Sázení brambor po staronovém způsobu

To přihrnování hlíny mě připomělo "taky jeden způsob pěstování".

Bramboru zasadíte na spodek děrovanýho pytle s trochou hlíny.  Jak začne růst,  postupně vyhrnujete pytel a přisypáváte hlínu. To děláte co nejdelší dobu, brambora tak nasazuje stále na nové a nové hlízy..

Na podzim potom jenom vytřepete z pytle zbytky hlíny a máte pytel brambor.

S těmi slimáky je opravdu potíž.Někde jsem slyšela, že je dobré obsypat místo kde nechci aby slimáci chodily skořápkami od vajec, prý je to píchá.Ale i tak bych to riskla a trávu bych tím způsobem nechala na hromadě v takových dlouhých řádcích/záleží kolik jí máte/.Obzvlášť když třeba nevíte co strávou jako já , pálit se nesmí a vyhnete se problémům se sousedy.

Já trávu normálně kompostuji.  Tento týden budu sekat - čekám jen, až přestane pršet. Tak místo do kompostu půjde na připravované brambory. D.

tiež som tento rok zasadil zemiaky do čerstvo pokosenej trávy, a pri každom kosení budem pridávať novú. Poradíte prosím, akú hrubú vrstvu pokosenej trávy môžem naraz pridať?, lebo keď nechám voľne pokosenú trávu na kope, rýchlo zotlie a je v nej vysoká teplota, ktorá môže spáliť zemiaky...

Budete-li dávat trávu po ohrnování do brázd, provzdušněná půda dobře izoluje od tepla zapařené trávy. Při vrstvě nad 4 cm v brázdě dojde sice k zapaření na druhý den, ale již třetí den teplota klesá a přitom je porušena klíčivost mnoha plevelů. Čím více je tráva předsušená, tím méně se zapařuje.

Já sázím klasicky, tzn.do zorané, nařádkované, vyhnojené zeminy, ale už jsem se s tím novým přístupem sázení do trávy setkal taky.Je třeba k sázení brambor do trávy využit nikoli čerstvě posekanou trávu, ale usušenou, nebo přisušenou.

Půdu, kterou využijeme pro sázení brambor do trávy se orat, kypřit nemusí.Přisušenou trávu navrstvit v metr širokém řádku na požadovanou několika centimetrovou výšku, a distanc, a sadit brambory přímo do ní.Při sadbě známí podsypali pod brambor hrst až dvě hrsti zeminy + hrst granulovaného hnoje.

Přihrnování a kontrola zakrytí hlíz je i u tohoto zpusobu pěstování NUTNOSTÍ! Jediná výhoda tohoto pěstování, využití posečené trávy a relativně čisté konzumní hlízy. Ani nejde o množství sena, na velké ploše neuhlídáte nerozfoukání senných hrubku, pokud budete jako zahrádkář toto zkoušet jako kupku sena s bramborovou sadbou, tak je třeba postupně vrstvit seno tak aby 1- nepolámalí jste prorustající nate a2- vrstva sena nebyla vysoká aby nat udusila. Je na každém co považuje za pracnější a špinavější.

Pro některé zahrádkáře je práce s traktorem a pluhem asi lehčí, než se sekačkou a hráběmi a možná mají na zahradě ropný vrt a ve sklepě rafinerii. Pokud někdo má louku/sad a nekrmí, musí sekat a sušit. A něco se senem dělat. A pak ještě orat a přihrnovat a pak ještě vyorávat? Si spočítejte, co je na čas i energii náročnější. A pokud je výnos brambor v seně nižší na plochu, je určitě vyšší na hodinu práce nebo litr nafty /benzínu. Buď dáte větší plochu, nebo budete orat menší plochu k tomu. Anebo vy nepotřebujete šetřit čas, námahu a kupovanou energii?

Jakto, že to je pracnější. Když jsme museli orat, táhnout války, zahrnovat a ještě se pak muselo okopávat.

Teď jen vrstvíme trávu a brambory tam rostou. A hlavně - my se nehádáme, kdy budeme sázet. Jdu si zasadit brambory, kdy já chci a nikoho k tomu nepotřebuji.

Takto to pěstujeme asi 6 let a úroda je větší než byla z hlíny.

Jen protože je to stále na stejném místě - je tam mandelinka.

muzete napsat jak se takove brambory pestuji jestli posekana trava musi byt preschla nebo cerstve nasekana