Podzimní termín výsadby broskvoní
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 205.204 (?), 10.4.2017 17:41
Jj. To bude jedna varka, aj ja som mal povod Grecko. Tak som sa potesil, ked mi napisali, ze je to v kombinacii s GF677. A aby som rozlozil naklady na postovne, tak som dokupil aj Admiral a Abate fetel, co by som inak nerobil. Asi mi nezostane nic ine, nez dufat, ze O'Henry bude na jesen v ponuke u p. Zibala v Straznici, uz som ju tam myslim videl. Mam ale dojem, ze taketo rarity sam nevyraba, ale niekde nakupuje (vzhladom na netradicne podpniky typu mandzurska, rakoniewicka usudzujem povod v Polsku). 2-3 sezony u mna mozno vydrzi aj na semenaci a za ten cas si ju prestepim na GF677 alebo nejaky slivkovy podpnik. Poda je tu totiz tazka, ilovita luzna poda oglejena a s vyssim obsahom vapna co u broskyn na semenaci nevyhnutne vedie k silnej chloroze.
|
|
|
|
|
|
|
Petr z Pardubic - Diamantový Zahrádkář (10317) - 70.240 (?), 11.4.2017 8:25
Pokud jde o letošní zimu, tak byla sice mrazivá, ale krátká, více mrzlo a sněžilo jen v lednu. Zdá se, že teploty -16°C až -17°C nepoškodily prakticky nic. Květů je na meruňkách i broskvoních až moc. Pokud tady nebylo dokonce -19°C, jako na letišti. Nevymrzly ani na podzim zasázené a zastřižené broskvoně. Slivoňové podnože jsou do těžkých půd pro broskvoně nejlepší řešení. Možná lepší než broskvomandloň GF-677. Když ji porovnám s podnoží St.Julien, tak každá má sice svoje nevýhody (St.Julien trpí často suchem a naopak GF-677 zase nesnáší přemokření), ale jako jistější bych viděl do jílu St.Julien. V lehké, propustné půdě trpí St.Julien více suchem, tam bych viděl lepší nějaké hlouběji kořenící podnože. V těžké, jílovité půdě se více drží voda, proto by GF-677 nemusela obstát. Zajímalo by mě, jaký problém mají broskvoně štěpované na myrobalánu, který může obstát všude a je i běžně dostupný. S broskvoní OˇHenry jsem měl prozatím jen místní problém a to, že ještě zelené plody podlehly moniliové hnilobě, z mně neznámých důvodů. Stejně tak i u pozdní Elberty. Co se týče Strážnice, tak již nezasílá stromky, takže si tam musíte případně zajet.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mikeš13 - Diamantový Zahrádkář (1994) - 224.84 (?), 11.4.2017 13:27
"Udává se, že s některými odrůdami nemá myrobalán dobrou afinitu a taky míň plodí".
A také se udává, že i po letech úspěšného růstu najednou, díky latentní afinitě, stromek "odejde".
|
|
|
|
|
|
|
host - 238.162 (?), 11.4.2017 16:20
Ok. A co tak medzistepenie slivkovym medzikmenom? Alebo napr. kuskom adesoto, ci st.julien, s ktorymi ma broskyna dobru afinitu? Zacinam uvazovat aj o marhulovom semenaci - ten v pohode znasa vyssi obsah vapna, akurat nema taku zivotnost v tazsej vlhsej pode ako slivkove podpniky. Ale 15-20 rokov, co je bezny max. vek broskyn sa vo vacsine pripadov dozije. Ma vyhodu v tom, ze sa mnozi generativne, teda mensie riziko prenosu virovych chorob a netreba mat stale niekde matecnicu, staci vytiahnut osivo z mraznicky.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|