Tohle je take kaderavost?

Tak na prvním místě je postřik třeba Dithane s přidáním komplexní listové výživy.Při nedostatku nějakého prvku by se měl postřik příznivě projevit do několika málo dnů.V této době bych zastříhnutí nechal až na jaro.Zbytečně byste se zbavil i zbytku listové plochy a že narostou v této době nové výhony s listy a ty vytvoří dostatečnou zásobu látek na úspěšné přezimování není jisté.Něco podobného bylo již nedávno řešeno u zastřižení meruňky a třešně, pan Rostislavík dobře radil, v této době nechat stromek tak až do jara.Vytvoří aspoň dostatek živin pro příští rašení a bude po úpravě korunky v předjaří růst určitě dobře.P

"V březnu a dubnu, ještě před rašením a nebo na jeho počátku, je už přece také jaro."

V marci a apríli sú broskyne nielen narašené, ale pri oteplení, najmä v apríli sa rozvíja listová plocha, na ktorú by meďnatý postrek priísť nemal. Ak p. Alois striekal Kocide na jar, ako uvádza, stále nevieme, v ktorom mesiaci.

Do konca vegetačnej sezóny broskýň sú ešte takmer 3 mesiace. Listy na snímke p. Aloisa už prakticky stratili asimilačnú aktivitu. Nie je preto dôvod ich zachraňovať. Zelené vegetačné vrcholy chýbajú, stromček akoby zaspal.  Preto opakovane radím "zobudiť " stromček rezom a podporiť výživou a závlahou rast.

Jestliže je stromek, nebo i jiná rostlina(zvláště stálezelené, třeba i jehličnany) dlouhodobě ve špatné kondici, většinou nemá dostatek zásobních látek pro další růst.Takže když se zastřihhne, nemá jednoduše sílu znovu vyrůst.Těžko říct, v jakém stavu je stromek, zda listy ztratil nedávno, nebo je špatný již delší dobu.Proto bych stromek nechal tak až do jara.Tedy samozřejmě ihned postříkal tak, jak jsem psal výše.P

Souhlasím spíše s názorem pana P. Nestříhat. A přihnojte opatrně nepatrně síranem amonným, sice už je dost pozdě, ale možná to pomůže.

Pane PP., ponekud mne prekvapilo ze nekomu suverne radite, aby prihnojil siranem amonnym, i kdyz o nem skoro nic nevite a dokonce jste v minulych dnech nekolikrat deklaroval, ze o nem nic vedet nechcete, nebot Vas to nezajima. To je opravdu zvlastni, resp. takoveto rady jsou naprosto k nicemu. J.R.

Víte, pane JR, vy mně buď chytáte za slovo, nebo spíše nechápete psaný text. Já jsem nepsal že o síranu nic nevím. (opravdu nevím, vím jen, že je to síran amonný (NH4)2SO4). Psal jsem, že mne nezajímá zkoumání nějakých podrobných funkcí, účinků a konsekvencí. Ostatně jako velká řada zahrádkářů. Prostě to používám dvě sezóny, roste to jak z vody a jsem rád a to mi stačí. Kdybyste se méně věnoval posuzování mých rad, měl byste čas třeba číst archiv konference. A tam byste se dozvěděl, že v jednom postu je právě pro broskvoně velmi doporučovaný. Ne mnou. Prostě jsem to doporučení opsal. Odsud.

"V prípade ak ste sadili odlistené stromčeky vlani na jeseň, nebolo nutné korunku pred nástupom zimy výrazne zrezávať, urobili ste správne. V minulosti už tu boli na tuto tému prezentované vášnivé diskúsie, treba zaloviť v archíve".

... Nevšiml, že by ona dřívější diskuse vyzněla zcela jednoznačně pro  "nově vysazené stromky na podzim nikdy neřezat!". Byly tam názory pro a proti. Ano, většina diskutujících sice ne podzim své vysazované sázené stromky neřeže, ale nějaký zásadní argument, podporující tuto zvyklost nezazněl.

"Druhým šokom bol meďnatý postrek (Kocide) na zelený list- ako uvádzate na jar."

... To, že to bylo na jaře ještě automaticky neznamená, že byl přípravek aplikován na list. V březnu a dubnu, ještě před rašením a nebo na jeho počátku, je už přece také jaro. Takže pan A.K. by mohl upřesnit tuto informaci (i když se zdá, že o stromku toho moc neví a jím podávané informace jsou jen zprostředkované a nejisté).

