Síran draselný a brambory

Stando, kde ste poculy o chelatovej forme draslika?...to je nezmysel. Ved draselne soli su perfektne rozpustne a plne dostupne rastlinam. Aj pri hnojeni na list. Chelaty su dolezite pre prvky nerozpustne pri beznom podnom pH, ako je napr. zelezo.

Není to nesmysl, ale význam není tak velký jako u stopových prvků, kdy kovy nejsou jinak než v chelátové formě pro rostlinu dostupné. U draslíku v chelátové formě je jdinou výhodou, že je dostupný za všech vlhkostních a pH konstelací. Síranový draslík může být imobilizován tak, že se vymění s vápníkem a iontový K+ se schová mezi dvě šupinky jílu. se ztrátou vody se šupinky semknou a iont se stane pro rostlinu nedostupným. Pak některé analýzy ukazují vysoký obsah draslíku, ale prorostliny je využitelných sotva 5-10%.

SfK.

SfK, ne všichni jsou tak vzdělaní, jako vy. Ovšem i ten vzdělanec hlásá bludy a sem tam si plete dvě P. Dvě šupinky jílu, a co když tam jsou tři, navíc mi kantoři tloukli do hlavy, že jíly jsou složené z těch nejmenších prachových částic, ne ze šupinek. Myslím si, že šupinkuje jiná hornina.

No tak k podrobnostem. Ilit, Kaolin, Alofán, Montmorillonit a Smektické varianty. Některé mají krystaly z dvojvrstev některé z trojvrstev. Oproti ideálnímu popisu krystalické mřížky se ty skutečné liší jistými poruchami (některé ionty jsou zaměněné substituentem, někde je do mezery vklíněn volný malý atom). Jednotlivé krystalky se agregují do prachových částic svázaných micelární vodou (tou pravou micelární a nikoliv kosmeticky nazvaným vodným roztokem glycerinu). Nejmenší prachové částečky jsou pak vázány organickou hmotou na drobty, hrudky a hroudy.

Omlouvám se za "šupinky", měl jsem na mysli krystalické dvojvrstvy a krystalické trojvrstvy.

U křemičitého písku a prachu si draslík hrát na schovávanou nemůže, ale i tam brambory ocení dostatek organické hmoty v půdě.

SfK.

Stando mysli proces fixacie draslika a pod supinkami mysli vrstvy ilovych mineralov. Toto je stando problem nie dostupnosti draslika, ale skor zmeny vlastnosti pody po dlhodobom, desatrocia trvajucom hnojeni draslikom. Draslik je eventualne dostupny aj v tomto fixovanom stave, po case sa uvolnuje, aj posobenim korenov a bakterii... problem je skor v zmene vlastnosti pody, ktora fixaciou draslika straca schopnost napuciavat. Ide ale len o typicke ilove pody a toto bol problem skor lokalny napr v niektorych oblastiach spojenych statov.

Vratme sa k chelatom. Draselne chelaty su reklamny termin. Ci uz ide o hnojivo, alebo o mineralne doplnky. Viac sa predavaju ako mineralny doplnok pre zdraviu chtivych jedincov, ktory chcu platit za tento nezmysel. Soli drasliku s niektorymi aminokyselinami, ktore sa reklamuju ako chelat, su obycajne soli, a pravdepodobne to nie su ziadne chelaty (ak len v tuhej krystalickej forme). Vo vode sa rozpadaju, pricom sa uvolnuje hydratovany kation draselny,..rozdiel medzi siranom a solou kyseliny glutamovej tu nevidim, v roztoku je draslik v rovnakej forme. 

Jediny typ naoaj stabilneho chelatu draslika, o ktorom viem, ze funguje na draslik su tzv. crown etery. Ale kto by to platil. Inak mam aj pochybnosti, ci take chelaty by sa lepsie strebavali do tkaniv rastlin. Napr. komplexy draslika s niektorymi polymermi sa pouzivaju v medicine, aby sa zabranilo strebavaniu draslika v crevach. Ma to vyuzitie v niektorych chorobach, ked je dolezite znizit mnozstvo prijateho draslika cez strabavanie crevom. V rastlinach by to mohlo byt obdobne.

Co pamatuju jako malý hoch, když jsem jen naslouchal dospělým, mlčel a šoupal nohama je, že draslo bramborům patří. Dávali to už v dobách, kdy umělých hnojiv bylo pomálu a byla drahá, hnojilo se jen hnojem. Ale k bramborům se draslo dávalo.

Ano, dělali to protože věděli co činí. To jen pár rádoby chytráků, tu bude básnit o hloubce výsadby 20čísel, chelátech a krystalech, ještěže do toho nenamíchal mřížku.

Zalívám ze studny z hadice rovnou... Před bramborama tam rostly nějaké cibulovité okrasné rostliny. Zkusím trochu odhrnout hlínu kolem již vzešlých brambor a něco tam toho síránu zapravím. To samé i v řádku, kde ještě rostliny nevylezly. Sazívám s odstupem 14-21dní. Takže když zasadím řádek, tak hned si nachystám další řádek se síránem.

Hrobečky nedělám. Viděl jsem úrodu od babičky, která hroby nedělala kvůli již své slabosti. Zasadila, neplela, neokopávala, nepřihrnovala a to co jsem ji v létě vykopal jsem nepochopil. V podstatě s minimem práce max.zisk. S víceprací by byl asi větší. Kilo brambor stojí 7kč(v družstvá v nošovicách). To co sadím jsou loňské zcvrkliny, co by skončily na kompostu. Nechal jsem je naklíčit a toto sadím. Drbat se s tím nemá moc cenu vzhledem k ceně nových. Přihnojit vhodně to ano. Bez toho by to byla asi zbytečná námaha to tam i do té země vpravit.

Brambory z obchodů jsou určitě vhodně přihnojené. Zemědělci potřebují mít úrodu bohatou...

děkuji všem za vyčerpávající odpovědi

Ty hrůbky se nedělají jen proto, aby se zvýšila sklizeň.

Docela mne zaráží, proč se s těma bramborama vůbec drbete.

           Vladimír

Kazdy dela co ho bavi   nekdo rajcata  jiny papriky