Červenomasá broskev

Rakusky Schreiber-baum (skolka + predaj) ponuka vinohradnicku broskynu odolnu kuceravitosti:

POYSDORFER WEINGARTENPFIRSICH

len teraz som si ju kupil. Vlani som kupil aj Plantex Weingartenpfirsich, ale este nerodila a slabo zatial rastie - je v zlej velmi kamenistej pode.

Na jar som kupil aj odrody Benedicte, Jayhaven, Avalon Pride, Royal Glory v zahradnictvo Klivia Bratislava. Potom som ich nestriekal a boli zdrave. Teraz neviem ci boli uz postriekane pred kupou alebo su ozaj odolne.

Tak to jsem moc zvědavý, jak budou vypadat plody a květy Jayhaven. Poprosil bych Vás o fotky. Mám z Klivie taky Jayhaven (pravděpodobně).

Z Klivie mám Jayhaven a Vistarich. Také kupované letos na jaře. Nasadila jsem je vedle staré broskve, která má kadeřavost. Z počátku se nové broskve jevili v pořádku  - bez kadeřavosti, ale pak se trochu projevila. Ale minimálně. Také mě napadlo, zda nebyli postříkané:(. Chtěla jsem je pěstovat jako vřetena a ptala jsem se v Klivii, jak je ostříhat. Na to mi neodpověděli a jen poslali "obecný návod". Na vřeteno se mi nepodařilo je ztvarovat - rostli pořád pouze na špici a spodní větve se v růstu úplně zastavili. Nemáte s tím zkušenost? Podnož z Klivie je Adesoto a Italové ji na vřetena používají. Podle mě to byly jednoleté stromky s předčasným obrostem. 

Zuzka

Mně přišel stromek narašený po celém kmínku. Spodní obrost jsem vylámal a zamazal tervanolem. Ponechaná horní část rostla dobře i přes ponechané plody. Spodní větve by se Vám snad probudily silnějším seříznutím horního patra, ale jen teoreticky. Možná, že Vám stromek zakořenil jen částečně, proto spodní partie přestaly růst. Jak jsem psal, tak na stromku mě zaujaly zdravé temně zelené listy. Doufám, že to tak bude i příštích letech. Můžu jen doufat, že to je Jayhaven a že je opravdu na podnoži Adesoto. Spíš než Zeigerovy broskvoně by mě zajímaly ty "vinohradnické". Je to takový léta skloňovaný termín a kde nic tu nic. Údajně jsou to nejchutnější broskve.

U nás vinohradnické asi opravdu v prodeji běžně nejsou. Snad jen Sieberz, pak na Slovensku Limbach, Klivie. Tam je měli na podzim již vyprodané, tak jsem si ji objednala z Německa. A asi jsem udělala dobře. Vzala jsem si k tomu ještě další stromky, které jsem nemhla sehnat. Mě lákají vinohradnické broskve od Rhony:), ale zatím se nezadařilo.

Zajímavé stránky o vinohradnických broskvích

Zuzka

Vy jste se, Zuzko, s těmi stromky nějak rozjela. Tak to je dobře. Ještě kdyby se takhle rozjel například pan Jano a byla by hned další výměna zkušeností. Jestli jsem to dobře pochopil, tak vinohradnické broskvoně jsou malého vzrůstu a plody taktéž menší. Škoda, že se nedá takto popsat i jejich chuť.

My sme mavali vinohradnicke broskyne uz roky, boli asi pestovane z kostky vinohradnickej. Ludia ich vatsinou uznavali proto ze vydrzali aj bez postreku, nie pre jej chut. Pre chut pestovali komercne odrody. My sme mali dost male plody, ale o tie stromy sme sa ani nestarali, nestrihali, nestriekali,...  U nas bola asi na broskynu aj malo vhodna poda - tazka asi dost vapenata, slabo rastli, male plody. Teraz som kupil Poysdorfer odrodu na GF677 - dufam, ze bude dobre rast, je to bujnesi podpnik ako semenac a je vhodny aj do vycerpanej pody.

