broskvoň z pecky

Samosprašné jsou prakticky všechny broskve. Generativně - pohlavně se dají množit bez ztráty vlastností tzv. čisté linie. Např. čistokrevná zvířata - tam to ani jinak nejde (bez klonování). Slechtěné ovocné dřeviny a zejména jejich výjimečné vlastnosti jsou výsledkem bedlivé selekce kříženců, kde se geny vhodně nakombinovaly - sice náhodně ale z velkého množství se vybraly ty nejlepší Jejich potomstvo - i se sebou samým (samosprášením)  - je však nejisté a každý jedinec je jiný . Určité vlastnosti mohou být dostatečně stabilní - obvykle geneticky dominantní, takže přecházejí i na potomstvo. Třeba vzhled plodů jaderniček. Bez pečlivé selekce potomstva však generativní množení vede ke ztrátě dobrých vlastností.
   Je možné, že odrůda Marta se opakovaným samosprašným generativním množením ustálila na stabilních základních vlastnostech - něco jako ta čistá linie.

No tak nějak jsem si to představoval. O té Martě vím jen z doslechu. Takže to je třeba brát s nadhledem. Starší generace zahrádkářů jí prý zná.

I v zelenině je mnoho polokulturních odrůd, které vydržely v kultuře bez jakéhokoli udržovacího štechtění. Doporučuji shlédnout stránky společnosti  Gengel.

Jinak typy bělomasých vinohradnických semenáčů jsou odolné vůči kadeřavosti. Díky své velikosti se lépe balí do knedlíků.

Jak jen to s tou krátkověkostí broskví, kolik roků strom plodí a roste?

Pokud si sám stromek vypěstujete bez přesazení, máte daleko větší šanci se dočkat jeho dlouhověkosti i produkční schopnosti 15-20 let samozřejmě v závislosti na dalších podmínkách, zejména klimatických a půdních. Ještě se vrátím ke článku ze 4.3. -  to bude asi hodně zajímat p. Karlose. Stromky vypěstované na všech uvedených slivoňových typech vhodných do těžších, studených i kyselejších půd, na které se naštěpují broskvoně, podle G. Čejky netrpí klejotokem. Další výhodou je, že se mohou úspěšně přesazovat i na podzim, popř. i po třech letech. U myrobalánu jsem se dočetl, že se spíše hodí do štěrkovitých půd, ne však studených.  A ještě k diskusi k vysazování broskvoní na běžných podnožích. Je jasné, že v našich klimatických podmínkách má rozhodující vliv na ujímání stromků jarní termín výsadby způsobem "z půdy do půdy". Školky ale mají zájem expedovat broskvoně bohužel už na podzim, a to ze dvou důvodů: včasné uvolnění pozemku pro následnou kulturu na jaře a dále přenesení zodpovědnosti za hotový materiál na pěstitele. Stromky vyorané na podzim mají většinou zelenou kůru, ta přes zimu intenzivně vypařuje vodu a poškozený kořenový systém nestačí vodu doplňovat.. Některé školky  odborně uchovávají přes zimu vyorané stromky zakryté vlhkým materiálem nasypaným až po korunku, např. pískem, ve svých halách. Častěji se ale setkáváme na jaře se stromky se svraštělou kůrou, vybereme si ty, které alespoň trochu raší. Pomáháme si před jejich výsadbou oživováním máčením ve vodě. Může se tedy stát, že stromek neroste podle našich představ. Nenabádám, abyste stromky nekupovali, ale ostražitě vybírali podle jejich zdravotního stavu. Také já jsem kdysi zkusil zasadit broskvoně na podzim, stromky jsem důkladně obalil papírem a přihrnul půdou. Do dalšího podzimu mi stromky odešly.  Také jsem  zakopal stromky do járku, jen korunku jsem přikryl větvičkami jehličnanů - opět jsem byl méně úspěšný. Ale třeba to někdo zkusil jinak a poradí případným zájemcům. I.H. 

I.H.: Díky díky za info, hned to zas vidím růžověji. Třeba to není slepá ulička, třeba to opravdu má smysl, ten klejotok se u nás vyskytuje dost často. 
 Další věc co mě bere je, že nepřesazované, nebo jen v mládí přesazované stromky netrpí a jsou dlouhověké, na to budu myslet, nejen u broskvoňí. Radši budu sázet malé stromečky, než čekat a pak vyorávat velké baly ze země.  (jen aby to s těma duranciema a renklodama srůstalo:-)

Zatím.

Zatím jsme se však nedočkali odpovědi zda broskvoň z pecky může mít časem plody bez předchozího očkování. Mac

Každá rostlina pokud není sterilní může mít plody.

U broskvoní je dokonce velká pravděpodobnost že budou poživatelné.

Čím nejlépe ošetřit okousaný kmínek  malé broskvoně? Kralíci mi okousali dvě... Nokousali celý  prstenec, dřevo je obnažené jen místy...

Nevím jestli je vhodný vosk či balzám...přeci jen mělo by to zarůst ne? Co myslíte pane Vysloužile a ostatní odborníci?:-)

Karlos

Vhodné je obojí, balzám by díky stimulátoru mohl hojit o něco rychleji. Nezapomeňte na hlubší řez korunky a zálivku.

Podle rozsahu okusu můžete zkusit i transplantaci kůry z větve broskvoně, kterou byste stejně při jarním řezu odstranil. Čím je okus staršího data, tím je menší naděje u všech pokusů o záchranu nadzemní části stromku. Nejlepší by bylo, kdyby stromeček "vyhnal" nový výhon pod okusem. Pokud by ještě šlo o výhon z ušlechtilé naštěpované části, není složité si při troše opatrnosti vypěstovat stromek nový. Pokud by šlo o podnožový výhon, není problém jej v druhé polovině srpna naočkovat na zvolenou odrůdu. I.H.