Kadeřavost - jaký postřik je nejúčinější?
|
|
|
 |
|
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář  (1484) - 223.242 (?)
12.3.2018 0:17
nejde o to, že by kadeřavost byla vyléčena vysokou teplotou, ale o to, že kadeřavost má růstové (metabolické) optimum při teplotách od 7°C do 15°C, takže prorůstá novými pletivy rychleji než se stačí zdravé broskvoňové meristémy obnovovat. Někde při teplotách nad 17°C pak stromek stačí napadené listy odškrtit (přestat zásobovat živinami) a způsobit jejich opad. Při teplotách vegetačního optima broskvoní (22-28°C) pak patogen je již v klidové fázi.
Důležitější než deštníky a jiné klimatizační vychytávky je volba polohy výsadby a možnost otrhání napadených listů/výhonů tak, aby mycelia nemohla vytvořit výtrusnice (na spodní straně listů).
SfK.
Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář (1484) - 223.242 (?), 12.3.2018 8:58
Tady se mluví o části životního cyklu TD, kdy jsou už na stromě zkadeřené listy a dochází k tvorbě výtrusnic na jejich spodním líci. Myslým si, že v naší malopěstitelské praxi je lepší napadené listy otrhávat a odškrcené opadané sbírat (třeba travní sekačkou s košem) než bránit přenosu spór z výtrusnic rozstřikem dešťových kapek na kůru letorostů i kosterních větví.
Totéž platí pro puchrovitost švestek.
SfK.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář (1484) - 223.242 (?), 12.3.2018 9:40
Ano, ve fázi "neskorej zimy/skorej jari", tedy v době rašení jsou deštníky k ničemu. Blastospory jsou už na pupenových šupinách a my jen potřebujeme se trefit kontaktním přípravkem (ekologicky měď nebo síra) tak, aby klíčící hyfy nevytvořily haustoria v mladé meristeamtické tkáni rašících výhonů. Pokud blastospora spí, kontaktní přípravek na ni nepůsobí (může být degradován nebo smyt). Jestliže hyfa už pronikla do mladé tkáně, kontaktní přípravek na tu její část v pletivech již nemá šanci působit. S tím žádný deštník nic neudělá.
Navíc britské pracoviště je spíše okrajovou polohou než hlavní produkční oblastí broskvoní a nektarinek. Takže oni eliminují mnohem větší úhrn srážek než českých 600 mm/rok a slovenských 500 mm/rok či v okolí Pálavy jen 400 mm/rok. Taky mají klimaticky delší období "neskorej zimy/skorej jari".
SfK.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář (1484) - 223.242 (?), 12.3.2018 10:10
Zrovna ohledně kadeřavosti jsem názor nezměnil. Vaše foto-citace jsou vytrženy z kontextu a nejsou dostatečně okomentovány.
Je to jako kdyby jste, Ivane, tvrdil, že k uvaření vajíčka stačí toto na 30 minut ponořit do pramene. Přitom opoměl uvést kontext, že citujete informační tabuli na Islandu a ten konkrétní pramen má teplotu 76°C.
SfK.
|
|
|
|
|
|
|
host - 37.86 (?), 26.2.2019 22:43
Odporúčam pre inšpiráciu pozrieť video č.8
Eduard Jakubek o kôstkovinách
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář (1484) - 223.242 (?), 12.3.2018 0:17
nejde o to, že by kadeřavost byla vyléčena vysokou teplotou, ale o to, že kadeřavost má růstové (metabolické) optimum při teplotách od 7°C do 15°C, takže prorůstá novými pletivy rychleji než se stačí zdravé broskvoňové meristémy obnovovat. Někde při teplotách nad 17°C pak stromek stačí napadené listy odškrtit (přestat zásobovat živinami) a způsobit jejich opad. Při teplotách vegetačního optima broskvoní (22-28°C) pak patogen je již v klidové fázi.
Důležitější než deštníky a jiné klimatizační vychytávky je volba polohy výsadby a možnost otrhání napadených listů/výhonů tak, aby mycelia nemohla vytvořit výtrusnice (na spodní straně listů).
SfK.
|
|
|
|
|
|
|
host - 165.66 (?), 12.3.2018 8:23
Pri peknom a teplom pocasi niekedy stromcek rastom predbehne "nepriatela" a vtedy byvaju chytene len koncove listy. Choroba nestaci plosne napadnut velku plochu listov. Ak bude takto pekne ako teraz este par dni ci tyzdnov, mali by to stromy dobre ustat. Pocasie je vsak nevhodne z hladiska neskorsieho omrznutia kvetov alebo plodov. Je este velmi skoro na taketo pocasie. Aka je pravdepodobnost, ze uz nebude mrznut? Situacia sa opakuje z roka na rok.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Lída
