Stáří broskvoní

Rád bych se pěstitelů broskvoní dotázal, jakého věku se jejich stromy dožívají, případně jak v tom věku vypadají a co je příčinou jejich uhynutí. Předem děkuji za reakce. Walter

Mám aktuálne asi 6 ročnú výsadbu, ktorá je krásne vitálna vďaka kombinácii vhodného podpníka (GF677), spôsobu rezu (silný rez, ponechať len vybrané pravé rodivé výhony) a silnej prebierky plodov. Mám pôdu nevhodnú pre broskyne (ťažká zásaditá s vyšším obsahom vápna). Z historických skúseností na staršej zdedenej (už neexistujúcej) výsadbe ako aj z pozorovaní v okolitých záhradách je podľa mňa hlavnou príčínou skorého úhynu veľmi slabý rez ("zajačí strih") v kombinácii so slabou prebierkou a následné vyčerpanie preplodeného stromu. Ďalšou príčinou je oslabenie stromu v dôsledku chlorózy (nevhodný podník), silného napadnutia voškami (+ následné zavlečenie viróz) či kučeravitosťou. Jeden sused reže podobne silno ako ja, o stromy sa vhodne stará a ešte stále má vcelku vitálne aj nejaké staršie asi 15 ročné stromy na semenáčoch, ale musí ich vcelku intenzívne hnojiť chelátovým železom a mikroprvkami. Iní susedia, hoc aj sadili cca 3-4 roky dozadu na GF677 majú stromy na odpis, lebo režú skôr kozmeticky a k tomu nezatierejú rany balzámom. Trúfam si odhadovať, že pri vhodnej starostlivosti možno mať vitálne a plne produktívne broskyne aj 15-20 ročné.    

Trnavsko 145 mnm

Naprostý souhlas, Při dobré péči a dobře zvolené podnoži není problém 25 let i více.

Trochu tu nezaznělo, že velkou, možná rozhodující roli hraje poloha, v níž jsou broskvoně vysazeny. Každý, kdo cestoval po balkánu, viděl stromy - podle velikosti a tloušťky kmene staré, vyholené, znetvořené, špatně nebo vůbec neřezané, přesto broskve plodící. Většina území ČR jsou polohy pro broskvoně nevhodné, Dobrou péčí se dá hodně zachránit, ale dlouhověký strom neuděláme.

Dobrý den. Ještě před rokem 89 jsme v rámci zahradnické školy byli v jednom kolchoze dole na Moravě a tam jsem viděl broskvoňový sad starý 29 roků ve velmi dobré kondici. Měl to na starost v té době velmi známý ovocnář a už tehdy dělali řez pomocí portálového rámu, kde byly 4 pilové kotouče. O nějakém ošetření řezných ran nemohla být vůbec řeč. Sklizně byly i tak vyhlášené svým množstvím i dobrou kvalitou. Stanislaw

Taky si myslím, že péče je důležitější než klimatické podmínky. Pokud máte jednu broskvoň a dáváte na ni pozor, může se dožít vysokého věku. Bratrův tchán zasadil kdysi na severní Moravě blízko domu broskvoň, která se dožila asi 40 let. Hodně o ni pečoval. Ale i při průmyslovém pěstování, kde se řeže od února a nic se nezatírá, je možné dosáhnout delšího věku stromů. Samozřejmě při vyšší chemizaci. Špatných a nezdravých stromů je hodně i na Balkáně, i v okolí Trnavy i na Vysočině. A ty dobré jsou tam, kde si jich majitel hledí.

Na druhou stranu je otázka, jestli není výhodnější na broskev tlačit, aby měla každoročně co největší sklizeň a když už to nevydrží, tak prostě vysadit novou. Samozřejmě pak je cca 3-4 letá pauza než začne ta nová pořádně plodit, ale pokud to člověk vykryje druhým stromem, tak to není až takový problém. Soused má jednu už asi 30 (+-)let, ovšem každoročně má tak cca 30 plodů, já mám za tu dobu dva stromy, ale každoročně 150 plodů, tak otázka kdo je na tom vlastně líp (počet plodů odhaduju možná jich je dvojnásobek, nikdy jsem je nepočítal).