Mohu sklízet rané brambory na podzim?

V zemi nezmrznou. Zaplevelený záhon na jaře po předchozích bramborách to dokazuje. Poslední roky až -17°C s minimem sněhu, dříve dvacítky. Sev. morava 250m. MH

Dialektičtí marxisté by řekli: "Někde zmrznou, jinde nezmrznou". Záleží na poloze, půdě, hloubce vysazení a tuhosti zimy. 
   V běžných bramborářských polohách se brambory sázejí koncem dubna proto, aby jim nezmrzla nať. Pokud by hlízy přežily zimu (některé jistě ano), s pravděpodobností hraničící s jistotou by jim na jaře nať zmrzla. Jistě, zmrzne-li nať, vyraší znovu. Ale brambory jsou pak tím menší čím později nať zmrzla. a když brambory v době zmrznutí začínají kvést,  je lepší je vykopat a nasadit jiné. 
   Tak mi to říkal můj sedlák Josef.

Pro vysoký obsah škrobu brambory zpravidla nezmrznou, ale jsou převážně mechanicky poškozeny objemovými změnami v důsledku zmrzání a rozmrzání okolní půdy. Tedy to je přímo úměrné velikosti hlízy a počtu cyklů z/r. Proto zpravidla přežijí malé hlízky, které se nám nevyplatí vysbírávat.

K sázení nepředkličovaných brambor platí, že pozdě zasázená brambora raší hned jak má podmínky a časně nasázená hlíza si na vhodné podmínky počká.

SfK.

Pro vysoký obsah škrobu brambory zpravidla nezmrznou

Zkuste při -10 st rozkrojit bramboru

časně nasázená hlíza si na vhodné podmínky počká.

Jsou-li vhodné teplotní podmínky v březnu, brambora nepozná, že v koncvem dubna ještě přijdou mrazy.

Tihle teoretici se záběrem kombajnu Claas! Ještě bych doplnil: ne vzít brambor ze špajzu a venku na mraze rozkrojit, to by nemělo vypovídací hodnotu. Pěkně nechat přes noc v mrazáku a pak vyndat a krájet. Koneckonců zkuste rozkrojit zmrazený hranolek, jestli půjde jak čerstvý. K dalšímu postu, my co jsme se coby dítka školou povinná plazili po tekem rozoraných brázdách, které se v ranní podzimní mlze ztrácely v dáli, víme. Například že namrzlá (byť povrchově) brambora zvodnatí a postupně se z ní stane kaše. Traktoristi odpoledne zkoumali kam až se asi doplazíme a kolik toho ještě mají naorat aby to tam nezůstalo a ráno nenamrzlo. Takže teoretici, kteří hlásají, že brambor nezmrzne, to tu klidně mohou publikovat, to jim nezakážu. Ale mám svůj rozum a zkušenosti. Avšak chudáci ti, kdo o tom nic neví a uvěří bludům. 

Nebudeme slovíčkařit o tom, co bylo pod pojmem zmrznout. Jabloň taky nezmrzne i když ve dřevě dosáhne teplota hodnoty -12°C. Šlo o to, že pokud je brambora velká a mokrá půda okolo v důsledku zmrznutí zvětší objem, je velká hlíza mechanicky poškozena dříve než stačí promrznout. To bylo na vysvětlení těm, kterým drobné hlízy přezimují a v následujícím roce "zaplevelují" volné záhony.

Dormance vs. předklíčení je o tom, že hlíza "vynechá" několik dní, kdy už jsou podmínky vhodné k probuzení (teplota půdy nad 5°C). Ano, pokud na Josefa nasázíte brambory, ze kterých jste před sázením olámali klíče, tak je pozdní jarní mrazíky "nad zemí sejmou". Jsou oblasti, kde je lepší sázet brambory na oslavu svátku práce než z nudy o masopustu na Josefa.

SfK.

Když jsme stavěli barák bylo nám řečeno, že u nás je nezámrzná hloubka 110cm. Běžně bývá pár dnů v zimě pod -20, vloni -25, některou zimu -30, rekord byl tuším -32st. Také si myslím, že brambora zmrzne a zkašovatí. Přesto mívám zaplevelené pole starýma nesezbíranýma bramborama. Pole se orá, takže je možné, že některé se dostanou do hloubky kolem 40-50cm. V mírnější zimy tam asi fakt už nemrzne. 3 dny kolem těch -20 je asi málo na to, aby ta zem promrzla do téhle hlobky. Aby promrzla těch 110, by asi muselo takto mrznout měsíc a víc v kuse...

Mechanické poškození nastává při teplotách, kdy se mění skupenství půdní vody z tekuté na pevnou (zpravidla od 0 do -1°C podle obsahu solí/živin). Biologické zmrznutí hlízy nastéví při teplotě, kdy dojde k porušení osmotické rovnováhy a následnému popraskání buněčných stěn. Čím vyšší obsah sacharidů a pozvolnější pokles teploty, tím nižší teplota "zmrznutí". Protože nať nemá zásobní sachridy, zmrzá nejrychleji. Stejně tak hlíza na povrchu je vystavena příliš rychlé změně teplot a tím zmrzne "blíže k nule" než hlíza, kde gradient změny teploty je malý (např 1°C/den). Pokud tedy vrznete hlízy do mrazáku a vystavíte je gradientu (pokojová teplota - teplota v mrazáku / 2 hodiny)  tak je jedno, jestli je termostat nastaven na -14°C nebo na -30°C.

Nezámrzná hloubka je údaj stavebnětechnický pro nulovou izotermu, která je nejníže jednou za 20 let. V ostatních "19" zimách promrzne zemina do hloubky menší.

SfK.

tak to je. Běžně půda promrzá v nížinách většinou do 20 cm hloubky, v horských oblastech do 50 cm. Jednou za x let potom víc a v minulosti to bylo mnohem častěji, než dnes. Dále je třeba si uvědomit, že půda i vrstva sněhu na půdě působí jako izolant a celkově tedy teplota půdy zdaleka nedosahuje hodnot na povrchu. Navíc promrzání je pozvolné. Walter

takže si dovedu představit, že v některých půdách může pár brambor v 30 cm bez újmy přežít zimní období a na jaře vyrašit. Mně se to děje skoro každý rok. Jen jsou ty brambory vesměs opravdu malé a tím, že jsou poměrně hluboko, také později vyrazí nad povrch půdy.