Chutovo su: duzina nie je velmi stavnata, urcite netecie po rukach, skor je ako marhula suchsia, tuhsia a sladsia. Supka byvala vyraznejsia.

Pri mnozeni zo semena zrejme sa vlastnosti dost menili, tie kupovane stromceky su stepene a odrody su vyberove - nie hocaka vinohradnicka.... mali by byt lepsie  - spominaju ze stredne az velke plody, velmi stavnate...

Inak Schreiber-Baum v Poysdorfe mozem velmi odporucat. (Klivia i Limbach beru od nich tiez ale pre niektorych z Ciech i Slovenska toto moze byt blizko aj na osobnu navstevu - su blizko SK-CZ hranic)

Velmi ochotne a rychlo komunikuju, poslu zoznam odrod, cennik, maju aj webshop.

Ja som velmi spokojny s ich stromkami. Su vyrazne drahsi ako SK pestovatelia ale ponuka novych odrod je daleko lepsia a takisto kvalita stromcekov daleko lepsia. Takze hodnotim to tak, ze ich cena je primerana kvalite a rad si za nu priplatim, kedze z toho profitujem. Su dvojrocne so zapestovanou korunkou (vreteno) silny kmen i korene. Spociatku som mal nedoveru, lebo korene hoci hrube su pomerne kratke cca 20cm ale maju dost drobnych vlasocnic a velmi dobre sa ujali i rastli. Stromceky casto maju aj kvety a su schopne utiahnut par plodov, ja som nechal 1-2ks (Jayhaven) a utiahli velke broskyne (v prvom roku - sadene na jar).

Stromky zo SK skolky su len jednorocne a aj realne to tak vychadza, ze po zasadeni budu 1 rok pozadu za tymi rakuskymi. Plantex spomina tiez "KNIP" - to je asi presne taky stromcek ako kupujem v rakusku, ale Plantex to predava len profi-sadom.

Bol som zhrozeny katastrofalnou neschopnostou Plantexu odpovedat na moje otazky.  Pytal som sa na nove odrody ci ich vedia dodat, posielal som to minimalne na 3-4 mailove adresy uvedene v ich kontaktoch... ZIADNA ODPOVED, po cca 3 tyzdnoch som to poslal znova a stale NIC (uz rok). Mam pocit akoby este zili v hlbokom socializme... a pritom napr. jednu odrodu som nakoniec sam nasiel v ich novom katalogu (nie vo webshope).

Schreiber Baum odpovedal vzdy do jedneho dna a k veci. Radsej podporim rakusku kvalitu ako slovensku darebnost.

Taky muzu Schreibera doporucit, i kdyz pri navsteve pusobil majitel trochu arogantne (mozna ze jen k Cechum, nevim). Na zpravy odpovidaji ten samy den, dokonce i o vikendu. Co se tyce vinohradnickych broskvi, tak u nas se prodavaji snad 2 druhy. Roter Weinbergpfirsich (Caklov) a prave Poysdorfska. Dobre informace jsou o ni na http://www.fruitlent.nl/perzik.html (staci projet translatorem z Holandstiny)

Prvni je cervenomasa, poysdorfska belomasa. Tyto broskvone jsou popularni take mezi domacimi zahradniky v USA, Indian Free a Indian Cling. Prej si je chvalil uz Jefferson a zrejme jde o semenace nektere evropske vinohradnicke. Pry nejsou tak stavnate, ale o to aromatictejsi a je z nich dobra palenka

este jednu kvalitativnu vyhodu vidim Schreiber stromkov. Mieto stepenia je vyssie nad korenom ako SK standard.

V suchsej polohe je velka vyhoda sadit tak aby korene boli hlbsie v zemi, no kedze miesto stepenia musi byt min 5-10cm nad zeminou tak je potrebne aby miesto stepenia bolo min 20cm nad korenmi (cim vyssie tym lepsie).

Taktiez treba ratat, ze posadeny stromcek si este par cm sadne nizsie (ale to nevieme dopredu kolko), tak treba sadit s istou rezervou aby aj po poklese zostalo miesto stepenia nad zeminou.