Podzimní termín výsadby broskvoní

Jj. To bude jedna varka, aj ja som mal povod Grecko. Tak som sa potesil, ked mi napisali, ze je to v kombinacii s GF677. A aby som rozlozil naklady na postovne, tak som dokupil aj Admiral a Abate fetel, co by som inak nerobil. Asi mi nezostane nic ine,  nez dufat, ze O'Henry bude na jesen v ponuke u p. Zibala v Straznici, uz som ju tam myslim videl. Mam ale dojem, ze taketo rarity sam nevyraba, ale niekde nakupuje (vzhladom na netradicne podpniky typu mandzurska, rakoniewicka usudzujem povod v Polsku). 2-3 sezony u mna mozno vydrzi aj na semenaci a za ten cas si ju prestepim na GF677 alebo nejaky slivkovy podpnik. Poda je tu totiz tazka, ilovita luzna poda oglejena a s vyssim obsahom vapna co u broskyn na semenaci nevyhnutne vedie k silnej chloroze.

Pokud jde o letošní zimu, tak byla sice mrazivá, ale krátká, více mrzlo a sněžilo jen v lednu. Zdá se, že teploty -16°C až -17°C nepoškodily prakticky nic. Květů je na meruňkách i broskvoních až moc. Pokud tady nebylo dokonce -19°C, jako na letišti. Nevymrzly ani na podzim zasázené a zastřižené broskvoně. Slivoňové podnože jsou do těžkých půd pro broskvoně nejlepší řešení. Možná lepší než broskvomandloň GF-677. Když ji porovnám s podnoží St.Julien, tak každá má sice svoje nevýhody (St.Julien trpí často suchem a naopak GF-677 zase nesnáší přemokření), ale jako jistější bych viděl do jílu St.Julien. V lehké, propustné půdě trpí St.Julien více suchem, tam bych viděl lepší nějaké hlouběji kořenící podnože. V těžké, jílovité půdě se více drží voda, proto by GF-677 nemusela obstát. Zajímalo by mě, jaký problém mají broskvoně štěpované na myrobalánu, který může obstát všude a je i běžně dostupný. S broskvoní OˇHenry jsem měl prozatím jen místní problém a to, že ještě zelené plody podlehly moniliové hnilobě, z mně neznámých důvodů. Stejně tak i u pozdní Elberty. Co se týče Strážnice, tak již nezasílá stromky, takže si tam musíte případně zajet. 

Mám jednu broskvoň na myrobalánu - Redhaven, roste dobře. Udává se, že s některými odrůdami nemá myrobalán dobrou afinitu a taky míň plodí. To nemůžu potvrdit,  spíš ujímavost oček mi přijde trochu horší. No a taky věčný problém myrobalánů - podrůstání výmladky.

"Udává se, že s některými odrůdami nemá myrobalán dobrou afinitu a taky míň plodí".

A také se udává, že i po letech úspěšného růstu najednou, díky latentní afinitě, stromek "odejde".

Ok. A co tak medzistepenie slivkovym medzikmenom? Alebo napr. kuskom adesoto, ci st.julien, s ktorymi ma broskyna dobru afinitu? Zacinam uvazovat aj o marhulovom semenaci - ten v pohode znasa vyssi obsah vapna, akurat nema taku zivotnost v tazsej vlhsej pode ako slivkove podpniky. Ale 15-20 rokov, co je bezny max. vek broskyn sa vo vacsine pripadov dozije.  Ma vyhodu v tom, ze sa mnozi generativne, teda mensie riziko prenosu virovych chorob a netreba mat stale niekde matecnicu, staci vytiahnut osivo z mraznicky. 

Nad vlastnostmi slivoňové podnože Adesoto pod broskvoně jsem tady nedávno plesal. Někdo ale vznesl pochybnost, jestli vůbec prodávané stromky na této podnoži skutečně jsou. 

Tiez len potvrdim, ze v teplej lokalite juzne Slovensko termin sadenia na jar i na jesen je rovnako uspesny.
Aj vlani aj tento rok som sadil kedykolved od novembra do jari ked bola poda rozmrznuta. 
Po oba roky som sadil az do polovice decembra. Vatsinou broskyne, marhule a aj slivky.
Sadil som aj vinic este cca 27.12. - posledny den ked bolo nad nulou. 
Mnoho stromkov som nestihol na jesen, tak som ich len prihrnul vonku v tieni so sypkou zeminou a dobre zalial, uz hodinu nato zaclo mrznut - a mrzlo potom v kuse az do polovice februara.
Ziadne stromky som neobaloval ani nijak specialne nechranil pred mrazom.  Ale cerstvo posadene som prihrnul zeminou asi 20cm nad urovnou terenu - ako ochrana pred mrazom. 
U nas najnizsie zimne teploty odhadujem na -16C.
Na jar som posadil tie, co som nestihol pred mrazmi. 
Vsetky krasne vydrzali. Z cca 40 stromov 100% uspesnost. 
Tiez potvrdzujem, ze je dolezite stromky vcas zrezat. Ja robim uz na jesen predbezny rez - teda radikalne znizim pocet ociek cca 50% casto i viac, ale necham nejaku rezervu a definitivne dokoncim na jar.

Sázel jsem na podzim dva kousky a oba raší. Ona zase tak tuhá zima nebyla. Žádný extrém.

Nepříjemná zimní slota přerušila venkovní činnost, ale přesto jsem ještě koncem tohoto pracovního týdne sázel broskvoně. Listopad byl sice vesměs zatažený nízkou inverzní oblačností, leč teplotně velmi příznivý i pro sázení stromků. Podzimní výsadba broskvoní je stará obehraná písnička a napsalo se o ní dost. V tomto termínu kupujeme "zajíce v pytli" a jistější je koupě mírně narašených stromků na jaře.