broskvoň z pecky

To je zajímavá úvaha. Osobně si však myslím, že pro zahrádkáře jsou limitujícím faktorem pro pěstování broskvoní v horších podmínkách spíš podnební než půdní podmínky. Strukturu zeminy, částečně i výšku spodní vody lze ovlivnit, teplotní poměry nikoli.
   Jinak podnož St. Julien je běžná slivoňová podnož. Droždínští na ní prodávají většinu slivoní, u nás roste planě. Myrobalány se v odborné literatuře pod broskve nedoporučují, ale při tom mezištěpování - kdo ví? Přesto většímu rozšíření mezistěpení u tak krátkověkých dřevin příliš nevěřím.

To je zajímavé.  Proč se myrobalán vlastně doporučuje jako kořenotvorná podnož? Osobně mám tendenci se mu vyhnout i když je fakt že mi myroše rostou slušně. Jde jen o doprou kompatibiltu s odrůdami, a bujnější rychlý růst, nebo je to i v hloubce kořenění a odolností stromů proti suchu?

Nevím vlastně co od slivoňových podnoží čekat, na broskvoňovém semenáči mi stromky rostou perfkektně, spíš to chci zkusit. U nás na Valašsku totiž často broskvoňě v určitém věku odchází, klejotok, usychání větví, třeba polovina stromu zajde, pak i zbytek. Ani nejde o vymrznutí, spíš je to v něčem jiném. Napadlo mě, že slivoňové podnože by toto eliminovaly, stejně jako u meruněk. Také jsem ale četl že broskvoně jsou na slivoních krátkodobější, což se vylučuje:-)

Ale už letos zkusím pokusně naočkovat nějaké durancie u nás po mezích redhavenkou, jen jestli se chytí...a pokud ano, jaké budou přírůstky další rok...jen to čekání, to mi to celé kazí:-)

Mějte se, Karlos.

Myslím, že prodloužit věk ušlechtilým broskvoním nelze, ani slivoňovými podnožemi, ani mezištěpováním. Analogie s velkými dlouhověkými jabloněmi na semenáčích nejspíš neplatí. Déle vydrží pravokořenné semenáče (tak jak je nemám rád), je ale otázkou, zda je to díky jejich poloplaným vlastnostem nebo absencí srůstové zóny. Dokladem jsou v některých zahradách letité, ale  stále plodící pahýly, vyrostlé z kořenů zasazených a posléze umrzlých stromků.

Semenáče jak meruněk, tak broskvoní jsou dlouhověké proto že mají kvalitní kořenovou soustavu a především plody takové velikosti, že se při přeplození (málo listů na plod) nemůžou vyčerpat.  Broskvoně nemají vnitřní mechanizmus jako jádroviny, aby po přeplození začaly střídat. Přeplodí třikrát a konec.

Vítek

Jinak z pecky se pěstuje odrůda Marta.

Je to někde psáno? Vždyť to už by nebyla Marta, ale její vnitrodruhový kříženec.
  Myslím, že jabloně tvoří  květní pupeny ještě když mají ovoce, takže nadměrně velká násada obvykle redukuje počet květů na příští rok. Většina peckovin až po sklizni

Psáno jsem to nikde neviděl. Myslím, že ji má Radim Pešek.

Odrůda nemusí být pouze vegetativně množená. Možná tam nějaká menší variabilita bude. Jahoda ´Rujana´ se také množí semenem a u odrůd zeleniny to ani jinak nejde.

Zelenina? Množí ano, ale jak...F1 hybridy, nebo speciálně založené porosty šlechtitelů...

Karlos.

Ne všechny odrůdy zeleniny jsou F1 hybridy.

Je celkem pochopitelné, že udržet populaci bělomasých broskvoňí střední velikosti je snazší, než velkoplodých žlutomasých.

Neznám přesně princip, jakým si daná odrůda udržuje stejné vlastnosti. F1 hybrid to rozhodně není. Možná jde o vliv Apomixie či samosprášení.