimpi, má nepochybně svoji logiku.
Nejsem si jistý, že má smysl zmenšovat odparnou plochu pouze za účelem snížení rizika prosychání v parném létě.  Asi by nebyl problém chybějící vláhu stromku dodat, osobně si ale myslím, že nedostatkem vody stromek netrpí, možná dokonmce naopak.
   Taky nelze obecně říci, že koncové pupeny broskvoní stačí do nástupu mrazů řádně vyzrát. Právě proto se u některých technik doporučuje zářijový řez, podporující vyzrání ponechaného dřeva, jelikož koncové partie často umrzají. A to se jedná o výhony, které rostly a vyzrávaly průběžně od jarního řezu (v květu). 
    Já taky vidím možný problém spíš v kořenech. Samotná podzimní výsadba nebývá u broskvoní ideální, protože broskvoně netvořící přes zimu kořenové vlášení (Viz R. Šrot 1000 rad) často usychají. Zaschlé, omrzlé, asfyktické (přelité), či okousané kořeny se mohou projevit právě takto - tedy příznaky nedostatku živin v korunce. Ten je však relativní.
Na spekulace o neúrodném substrátu nevěřím. Prvním rokem poroste zdravý stromek v pohodě i zasazený do čistého písku, bude-li mít dostatek světla, vzduchu a vláhy. Redukce korunky by v tomto případě byla logická, myslím ale, že měla přijít nejméně o měsíc dříve.

První co mě napadlo při pročítání dotazu, jestli se stromek nasadil do čistého substrátu tak se ani nedivím, že nechce růst.Spíše se přikláním na stranu pana Wimpiho.Substráty jsou různé kvality a některé nestojí za nic.Někdy by v tom písku rostl líp.Při výsadbě se substrát použít může, ale jen na vylepšení půdních vlastností.Přeci jenom zeminu prokypří a většinou lépe zadržuje vodu.P

A hle, dostali jsme se opět k oblíbenému tématu u broskvoní: jarní kontra podzimní výsadba. Z Vašeho názoru nepřímo vyplývá pane Miloši, že k diskutovanému postižení jsou náchylné právě broskvoně z podzimní výsadby. Tomu se mi ale nechce věřit. Při přezimování ve výsadbě jsou rizikem mrazy a vysušení dřeva vlivem nízké vzdušné vlhkosti (podchlazený vzduch ztrácí schopnost jímat vodní páry). Pokud je takový stromek mrazy poškozen, tak na jaře buď vůbec nevyraší (uschnul) a nebo nejprve naraší, rašení se ale ve fázi malých zelených listových růžic v brzku zastaví, stromek dočasně jen čučí, jak by řekl pan Mirek, a pak všechny zelené růžice listů postupně uschnou. Tohle nastane v případě, že sice pupeny přežily, ale nefungují kořeny. Deficity výživových prvků u stromků nastupují až v pozdější fázi, což se projevuje postupně narůstajícími chlorotickými projevy. V této době už ale podle mého názoru zimní nástrahy stromek překonal a kořeny mu začaly řádně fungovat a zásobují nadzemní část vláhou. Důkazem je to, že Ietorosty na koncích výhonů i přes začínající ztráty listů na bázi větví... přirůstají!

Myslím si, že čerstvě zasazená broskroň v písku bez přihnojování nebude prospívat - viz. můj příspěvek s fotkami v úvodu tohoto vlákna. Nedobrovolně jsem už takový pokus podstoupil.