Jak zvýšit výnosy brambor

Tak na tohle musím reagovat. Na počátku 90.let jsem na znojemsku vyráběl fungicidy. I když to byla jenom finalizace (tj. rozemletí účinné složky s inertem), všichni pracovníci byli v tzv. "riziku" a byli pravidelně kontrolováni.
Vzpomínám si,  že problémy s játry měli pouze ti, kdo žili na vesnici a chovali prase (tj hodně sádla, bůček)  - rezidenti z města měli játra v pořádku.

Samozřejmě jsem také slyšel o pracovnících mořících osivo, kteří pak měli v moči kvanta rtuti, jsou to však případy staré 35 let...

já jsem si to bohužel nevymyslel, a proto, pokud to jen jde, se snažím vyhýbat přípravkům s podezřením na karcinogenní účinky, to mi nikdo nemůže vymluvit (například kresoxim-methyl x azoxystrobin; epoxiconazol x prothioconazol; thiacloprid x acetamiprid; dicamba x iodosulfuron). Toho člověka s poškozením jater znám jenom z pobytu z nemocnice, pokud vím, tak říkal, že se to u něj projevilo až za nějakou dobu po ukončení činnosti.

Já netvrdím, že jste si něco vymyslel, ani nejsem pro nadužívání pesticidů (naštěstí na své úrodě nejsem existenčně závislý) 
Ale pokud se obáváte kancerogenů (obecně), podívejte se na stránky IARC  (www.iarc.fr) - to je mezinárodní agentura pro výkum rakoviny, která chemické látky zatřiďuje do kategorií právě podle kangerogenity (prokázané - neprokázané atd..)
je to zajímavé čtení - zjistíte, že prokázaný kancerogen jsou alkoholické nápoje, dřevěný prach... kancerogenní jsou některá cytostatika, kancerogenita se přisuzuje i dusitanům, které vám  v malém množství můžou vzniknout redukcí  nitrátových hnojiv...

To co tvrdí nějakej chemickej rozbor mě nezajímá. Chuťově jsou chemicky pěstované mnohem horší. Vysvětlete jak je to možné, když podle vás by měly být lepší.

A nechápu, jak existence nových pesticidů dělá z ekologického zemědělství podvod? Vždyť to je naprosto nesmyslný argument. To je jako říct, že proto, že existují auta s nízkými emisemi, je jízda autobusem podvod.

Promiňte, brambory pěstuji konvenčně a zákazníci si je nemohou vynachválit. Povídal jsem si s několika zákazníky, co kupovali ekologické a vyhodili je prasatům, že se nadaly jíst (samozřejmě napadené hlízy). Navíc byly velikosti ořechu, atd...

Do ekologického zemědělství je povolen např. oxychlorid mědi. Tímto ztrácí naprostý smysl, neboť o toxicitě mědi nelze pochybovat. Azoly, strobiluriny a morfoliny mají mnohem příznivější ekotoxikologický profil.

no jo, ale množství čisté Cu je omezeno 5 kg.ha-1, což by mělo zaručit její nízkou kumulaci rostlinou. Jde o akutní toxicitu a chronickou toxicitu, osobně bych snad i smáčel ruce v měďnatém přípravku, ale v azolu, strobilurinu nebo morfolinu jen s velkými obavami, nemluvě o některých herbicidních a insekticidních ú. l. Osobně říkám, úplný zákaz pesticidů je při současném stupni poznání nemožný, řešením je kontrolovaná integrovaná produkce, respektující biologické zákonitosti tvorby výnosu a oprostěný od neopodstatněných tržních tlaků.

To máte pravdu, že je to tak omezeno, ovšem v praxi se tato dávka u EZ vykazuje na i na ty plodiny, které se v reálu třeba nestříkaly, přičemž na některých honech dávka překročena byla a ve výkazu je to jinak.

Při pěstování brambor používám chemii při ochraně proti plísni - stříkám 2 x až 3 x podle potřeby, nejčastěji se jedná o přípravek Acrobat a 1 až 2 x proti mandelince přípravkem Calipso. Pro výživu rostlin kombinuji zelené hnojení - směs obilí a hořčice seté na podzim a zaorávané koncem dubna a kompost, jehož hlavním komponentem je tráva, neboť mám asi 1800 m2 trávníku a hmoty je pomerně hodně. Co se výnosu týká, tak průměrně je pod trsem 1,5 - 2 kg hlíz. A co se týká chuti, tak tu si pochvalují snad všichni, kteří moje brambory konzumují.

Vaše rada mě zaujala, příští rok jeden řádek zabalím do novin a dám Vám vědět. mirka

Máme rok2010,a já som zvedavá, ako dopadla úroda zemiakov zabalená v jednom riadku v novinách! Mohli by ste to komentovať?