Broskvoně - každoroční ztráty

Veľmi dobrý podpník pre broskyne je mandľa, resp. GF677 (broskynomandľa), hlavne na pôdach s vyšším obsahom vápnika. Na semenáči by som broskyňu nechcel.

Marek, uplny suhlas - aspon vzhladom na moje 3rocne skusenosti. mam broskyne na gf677, mandli, st.julien aj na bros.semenaci a gf677 v ilovitej suchej pode rastie ako besne. tom

A co samotná mandľa? Myslím, jako podpník. Měl jsem dve broskyne na mandli a pořádně se neujala ani jedna.

st.julien mi rastie rovnako silno ako broskynovy semenac, cca 15-30cm prirastky, mandla raz tolko, 50cm v pohode, gf ma takmer metrove prirastky. na mandli mam 2 broskyne, na gf677 tiez len dve, navyse len par rokov, tak vypovedna hodnota je nizka

Mandľa je pre broskyne jedným z najvitálnejších podpníkov. V mojich podmienkach stromčeky na mandli pekne prirastajú, netrpia chlorózou a celkovo majú dobrý zdravotný stav. Semenáče som zavrhol najmä kvôli nevyliečiteľnej chloróze, ktorou začali stromy po pár rokoch trpieť. GF677 testujem na nektarinke, očakávam podobné výsledky ako na mandli.

Osobne odskúšanú mandľu nemám, ale som sa tu na fóre dávnejšie na to pýtal a bolo mi povedané, že hoci znesie naozaj veľmi vysoký obsah vápna, potrebuje ľahkú pôdu. Ideál niekde do pieskov, ale nie do ílu. Ja som za GF677, všetky broskyne mám na nej a idú krásne. Jedine OHenry/GF677 z Kohaplantu má aj po 2 rokoch mizerné prírastky, ale to je vizitka predajcu, že mi poslal zaschnutý stromček, ktorý som ledva vzkriesil, peniaze zatiaľ nevrátili. Premrhané 2 roky, Kohaplant nikdy viac.

Trnavsko 145 mnm

Stromy mám v rovnakej oblasti ako Vy, v okolí Trnavy. Vyzerá to tak, že GF677 bude pre túto oblasť dobrá voľba. Na mandľu sa zatiaľ nemôžem sťažovať. Ešte k tým semenáčom, aby som im úplne nekrivdil. Mám jednu asi 6 ročnú broskyňu na Montclari a zatiaľ sa drží, ani náznak chlorózy prírastky primerané, okolo 30 cm. Pred tým som mal broskyne na Rubire a tie museli ísť všetky von.

To já vím, že mandle musí mít lehkou, propustnou půdu, stromky jsem do takové zasadil, přesto se neujaly. Byly to obě B.J, Elberty z Čaklova. U té druhé živoří pouze jeden deseticentimetrový letorost už druhým rokem. Stromky byly jinak kvalitní, ale do té mandle bych už znova nešel. Broskvomandloň to je jiná písnička. Když se ujala i Benedicte na broskvomandloni prakticky bez kořenů, tak to je co říct. Zajímalo by mě, jestli slivoňová podnož Adesoto někomu podrůstá. Když ne, bude něco jiného, ale na myrobalánové listy to na tom podrostu nevypadá. 

Treba rozlisovat aj podla pody. Aj ked sme obaja z Trnavska, rozdiely su to obrovske. Uz len u nas v dedine - na jednej strane ulice luzna poda oglejena, tazsia, vysoky obsah vapna, vysoko spodna voda. Na druhej strane 15 m sprasovy svah a na nom (degradovana) cernozem. GF677 u mna na tej luznej pode prosperuje a predpokladam, ze na druhej strane ulice by to inak nebolo. Mandla by ale asi u mna dlho nevydrzala, kym na tej sprasi by asi isla dobre. Bol by som rad, keby to bolo inak, ale nemam teraz vela casu ani priestoru na taketo testovanie.

Trnavsko 145 mnm

Tak jsem si uvědomil při prohlídce broskvoně Princess, že jeden z velkých problémů tady bude Jirkova oblíbená Pseudomonas syringae, popřípadě Stigmina carpophila. Vzhledem k tomu, že na plodech nic zvláštního minulý rok nebylo, tak bych se přikláněl spíše k tomu "rakovi", který je zřejmě při odumírání dřeva úspěšnější. Na jiných peckovinách jsou projevy minimální. Třeba Meruňky tady může zdecimovat jedině Monilinia laxa.