Rakovinné odumírání větví peckovin
|
|
|
|
|
|
|
|
Petr z Pardubic - Diamantový Zahrádkář (10317) - 70.240 (?), 13.4.2023 12:46, zobrazeno: 12166x
Rakovinné odumírání větví peckovin je choroba způsobovaná bakterií Pseudomonas syringae z čeledi Pseudomonadaceae. Onemocnění postihuje všechny druhy pěstovaných peckovin včetně podnoží. Nejčastěji jsou napadány broskvoň, meruňka a třešeň. Jsou významné rozdíly v náchylnosti u jednotlivých odrůd.
Na větvích a kmenech tmavě zbarvená místa, která se mírně propadají a vznikají nekrotické plošky. Nekrózy jsou nejčastěji v místě větvení nebo v okolí čípků, odumřelých větévek nebo poranění po řezu. Na jednoletém dřevě jsou obvykle lokalizovány pod očky. Dřevo pod napadenou kůrou je hnědé vlivem toxinů, které produkují patogenní bakterie. Části dřevin nad postiženými místy mohou mít mají slabší růst, žloutnou, vadnou a postupně odumírají. Na napadených místech obvykle vzniká klejotok. U meruněk může napadení spolupůsobit při tzv. mrtvici meruněk (apoplexie). Choroba je častou příčinou odumírání větví, částečného poškození koruny i totálního odumírání stromů. Časté je silné poškození u broskvoně a meruňky. Choroba je považována za významnou. K infekci dochází především na podzim při opadu listů na jaře v době před a při rašení. Vstupní branou infekce jsou poranění, odumřelé rostlinné části a inzerce po opadu listů. Šíření podporuje deštivé počasí. Na teplotu nemají původci vyhraněné požadavky, k infekcím dochází u za relativně nízkých teplot. Chorobu podporuje vlhké, chladné počasí, optimální teplota pro rozvoj choroby je 12–25 °C. Bakterie mohou být mezi rostlinami šířeny deštěm.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 249.55 (?), 13.4.2023 21:48
Zdravím, pokud je strom již zasažen- ať už Xanthomonoum nebo jinou bakteriozou, postřik mědí nepomůže... dělal jsem to 3x a strom stejně chcípnul-na podzim i na jaře... na vině u meruněk jsou řezy nad 5 cm v průměru... to je vždy riziko
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 249.55 (?), 14.4.2023 11:20
Ano Petře- zrovna Jayhaven se jeví jako citlivý na suchou skvrnitost peckovin- nevyraší pupeny na jednoletých výhonech, a jsou pod nimi a kolem nich hnědé léze. Podobně to letos dopadlo u Suncrestu, a i Cresthavenu. V minulosti se to dalo řešit thiramem nebo mancozebem před a po květu, a korektivně i začátkem července, ale tyto látky-jako řada jiných- jsou už zakázány. V IT by mohli vyprávět, tam po zákazu těchto látek je clastetosporiová (suchá) skvrnitost velkým problémem. Osobně nevím, jak to dál řešit, protože v normálních podmínkách se tomu moc zabránit nedá a měď dle mne funguje jen částečně. david
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 213.137 (?), 14.4.2023 14:06
Sagittaria letos zlobí i tady. Zpočátku vypadala velmi odolně, rostla bujně zdravě, možná i dost odolná na kadeřavost. Letos jí květy vymrzly v narašených poupatech v únoru a zbytek březen/duben v květu zmrzlo. Růstové pupeny vyrašily jen některé, většina je taktéž hnědých. Listy měla sagittaria až do mrazů v listopadu zelené, asi mrazem utnutá prodloužená vegetace, na houbu to nevypadá. U broskvoní se vymrznutí na dřevě nepozná, dřevo žije ale pupeny nevyraší. Konkurent Francoise zdravý.
V létě nějaké houby na broskvoních jsou, mrtvý pupen kolem dřevo zhnědne po obvodu ve tvaru C že zůstane jen pásek přes který proudí míza, ztráty větví jsou ale zatím ne likvidační. Suchá skvrnitost někde je míň, někde je víc - v druhé vlhčí zahradě a taky podle odrůdy, neřeším to, těch chorob je tolik že by se jeden zbláznil, takže opatření jen proředím korunu na ty pěkné výhony, ostatní tenčí pryč, stříknu na kadeřavost 2x, přihnojím kuřince, okopu to pomáhá na bujnější růst, tak to trochu ty houbové tlaky dá do pozadí. Ale každá lokalita bude na tlak chorob jiná to je možné. MH
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|