Řez broskvoně

Dobrý den, potřebuju radu, mám na zahradě broskvoň. Loni přemrzla a jedna větev odumřela. Letos měla hodně plodů, ale strom díky chybějící větvi nemá sílu. Jak a kdy jí prostříhat, prosím o naznačení řezů, foto přikládám, je na něm vidět, jak jsem musel strom vypodkládat, aby úroda přežila. Děkuji za pomoc

Síla stromu nemá nic společného s chybějící větví. Když provedete řez, taky nějaké větve odstraníte a budou chybět, přesto bude mít strom síly stejně. Broskvoň téměř vždy nasadí nadbytek plodů. Řešením není podlkládání větví, nýbrž probírka. Jinak docílíte akorát to, že plody budou drobné a přírůstky (základ rody v příštím roce) malé.
   Řez broskvoní provádějte nejlépe v květu a způsob raději nastudujte z příručky nebo návodu na netu.

Na rozdíl od p.doktora Vysloužila řežu broskvoně po sklizni (do konce srpna), je to pro mne jednodušší. Odstraním větvičky jdoucí dovnitř do koruny a nové přírůstky pokrátím cca o 1/3-1/2.

Táta vždycky říkával, že "broskev roste jako vrba", že se ji nemusím bát pořádně ostříhat.

Jinak broskve pokud mají větší úrodu, chtějí opravdu hodně protrhat, větve se podpírají běžně. Přikládám letošní fotku mojí Red Heaven - také byla podepřená kolem dokola, a to jsem z ní otrhala dva kbelíky zelených plodů ve velikosti vlašského ořechu. Jestli si dnes na zahradě vzpomenu, vyfotím ji ostříhanou.           Lída

Paní Lído, to je zajímavé, co píšete. Pro Vás je jednodušší stříhat broskvoň na konci léta, tedy plně olistěnou, než na jaře, kdy je téměř holá. Já kdybych měl teď ostříhat své broskvoně, tak na rozdíl od Vás budu nešťastný, protože nebudu vědět, kam v tom zeleném houští nůžky přiložit a také jak naložit s takovou kupou olistěných větviček. Nemám rád přetékající kompost. Když střiháma na jaře, je to krásně přehledné, vše je vidět, radostná práce: "tuhle větévku nechám, ta roste pěkně a tyhle né - šmik, šmik!" Nevýhodou jarního řezu je podle mého názoru pouze to, že při postřiku proti kadeřavosti musíme ošetřit i to, co pak za několik dnů odstřihneme a zahodíme. Takže zbytečně plýtváme postřikovou jíchou.
Dále mne zaujalo, že provádíte pravidelný sezónní řez zkrácením plodných letorostů o ¹/₃ až ½. Dělá to tak hodně lidí. Při tomto způsobu řezu se ale úroda každý rok pomalu, ale jistě vzdaluje od kmínku a tudíž i z pěstitelova dosahu. Vede to k vyholování a prodlužování bazálních částí kosterních větví. U starších stromků jsou nutné podpěry, aby se dlouhé tenké větve pod tíhou úrody nezlomily. Tak trochu o tom svědčí i Vaše fotka, pardon. Myslím si, že lepší princip řezu broskvoní je takový, že na každé nosné kosterní větvi vybereme vhodně směrovaný a silný letorost(-y), který je na dané větvi posazen co nejblíže ke kmínku a všechny letorosty za ním vyrůstající (tj. vzdálenější od kmínku) nemilosrdně odstraníme. Tímto způsobem se daří mnohem lépe držet korunu v kompaktním tvaru a větve se nám nerozlézají do dálky, korunka zůstává vzdušná, nepřehuštěná. Takhle lze ale z ovocných stromů střihat pouze broskvoně, ostatní ovocné druhy by nám asi moc nepoděkovaly,  viz. slova Vašeho tatínka "o broskvoni a vrbě".
Jinak já střihám až po odkvětu, ve stádiu miniaturních plůdků.  Je mi totiž líto, každého zrníčka pylu, které by dílem zákeřných nůžek zahradníkových nevzlétlo a větrem unášeno by nemohlo směřovati k toužebně čekající blizně z vedlejšího stromku.

