Brambory - zasadit vlastní nebo koupit sadbové?

Jo, už to vidím. Počítal jsem špatně. 10 m2 je 60 sazenic a pod každou 1 kg brambor.Zdálo se mi půl kila málo. 

Tady info o hořké soli...

brambory (do květu)... 1 až 2 krát v 2-3 %

https://hokr.cz/cz/hobby/pestitelska-hnojiva/horka-sul

Souhlasím. Z jednoho řádku 25 m dlouhého (75 kusů zasazených brambor) jsem v jedné úspěšnější sezóně sklidil 6 přepravek, každá minimálně 15 kg. Pravda, nevážil jsem, ale pro přesnější odhad hmotnosti - následně uloženo ve 2 zcela plných pytlech, takže 2x50kg? Nevím, kolik brambor se vysadí na 10 m2 (jaký je konkrétní formát záhonu), ale předpokládám, že taky tak nějak.

Martin

kdo by si chtěl něco přečíst o pokusech s pěstováním brambor na menších parcelkách, třeba i na záhonech zahrádkářů, tak Výzkumný ústav bramborářský v minulých letech prováděl srovnávací pokus. Z výsledků je patrné, že na menších plochách lze dosáhnout vyšších výnosů, než na plochách velkých a výnosy jsou, zřejmě v přepočtu, uváděny okolo 600 metráků na hektar, dokonce ještě mnohem více.Odkaz: https://www.vubhb.cz/Userfiles/Files/V%C4%9Bdeck%C3%A9%20pr%C3%A1ce/2020/vedecke_prace_26_2020_sep_kusa.pdf.

Z pojednání jsem ofotil tabulku výnosů. To vše by snad mohlo otevřít oči osobám nevěřícím, že může být na zahrádce vypěstovaný takový výnos brambor. Walter

prosím pane 214.246 přečtěte si celý ten článek nebo aspoň tu část týkající se maloparcelkového pokusu. Nevím, proč ty pokusy dělali, třeba chtěli nenásilně přesvědčit, že i výnos přes 600 metráků na hektar může být reálný. V takovém případě je ten výzkum určený právě vám. Walter

Přečtu si to, slibuji. 

No, tvrdil jste včera ráno, že nikdo nemá 600 metráků brambor z hektaru. Tak abyste viděl, že tohle vaše tvrzení není pravdivé. aby bylo zřejmé, že takový výnos, tedy v přepočtu 60kg na 10m2 lze na menších plochách, na jakých pěstují zahrádkáři, vypěstovat. Walter

Z uvedeného dokumentu... Jak se asi provádí "Přihnojení při kypření"... "Dlátem do hrůbku"?

Máte nějakou představu?

jestli je to dotaz na mě, jak to prováděli, tak nevím, ale představuji si, že se hnojivo rozhodí mezi hrůbky a pak se půda s hnojivem k hrůbkům nahrne. Tím se hnojivo dostane do půdy a vrchní vrstva půdy na hrůbcích se nakypří. Přinejmenším nahrnování hrůbků, než naroste nať, asi děláme všichni, já i několikrát od výsadby. Walter

Je to nějak jinak..."Hnojivo bylo aplikováno speciálním dlátem z nekolejové brázdy do kořenové zóny"...a někde se tam píše o tekutém hnojivu... teď nemůžu najít.

Ale to není podstatné.

Asi nejdůležitější mi přijde... "Nejvyšší výnos byl dosažen u varianty s kypřením hrůbků a rozdělením hnojiva do dvou dávek – 70 kg N/ha při sázení a přihnojení 30 kg N/ha při kypření na počátku vzcházení porostu".

Já moc nenahrnují, hlavně dělám na vrchu hrůbků plochu /plošku/, jak jsem se dočetl i u Europlantu.

Tady se taky píše "Shodně zjistili významný přínos širších hrůbků s ploškou na vrcholu ve srovnání s klasickými špičatými hrůbky se strmými boky."