Turkestánský brest

Koupila jsem se sousedem v loňském roce tyto sazenice a po zakořenění jsem je zastřihla, aby se rozvětvily.Protože je máme až dál od domu, zalívala jsem je pouze ze začátku a když bylo moc sucho.Soused zalévá každej den a hnojí.On je má metrový a já 40-ti centimetrový a některý ani to né, ale mám je rozvětvenější.To, že by vyrostl tento brest víc jako 1m za sezónu, tomu nevěřím.

Dobry den, tak zazracny plot to asi nebude ale pro detail zde posilam fotky z 1.5.2013 kdy jsme zasadili a ze dne 1.6. 2013 jak vypada..zijeme v Norsku, tak ze klima je taky trochu jine a puda je skoro veskera v lese... tedy pod vrstvou jehlici a zeminy pouze pisek... My jsme spokojeni.. z 1500 sazenic se nam neujalo asi jen 15 a to diky pude...

zde 1.6.2013

Dobry den mam z brestu zivy plot jiz 3 rok a je cca 2metry vysoky, loni jsem kupovala jeste nejaky a ty jsou cca 1metr, tak ja si stezovat nemuzu, je super! :-)

Zkusím přidat své zkušenosti co možná objektivně, snad to někomu pomůže:

Na jaře 2010 jsem chtěl vysadit mezi cestou a domem živý plot a protože kolem vedou veřejné inženýrské sítě a není jistá jeho dlouhodobá perspektiva, snažil jsem se do plotu moc neinvestovat. Zakoupil jsem pokusně pár sazenic brestu á 9kč/ks (tenké proutky) a zbytek jsem dosázel poměrně silnými sazenicemi ptačího zobu a zlatého deště z vlastních zdrojů. Dodnes lituju, že jsem neinvestoval pár korun navíc do brestu - výsledek vidíte na fotce z pozdního jara 2013. Brest dnes udržuji na výšce cca 180cm, ostatní keře jsou sotva poloviční. Shrnu výhody brestu: bezkonkurenčně rychlý růst, po dobrém zakořenění velmi odolný suchu (nevadne, pouze zpomaluje růst), nevymrzne (narozdíl od Ligustrum ovalifolia, které mi loni vymrzly skoro všechny). Nevýhody: asi 3 sazenice v druhém roce během týdne odešly bez zjevných příčin, obával jsem se grafiózy na kterou údajně nemá trpět, ale další rostou bez potíží. Musí se stříhat častěji (2-4x ročně dle situace), jako stromovitá rostlina tlačí více růstové síly do horních výhonů, takže hůře zahušťuje v dolní části (doporučuji hustější výsadbu a v prvním roce vícekrát řezat), mladé výhony jsou hodně ohebné, trochu uhýbají před plotostřihem a celkově netvoří tak neprostupnou bariéru jako Ligustrum. Otázkou je, jak bude plot vypadat třeba za 10 let, hlavně zda nebude ve spodní části průhledný a kolik údržby budou silné stromky vyžadovat.

Dobry den, musim souhlasit, je otazka, jak za par let bude vypadat spodni cast brestu, myslim, ze bude pruhledna. Dalsi nevyhoda je opadavost na podzim a velmi casty strih, v lete i 1x mesicne. Zalezi, jakou mate kondici

Doplním své hodnocení z loňska: Na začátku 3 sezony musím bohužel konstatovat, že se čím dál tím více projevuje "stromový" charakter jilmu. Přestože je nejméně 3x ročně sestřihován, v dolní polovině plot řídne a většina přírustků se projevuje pouze v nejvyšší partii rostliny (viz. foto). Rovněž jsem se setkal již s několika případy náhlého odchodu rostliny jak u mne, tak u kolegy, takže mám podezření, že nebude zcela odolný grafióze, jak se uvádí.

Pokud tedy chcete vytvořit rychle a levně optickou bariéru, zatím účel splňuje, ale je řídkého charakteru. K vytvoření neprostupné a neprůhledné stěny bych však doporučil ptačí zob (Ligustrum vulg.), případně tůje.

I když roste tak překotně, měl jste ho zarazit, aby na spodku keře více zahoustly. Pokud jde o grafiózu, nebude to ono, ta tak mladá křoví nenapadá. Spíše to bude v tom, že jsou rostliny řízkovány a u kořenové části občas dojde ke "ztrátě vitality", možná je to plíseň šedá, nebo nějaká jiná houbovka. U listnáčů to tolik běžné není, spíše u "plotových" jehličnanů. Nevím co se za nimi má ukrýt, ale já bych je ob jeden tvrdě sesadil.  

I když to tak nevypadá, "zarážel" jsem ho několikrát ročně, poprvé na cca 10-15cm. Realita je taková, že obráží mohutně z nejvyšších pupenů a dole postupně řídne namísto toho aby zahušťoval. Zkusím nezapomenout a dodat porovnávací fota.

Také bych řekl, že jsem měl od Starkla sazenice semenáče soudě podle jednoho kůlovitého mohutného kořenu, nikoli řízkovance.