Nový výhon vedle starého pařezu (kmenu) broskvoně

Dle tvaru listů soudím, že se opravdu jedná o podnožový semenáč. Je jen škoda, že jste se neozval s tímto dotazem tak před 14 dny, kdy bylo vhodné období pro očkování a mohl jste si na nový výhon dát tak 2 očka z druhého kulturního stromku. Nyní by jste věděl, jestli se ujaly (odpdl by řapík) a mohl by jste v případě neúspěchu provést přeočkování.  Teď to ořkování můžete provést také, ale pravděpodobnost ujmutí i dobrého vyzrání srůstu bude menší.

Listy jsou takové hodně protáhlé, štíhlé, úzké. Ostatní 2 broskve mají listy širší v poměru k délce.

Zkusit to můžu. Stejně už to má stromek spočítané.   

Raději bych sice na jaře zasadil nový stromek, ale četl jsem, že na stejném místě by se neměla znovu sázet broskev, že je tam půda nějak jednostranně vyčerpaná.

Jak vysoko nad zemí by očko mělo být? Spíš u země, nebo ve výši budoucí korunky?

Budete-li očkovat Forkertovou metodou, bude v tuto dobu úspěšnost prakticky stejná jako do T řezu (v tuto dobu už nemusí být dobrá míza). Očkujte tak 10 cm nad zemí.
   S vyčerpaností půdy je to sice pravda, ale vzhledem ke krátkověkosti broskvoní to u nich neplatí tak absolutně.

Ano, štíhlé špičaté listy jsou znakem podnožových broskvoní, světlé výhony pak znakem prokřížení s mandloní (vyšší tolerance k Ca).

Očkujte postupně ve výšce 10 cm očko hlavní a dále s odstupem cca 8-12 cm očka záložní (můžete i 3). Na jaře to pak stříhnete na nejnižší probuzené/rašící.

Vyčerpání půdy v době používání minerálních hnojiv bych se nebál. Ten ořezaný stromek měl za sebou jen krátké období a stejně dlouhé období tam může být i nový očkovanec na původních kořenech. Navíc máte výhodu, strom nemusí spotřebovat živiny na tvorbu kořenového systému.

Vyčerpání půdy v době používání minerálních hnojiv bych se nebál

    V době minerálních hnojiv bych se vyčerpání půdy bál, možná ještě víc. Dodáním biogenních prvků v umělé formě podpoříte a urychlíte růst rostlin, ale nezlepšíte strukturu půdy, obsah humusu, mikroflóru ani její přirozené ozdravné pochody. Roslina z půdy nejen čerpá živiny, ale vylučuje i některé zplodiny metabolismu. Intenzivním minerálním hnojením se půdní únava ještě urychlí.
   Každopádně v případě této broskvoně je to jen teorie, tam bych se taky nebál.

Navíc broskvoň koření mělce (tedy kořeny pro dýchání a příjem živin), takže se dá každý rok 2/6 drnu v okolí sejmout a nahradit kvalitním, na humus a živiny bohatým substrátem. Do tří let máte půdu v okolí "jako novou". Rychleji to nejde (např motýlek 2/4) ale pomaleji ano (motýlek 2/8 po 4 roky následující za sebou).

Prosím Vás pěkně, mohl by jste mě obeznámit co znamenají pojmy-(motýlek 2/4,motýlek 2/8 po 4 roky následující za sebou),nebo odkázat na stránky, kde bych se mohl dozvědět podrobnosti?

Dále si myslím, že broskvoň má kořeny nejen mělké, ale i hluboce kořenící, a že každoroční výměnou profilu drnu 2/4-2/6 celkového trávního profilu nedostaneme okolní půdu na úroveň"jako novou",zvláště to nebude platit do nižších struktůr půdy, kde je více jílových příměsí.

Což o to, představit si ty motýlky umím, ale uniká mi smysl tak pracného počínání. Problém broskvoní (obzvlášť v okrajových polohách) nespočívá v nedostatečné obměně povrchového drnu, nýbrž v nedostatečně hluboké a propustné půdě, v nevzdušné, často jílovité spodině pár desítek cm pod povrchem.  Rozumnější a méně náročné než výměna motýlků mi přijde provzdušnění povrchu půdy pod stromkem, udržení v bezplevelném stavu, mělké zapravení statkových hnojiv - mého oblíbeného kompostu.

Pokud je plevel nezapojený a pravidelně likvidovaný, pak samozřejmě takto pracně postupovat není potřeba. Ale pokud je plevel několik let zanedbaný a dobře zapojený, tak při jeho jednorázové likvidaci zničíte i podstatnou část kořenového systému broskvoně.