Živý plot v jílovité půdě

prosím o radu jaký vybrat stálezelený porost na živý plot kolem příjezdové cesty. Stačí výška 150 cm. Z listnatých se mi nejvíce líbí asi bobkovišen, z jehličnatých skoro všechny. Hlavně mám strach z toho jílu, že se mi tam ničemu nebude dařit, pokud máte někdo s podobnou zeminou zkušenost a mát pro mě nějakou radu, jak by se daly vhodné dřeviny třeba pěkne nakombinovat, sem s ní :). Zem bývá v létě ztvrdlá, naopak v deštných měsících bobtná a je stále vlhká a mazlavá - fuj. Nebo se v tomto případě nemám do ničeho pouštět sama a raději se obrátit na zkušeného zahradníka? Děkuji

Z jehličnanů se do jílovité půdy na živé ploty hodí Chamaecyparis Lawsoniana(cypřišek), Taxus (tis) aThuja occidentalis, ze stálezelených listnáčů Ilex aquifolium (cesmína), Mahonia aquifolium, Pyracantha coccinea (hlohyně) a Viburnum pragense(kalina).           Lída

Dobrý den, mám podobný problém, umocněný navíc tím, že jsme na větrné hůrce, kam cypřišek dle různých zdrojů nepatří. Chceme neopadavý plot a do tújí se nám moc nechce. :o(

Výše jsou uvedeny i stálezelené listnáče. Osobně bych doporučovala nejspíš hlohyni (Pyracantha coccinea), je odolná, nenáročná, může růst volně, dá se i stříhat. Kvete bíle a plody má podle odrůdy žluté, oranžové nebo červené, zdobí ji dlouho do zimy. Přikládám fotky z netu, je tam z ní i živý plot.   Lída

Ještě bych se chtěla zeptat, když vidím to množství květů, jak je to s vůní, jedná se o plot zhruba dvacetimetrové délky, tak aby to až tak moc nevonělo.  Díky moc za radu. :)

Sama mám zakrslou, nijak nevoní, tak předpokládám, že nevoní ani vzrůstné kultivary (ani se o vůni nikde v literatuře nezmiňují). Ještě má i tu výhodu, že při nákupu není příliš drahá...           Lída

Hlohyně voní docela silně-podobně jako hrušeň-to znamená, že tato vůně zrovna každému nevoní. Navíc má velmi ostré dlouhé trny. Roste velmi bujně a dospělé keře tvarovat vlastními silami je téměř nemožné (práce pro vraha). Máme z hlohyně 150 m živý plot starý cca 13 let - vím o čem mluvím.

Zkuste treba obycejny hloh (crataegus monogyna), sam jsem ho loni daval na extremne zaslunena a sucha mista (nic jineho tam nerostlo, poradila sama priroda). Nenarocny na zavlahu. V Cechach mu zatim lide moc nepreji, v Anglii je stejne bezny jako habr nebo tis. Dejte to do trojsponu a za tri roky budete na metrove vysce z kontejnerovanych sazenic 40 cm (kolem 20,- ve velkoobchodnim nakupu).

Hloh není stálezelený. Ideální je ptačí zob-neopadavý kultivar. Roste rychle, větve měkké. bez trní, péče nenamáhavá.

Neopadavý ptačí zob je téměř fikce.

Zatím jsem se s opravdu neopadavým ptačím zobem asi nesetkal. I odrůda Atrovirens (Ligustrum vulgare Atrovirens) podle mých zkušedností velmi opadává a ptačí zob vejčitolistý (Ligustrum ovalifolium a jeho žlutolistá odrůda), který je také často uváděn jako neopadavý, stálezelený či poloopadavý taky podle mých zklušeností 90% listí shodí už na podzim, zbatek během zimy a navíc dost často namrzá (na "větrné hůrce" by to nebylo to pravé).
Hlohyně by asi byla spolehlivější.

 Anebo udělejte pořádnou výměnu půdy (celý pás pro výsadbu živého plotu v šířce cca 1 m a v hloubce nějakých 0,4-0,5 m) a použijte zimostráz (Buxus), který je ze stálezelených listnatých dřevin asi nejodolnější

Josef.