Tak já podpořím paní Lídu. Také, už 20 let, provádím řez na podzim. jarní řez dělám jen jako doplňkový. Mě je zas líto ostříhat plodonosné větve po odkvětu ve stádiu plůdků. Jen oproti paní Lídě na podzim zkracuji ještě razantněji, a to o 1/2 až 2/3 a zpravidla nechávám na větvičkách 8-12 pupenů. Souhlasím, že každoročně je nutná probírka a místy podepření větví. Naopak větve se mi nerozlézají do dálky a úrodu z většiny stromů trhám bez užití žebříku. Ale, přirozeně, každý ať stříhá podle svého, důležitá je úroda a dobrý pocit z pěstování.

Pane Waltře, sympatizujem s Vaším postupom, iba v auguste skracujem broskyne max. o tretinu. Dôvod som vysvetlil v príspevku smerovanom p.Líde a záujemcom o pestovanie broskýň. Na jar strihám v čase na konci kvitnutia. Skúšal som aj skôr- na začiatku kvetu a tiež to bolo v pohode, žiadny glejotok. Broskyňa nasadzuje mnohonásobne viac kvetov ako unesie plodov a opelenie je zvyčajne bezproblémové. Nevýhodou neskorého rezu- v čase plôdikov- je to, že pripravujete strom o podstatnú časť asimilačnej plochy, čím ho vlastne brzdíte v raste. Čím skôr po zime režeme akýkoľvek strom, tým viac ho podporíme v raste. Tvorbu dreva u broskýň=vŕb je potrebné podporiť čo najviac, aby sme mali v budúcom roku výberové plody. Na začiatku leta už je pre takýto zákrok neskoro.

Zdravím Vás paní Lído!

Vaša záhradka neleží v podhorskej okrajovej polohe. Prirodzene, že stárnutiu broskýň a tvorbe starého dreva nezabránite a jedného dňa strom ukončí svoju životnú dráhu. Nie každá odroda broskyne je ochotná regenerovať korunu, takže jednotné schéma pre zmladenie korún neexistuje. Augustový rez sa osvedčil najmä v záhradkách. Mladšie stromy vegetujú dhšie, preto ho robíme podľa G.Čejku max. do 10.9. Staršie stromy sa režú už po 20.8. Skracuje sa 1/3 výhonkov. U mladých bujnejších stromčekov nechávame časť výhonkov 2. rastovej vlny nezrezaných. Tie v prípade pretlaku štiav pokračujú v raste a uchránia kvetonosné púčiky pred prerastaním. Po augustovom reze sa na ponechaných konároch lepšie vyvinú kvetonosné aj drevné púčiky, čo má vplyv na udržanie obrastu v nižších častiach koruny. Detailný rez samozrejme musíte urobiť na jar. Tam platia zásady a rady Vášho otca o regeneračnej schopnosti broskýň v prvej polovici vegetácie.

Před cca deseti lety jsem zkoušela broskev stříhat zjara (to byla ještě malá), ale nějak to nebylo ono, tak jsem se vrátila zas zpátky k tomuto způsobu řezu. Pokud se nějaké větve moc prodlužují, není problém je zkrátit na nižší rozvětvení. Dávám za pravdu Pal'ovi, že větvičky i květní pupeny tak lépe vyzrají. Chtěla jsem sem dát fotku ostříhané, ale musím počkat do pondělí, protože mladí mi vytáhli kabel k foťáku z bedny PC a já nevím, do které zdířky ho dát (vyfocenou ji mám). Pro Wimpiho - stříhá se to dobře - beru větev po větvi a hned vidím, jak to vypadá  :-)))     Lída

Abych to doupřesnil, řežu pár dnů po odkvetení, v době po opadu okvětních lístků a počáteční tvoby plůdků. V této době je na stromcích listové plochy jako šafránu. Je to jen pár dnů po květu, tedy době, kdy řeže i náš mistr. Kdybych měl například letos řezat v jím doporučovaném termínu, na přelomu srpna a září, uřezal bych i zrající broskve. Nyní u nás teprve dozrála broskvoň Harbritte. A to už vůbec nemluvím o Cresthaven, která je ještě zcela tvrdá.

 K Vašemu tvrzení, pane Wimpi, že v případě letošního řezu byste uřezal i broskve, musím dodat, že se jedná o zkrácení větví narostlých v tom roce, tedy bez plodů.