Ako strihať?

Broskev typem rodivosti tvoří výjimku mezi peckovinami a pois řezu by vydal na několik stránek. Už jenom to, že při pěstování rodivého obrostu je potřeba rozlišovat mezi jalovými výhony (jenom olistění) a rodivými, které mají trojí povahu, pravé smíšené a nepravé. V minulosti se dávala přednost kotlovité koruně a řezalo se klasicky jako u jiných ovocných stromů.  Dneska se jinak řeže ve velkovýrobě a jinak u zahradkářů a jinak v Evropě a úplně jinak v Kanadě a USA. Zvýšená pozornost u záhradkářů by se měla věnovat řezu letnímu s probírkou nadměrné násady plodů (ve velokvýrobě se to dělá jinak). V prvních letech po výsadbě především by se měl upřednostit letní řez a to v tom smyslu, že nadbytečné výhony se odstraní úplně a bujně rostoucí pouze zkrátí. řezat v jarním období se má 14 dní před květením. Jinak platí, že řez má byt na agrotechnickém minimu a vlastně pořád. Jen tak se zajistí vyrovnaná úroda kvalitních plodů.

Rony, neviem na čí príspevok odpovedáte, ale p.Gipsy potrebuje poradiť ohľadne výchovného rezu malých broskyniek na obrázkoch. Zabudnite na rez na rodivosť u týchto zababčených stromčekov. Prepáčte, ale ponechaním plodov na tenkých konárkoch byste ich definitívne odpísal. Paľo

Nechápu jak je můžete nazývat zababčenými, vždyť jsou to mladé stromky, které porostou jako divé.

Pokud bych měl možnost letos ostřihat a ošetřit tu broskvičku, udělal bych to přibližně takto - viz. obrázek č. 2. (mám handicap, že z fotek není stromek vidět trojrozměrně, ale pouze "placatě"). Řez (na vnější pupen) bych provedl přibližně na přelomu dubna / května. Ránu vzniklou zkrácením terminálu bych ošetřil voskem. Okolo stromku bych odstranil travní porost a nakypřil půdu v kruhu o průměru asi necelý metr. V průběhu celého vegetačního období bych citlivě přihnojoval hnojivy s obsahem dusíku i stopových prvků, zejména v úvodu vegetačního období. V průběhu léta bych vystřihl nevhodně vyrůstající zelené výhony. Příští rok na jaře bych provedl dokončení výchovného řezu. Rozhodl bych se, zda korunu ponchat více dole, či více nahoře (předpokládám výšku kmínku cca 0,7 m, z fotek to nelze určit) a zredukoval bych počet hlavních větví na konečný počet celkem cca 4. Terminál bych u broskvoně nepěstoval. 

Tuším, že budu odbornou veřejností asi "trhán" za silnou redukci současné bohatě narostlé korunky, ale hlavním cílem prezentovaného střihu je výběr a zapěstování čtyř dominantních kosterních větví, které v budoucnu ponesou plodný obrost ovocného stromu. Pokud by byl tento střih proveden v loňském roce, nemusel být letos takto radikální. Ale podle mého názoru to u broskvoní není žádný problém. Účelem následných každoročních řezů by již byla standardní obnova plodosného obrostu.

Vždyť jste tím odstranil téměř všechno co za loňský rok narostlo. Opravdu to myslíte to vážně?

Osobně bych ten stromek tolik neřezal. Když nevíme jak, tak zkusíme klasicky a tím se nic moc nepokazí. V prvních letech výchovního řezu je potřeba dosáhnout rovnováhy ve vývoji. To znamená raikálně potlačit - zkrátit nebo dokonce odstranit ty větve, které rostou kolměji a jsou silnější, do koruny a které nevhodně kříží nebo těsně zdvojují budoucí patro.. Ony ty kolmé se snaží získat dominanci na úkor ostatních a budou pak bez zásahu ještě dominantnější. Takže když si zvolíme nějaký pomyslný kužel rovnováhy, tak platí, že ty kolmější a silnější zakrátíme až pod ten kužel. Obrost, který se nachází níže a je odkloněný, tak toho si nevšímáme prozatím. Je cenný v tom, že do budoucna nám korunu nepokazí, sám se zastaví ve vývoji, přináší dočasně olistěnou plochu potřebnou pro fotosyntézu a ochotně i rodí. Na odstranění těchto větví je dostatek času i několik let.

Vďaka za rady, asi by som mal upresniť, že sa jedná o 3 stromčeky (po 2 fotografie z rôzneho uhlu). Na strom nektarinky nemáte nejaký tip? Ten sa mi pokazil najviac a keďže je z jednej strany vlastne bez konárov, som bezradný. Dá sa ho donútiť, aby vyrástli na holej strane konáre? Alebo z neho nejako založiť dutú korunu?

Pane Gipsy, mne ty vaše stromky zaujaly tím, že velmi podobné stromky jsou často k vidění i v jiných zahradách. Tuto vaši konkrétní broskvičku jsem vybral proto, abychom si tady na konkrétním případě názorně předvedli a prodiskutovali možnosti, cíle a optimální metodu výchovného řezu pobných stromků. Proto můj obrázek prosím neberte jako přesný návod kam přesně přiložit nůžky a kam šmiknout, ale spíše jako principiální či metodické vodítko, jak a proč v podobných případech postupovat. Je pravděpodobné, že se zde objeví více názorů na způsob provedení střihu a předpokládám, že názorů rozdílných, které se budou společnou diskusí tříbit. A to je vlastně hlavní účel, proč jsem si dovolil provést ten "virtuální" střih na jedné z vašich broskviček. (Bude to samozřejmě poučné i pro mne). A až zde sklončí debata o střihu broskvoní, můžeme se juknout i na tu vaši meruňku, pokud by byl zájem. V tomto případě totiž, bude cíl řezu poněkud odlišný než u broskvoní, takže by to mohlo být také zajímavé.

A co s tou nesymetricky narostlou nektarinkou? Počkejme, co vyplyne ze započaté diskuse o výchovném střihu broskvoní. Nektarinky a broskvoně se střihají úplně stejně. Určitě z ní budete mít pěkný stromek.

Wimpi, moc se mi ta vaše ořezaná korunka líbí (ale nejsem odborná veřejnost), také při výchovném řezu raději stříhám spíš víc než míň, aby vzniklá korunka byla pevnější.           Lída

Mě se líbí taky.Je brán zřetel na budoucí tvarování kotlovité koruny s třemi, až čtyřmi hlavními větvemi.Rony -jak je vidět, zase upřednostnuje stromek s terminálem.Což je druhá varianta.

rostislavik