Dobrý den, mohu taky poprosit o pomoc? Mám broskvoň asi 10 let starou, to listí i letorosty vypadají dost podobně jako tady u té mladé - vůbec to neroste, a listí špatné. Vloni byly některé listy také podobné barvy, ale ještě hezky rostla. Letos na jaře jsem pohnojil několika kýbly kompostu, a docela dost sestřihl, ať to roste. A ono nic. Bude to moc problém, když to takto nechám do jara, a až pak budu něčím hnojit? Zřejmě cereritem, když nevím, co tomu je. Díky

Hezke rano, domnivam se, ze prostredek byl aplikovan v souladu s jarnim obdobim, cili ne zadne listy :) Byly viditelne pouze pupeny. A Kocide proto, ze zrovna probihala v TV diskuze (Zahradkar -  na tema Broskvone) a pan Podlaha s pozvanym expertem presne popisoval, ze je potreba aplikovat zmineny Kocide... Snazime se o stomy pecovat nejlepe jak to jde, (rucne sbirane svlacce jsou samozrejmosti atd) .. Bohuzel co bylo spatne je, ze po kvetu nedoslo k radikalnimu rezu... Jsou to nase prvni stromky, ucime se.  Chceme dnes aplikovat Dithane a mozna i zastrihnout, pokud to pozehnate. :-) Pekny den AK.

Pane AK, měďnatý přípravek jste aplikovali před narašením stromku správně a ve správném termínu, je to prevence proti kadeřavosti. A vy kadeřavost na stromku nemáte, takže to je OK. Pan Přemek Podlaha udělal ve svém pořadu reklamu na přípravek Kocide, podobných přípravků, účinkujících na stejné bázi je na trhu více. Podle mého názoru (netvrdím že mám pravdu pravdu) to u vás probíhalo tak, že ve druhé polovině dubna stromek normálně začal rašit a z pupenů začaly vyrůstat zelené lístky, došlo k zelenému olistění stromku. Pak ale rozvoj listů začal stagnovat, až se zcela zastavil a lístky i zelené letorosty přestaly přirůstat. Stromek totiž vyčerpal zásobní látky, které měl k dispozici a nové nebyl schopen nabrat.  Od poloviny května začaly listy nejprve žloutnout, později ty starší až červenat, na červených částech listové plochy se začaly projevovat zaschlé nekrózy s následným opadem těchto listů. Jestli tomu bylo takto, tak je to typický projev nedostatečné výživy broskvoně.  Vy jste navíc neudělali výchovný řez, který je u nově zasazených broskvoní naprosto nutný! Poškozené, zkrácené a dostatečně nezakořeněné kořeny totiž nedokážou plnohodnotně vyživovat rozvíjející se korunu. To má za následek dočasnou stagnaci růstu, a může to vyústit i v usychání jednotlivých větviček, v krajním případě postupně i celého stromku. Vy jste psal, že jste vysadili broskvoň do nějakého "substrátu". Podívejte se, to, že jste ji zasadili do koupeného substrátu ještě neznamená, že pro broskvoň to jsou ideální půdní podmínky. Substráty jsou různé a liší se jak kyselostí, tak i výživovými vlastnostmi. Existují i substráty zcela jalové, obsahující převážně rašelinu. Budete se možná divit, na trhu se vyskytují i substráty, které dokážou rostliny i zahubit (byly zde o tom diskuse). Existují substráty kvalitní, značkové, ale i šmejdy. Nikdo neví, z čeho a jak byl substrát namíchán, někdy se v substrátech objevují nežádoucí látky, mnohdy jsou přidávány jako hnojivo výstupní produkty čistíren odpadních vod, atd.

Já si myslím, že u Vás se jedná o nedostatečnou výživu. Napadení houbovou chorobou nedokážu z listů, focených na takovou dálku posoudit, ale pochybuji o tom. Já vím, že vám tady každý radí něco jiného, to je bohužel úděl tohoto fóra. Zde totiž platí, co zahrádkář, to názor, mnohdy protichůdný. Nakonec se budete se muset rozhodnout sám. Já radím: ořezat výhony nejméně cca o 50% ve snaze zachovat ty, které mají ještě (světle) zelené listy, aplikovat důkladnou hnojivou zálivku ke kořenům komplexním hnojivem, obsahující základní kombinaci N-P-K + další důležité výživové a stopové prvky (např. "Hortilon pro broskvoně"). Je třeba doslova prolít hnojivým roztokem kořeny. Dále do půdy zapravit Cererit (granule) - nikoli levnější hnojivo "NPK", které obsahuje chlórové soli. A na zbývající listy aplikovat některé komplexní listové hnojivo, podporující příjem dusíku - je jich značný výběr, může použít třeba zmíněný Hortilon, Kristalon a další...  A pak pravidelně zalévat, občas již mírněji přihnojit. Jakmile se začne obnovovat zdravá listová plocha, znovu aplikovat listové hnojivo. Zlomte vaz!