Řez broskvoně

Pane Waltře, kdybych řezal Vaším způsobem a zakracoval jen koncové výhonky (letorosty), broskve by na stromech zůstaly. Ale jak jsem se snažil popsat, dělám to trochu jinak a v tomto případě by úroda skončila na zemi. Aby nedošlo k omylu, tento způsob řezu nikomu nevnucuji. Mně však vyhovuje více, než běžněji využívaný krátký řez.

Že se strom určitým způsobem vysiluje při řezu v době tvorby plůdků je určitě pravda a v tomto se p.Paĺa musím zastat.Totiž část živin se přesunula do větví a tyto větve i s živinami se odřežou.Určitě to znají ti, co zastřihovali vysazené stromky na jaře.Jestliže se stromek ořeže brzy, s rašením a růstem pupenů nebývají problémy.Jestli se však stromek nechá narašit a teprve se dělá jarní řez, stromek roste podstatně hůř.To je ono.S větvemi se odstranili i přesunuté živiny a tato ztráta se nedá nijakým způsobem nahradit. Je však pravda, že u zdravého, silného stromku je živin dost a řez v době tvorby plůdků nemusí vadit a může být i ku prospěchu.P

V podstatě tady bojují dva způsoby řezu (i když ne zcela přesně) - krátký, včetně letního zakracování,  reprezentovaný p. Lídou Paľem a Waltrem a dlouhý, který propaguje Wimpi. Pokud je mi známo, profesionálové dnes používají a ve škole se učí už jen jeden - ten dlouhý. Z jediného důvodu - je méně pracný.  To ale neplatí pro amatéry - zahrádkáře, zejména v okrajových polohách, kterým nějaké střihnutí navíc nevadí.  Já sám postupně přicházím od dlouhého řezu ke krátkému, neboť ten dlouhý se špatně aplikuje v roce, kdy zmrzne veškerá úroda. Na druhé straně zkracovat letorosty nezralým Cresthavenům bych kvůli omezení asimilace nechtěl.

"..., neboť ten dlouhý se špatně aplikuje v roce, kdy zmrzne veškerá úroda."  

Pane Miloši, prosím vysvětlete podrobněji, co máte na mysli v této větě. 

Při ideálním dlouhém řezu vyroste nový obnovující letorost z konvexity při bazi loňského výhonu, který se vahou plodů ohne dolů. V roce neúrody toto ohnutí chybí a mladé letorosty vyrůstají z distálnějších partií plodných, ale neúrodných výhonů. Tím strom vyholuje a nové přírůstky jsou slabé.

Pane P, jistě, při každém řezu dojde do určité míry k "vysílení" stromu. Odebíráme mu to, co on pracně vytvořil. Ale připomeňme si dvě důleté věci: bavíme se o broskvoních a nikoli obecně o ovocných stromech a dále, srovnejte si poměr "vysílení stromu", když odřezáváme drobné pidiplůdečky, s následnou probírkou nadbytečné násady již výrazně vyvinutých plodů, které odnášíme v kbelících. Já myslím, že následná probírka je v daném ohledu nesrovnatelně horší. A přesto stromu nijak neubližuje, spíš naopak.

Pane Wimpi, určitě máte pravdu a nechci vůbec říct, že řez děláte špatně.Psal jsem, že to může být taky u dobrého stromku ku prospěchu.Bylo by to spíše horší u nějakým způsobem oslabeného stromku.Přesazením, špatným zdravotním stavem atd.P

Samotný princip, že když odstraníme narašené výhony či odkvetlé plůdky, v nichž jsou již naprouděné živiny,  je ve své podstatě správný. Ale u broskvoní tyto živiny rád obětuju, zejména v mojí oblasti s jarními mrazy. I když stromek kvete bohatě, nakonec někdy přežije jen malé množství  opylených květů. Řezem po odkvětu tak lze zohlednit zachráněné plůdky. Věřím, že hustější neprořezaná kvetopucí koruna lépe odolá mrazíkům.  Případné chybějící živiny mohu stromku dodat, chybějící plůdky nikoli.

S těmi vzhůru rostoucími letorosty bývá trochu potíž. Já například z důvodu horší chladné polohy tvaruji koruny svých broskvoní do ploché miskovité podoby. Takže v podstatě skoro všechny výhonky se snaží růst nahoru, snaží se vyplnit onu "misku". Lze to ale redukovat letním sezónním řezem a ty nejvíce jankovité šlahouny odstranit a ponechané zaštípnout je na vnější pupen. A pak už nezbývá, než čarovat s nůžkami na jaře, případně si vypomoci vyvázáním. Takže u dutých korun je tento jev pravidelný a neomezuje se jen na období neplodnosti.

Jinak když tak přemýšlím o tom svém jarním řezu po květu, vzpomněl jsem si ještě na jeden důvod, proč to nedělám přímo v období kvetení. On totiž dlouhý řez je tak trochu drastický, není to žádné kosmetické "kupírování uší". Takže by mnoho květů přišlo na zmar při vytahování větví z útrob koruny. V podstatě takhle přistupuji k řezu všech peckovin, portože mi připadá necitlivé lézt do koruny kvetoucích stromů. Připadá mi to, jako když slon šlape v porcelánu. Kolem kvetoucích stromů chodím tak říkajíc po špičkách. A jsem přesvědčen, že ten několikadenní posun od všeobecně doporučovaného termínu vůbec ničemu nevadí.

Snažím se stále o to abych zvládl řez broskvoně ke své spokojenosti. Na jaře jsem si nechal udělat hodně velký zmlazovací řez všech broskvoní a dopadlo to tak že jsem opět v pr..., tedy opět tam kde jsem byl. Roste to jak blbé a já opět nevím co s tím. Další stromky jsem si při zakoupení nechal zastřihnout tak, aby nevytvářely korunu, ale nějaké to "vertiko", bohužel polovina větviček se kterými jsem počítal uschla a tak taky nevím co s tím, protože jsem počítal při výsadbě s poněkud jinou vzdáleností stromků.