Skladování brambor
|
|
|
|
|
 |
 |
|
host - 37.63 (?), 8.8.2014 15:18
No nevim, maloktera domacnost spotrebuje 8-15 pytlů brambor rocne. J.R.
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
host - 37.63 (?), 8.8.2014 16:24
Verim, ze nekdo spotrebuje 50 kg mesicne, ale je to podle mne vyjimka, obvykle je pro 2 clennou domacnost spis cca 10 kg mesicne (i mene, kdo ma rad knedliky). Takze 1/2 sni pani tazatelka do Vanoc a 1/2 pulku bude mit problem v mrazech uskladnit. V mistnosti (napr. kotelna), kde neni vhodna vlhkost, brambory podle mne vyrazne vadnou a nejsou ke konzumaci nic moc. J.R.
|
|
 |
|
 |
 |
|
Wimpi - Diamantový Zahrádkář (2112) - 109.116 (?), 8.8.2014 17:03
No, když to tady letmo pročítám, poradil bych paní tazatelce, která si s láskou vypěstovala vlastní brambory, mnohem chutnější, než ty kupované a nemá je kde solidně uskladnit, aby se poptala u dobrých sousedů, jestli by jí nemohli ty necelé dva pytle brambor ve vlastním sklepě přes zimu uložit. A zajít si tam zhruba 1 x za 14 dnů s košíkem by taky snad nemusel být takový problém. Připadá mi to jednodušší, než kutat nějaké jámy, krechty, či stloukat nějaké izolační bedny.
|
|
 |
|
 |
 |
|
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář (5555) - 244.2 (?), 8.8.2014 15:17
mám výhodu, mám stodolu.
po vykopání jednotlivé odrůdy hlízy rozložím v jedné vrstvě na mlat, aby do druhého dne povrchově zcela oschly a do tří dnů z nich opadalo i případné nalepené bláto. Když potřebuji mlat na další odrůdu, tak brambory přeberu na poškozené, nepoškozené a malé do lísek nebo rašlových pytlů. V lískách nebo pytlech jdou do nejtemnějšího kouta stodoly, kde vydýchávají další měsíc/dva. Jsou tam i při prvních ranních mrazech (venku), jen je přehodím celtou proti průvanu a ony si udrží po celý den průměrnou teplotu kolem 5°C. Nakonec někdy na přelomu října a listopadu jdou do sklepa. Z hlediska tmy je lepší, když stínící celta neleží přímo na bramborách, ale je pod ní odvětrávaná mezera.
No v kůlně je nechte asi dokud budete mít zajištěnu teplotu nad 2°C. Pokud je v kůlně v září a říjnu teplo, není od věci nechat brambory u severní fasády domu či kůlny v lískách a přikryté celtou (nebo 3 vrstvy lněného prostěradla stačí, aby RedAnna nezezelenala).
I v plynové kotelně není všude stejná teplota, na styku venkovní zdi a podlahy bude nejchladněji...
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 16.212 (?), 8.8.2014 15:37
Doporučil bych knihu Root cellaring od Mike and Nancy Bubel. Je tam spousta nápadů, jak uskladňovat zeleninu. Přikládám pár obrázků.
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
host - 16.212 (?), 8.8.2014 15:38
|
|
 |
|
 |
 |
|
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář (5555) - 244.2 (?), 8.8.2014 15:53
oprásky to jsou heské, lidská vynalézavost je bezbřehá, ale nejlépe se v našich zahrádkářských podmínkách zakládá krecht ve vyházeném pařníku.
1) pletivo proti hlodavcům pod "dnem" je tam stále i pro dobu používání jako pařník
2) jámu musíte stejně vykopat, aby jste tam dali novou organickou hmotu
3) slámu pod i nad skladovanou zeleninou využijete při zakládání pařníku
4) když něco schnije, hodíte to na druhý konec kde není krecht a je "uklizeno"
5)...
x) nemusíte každý rok přemýšlet "kam s ním"
Přesto všechno považuji krecht za poslední možné řešení...
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 96.54 (?), 8.8.2014 17:50
Pane Stando, vehementně jste doporučoval tu vaši kysnu, já jako jednu z možností krecht. Jasně jsem psala, že se tak brambory i konzumní skladovaly! Naše další diskuze už nebyla o doporučení, ale byla to diskuze o věci. Nedalo mi to a zavolala jsem třem pamětníkům, jestli si to pamatuji dobře. A! - při větším množství brambor se udělal rygol asi 60 cm hluboký, metr široký, sláma, na to brambory, sláma a zemina. Vždy se obebralo množství tak na tři týdny a zas se to zakrylo. Pokud se skladovalo tak nějak kolem dvou až tří metráků, do krechtu se dávaly s příchodem mrazů (předtím uskladněny v kůlně, ve dne přikryté, na noc se odkrývaly), dělala se díra tak metr na metr, hloubka kolem 60 cm a dál stejný postup. Stejně skladovali brambory jezeďáci a to přímo na poli.
|
|
 |
|
 |
|
|
 |
|
 |
|
|