Nejedovatý stále zelený živý plot

Vsetkeho vela skodi, a asi aj mahonie... ale nenasiel som zmienku o jedovatosti. Naopak na wiki pisu nieco ine:

The small purplish-black fruits, which are quite tart and contain large seeds, are included in smaller quantities in the traditional diets of Pacific Northwest aboriginal peoples, mixed with Salal or another sweeter fruit. Today they are sometimes used to make jelly, alone or mixed with salal.[1] Oregon grape juice can be fermented to make wine, similar to European barberry wine folk traditions, although it requires an unusually high amount of sugar.[2] The inner bark of the larger stems and roots of Oregon-grape yield a yellow dye, the berries give purple dye.[3] As the leaves of Oregon-grape are holly-like and resist wilting, the foliage is sometimes used by florists for greenery and a small gathering industry has been established in the Pacific Northwest.

A nie je pravda, ze vsetko co je liecive je aj jedovate. Aj jahody a lesne brusnice ci cucoriedky su povazovane za liecive,...mnoho bylin a dalsich lesnych ci zahradnych plodin. Iste ak niekto sa preje jahod moze mat vazne zdravotne problemy.

mahonii si jako živý plot nedovedu představit. A kůň na zahradě ožere úplně všechno i když je tam chvilku a navíc sám!

Neviete? No v jednom clanku pisu prave o takomto plote. Link.

I mahonie a břečťan jsou jedovaté, i thuje, cypřišky ap. . Podívejte se na tento přehled... Lída

Břečťan je sice slabě jedovatý. Děti ho ale zpravidla neokusují. Problematické by mohly být bobule. Ty jsou ale na plodných výhonech, které na rostlině 2m vysoké nevznikají. Takže jeho nebezpečnost pro děti je prakticky nulová.

Ten článek o plotu z mahonu psal jistě odborník. Na fotce u článku je cesmína... Mahonie cesmínolistá nedorůstá do 2m jak je napsáno v článku, ale stěží 1m. Habitus rostliny není vhodný do živých plotů. Problematické může být i namrzání. To platí u většiny stálezelených listnatých keřů.

Ja, ja!!! Pripajam z netu navod na mahoniovy dzem:

"Mahoniová marmeláda:
Z modrých bobulek mahonie (Mahonia agrifolium), keře z řádu dřišťálovitých, který se pěstuje zhusta v našich zahradách za okrasu anebo v živých plotech, dá se připraviti i dobrá marmeláda. Zralé bobule rozvaří se v kamenném hrnku s trochou vody, načež se protlačí sítkem a jadérka, která jsou nadmíru trpká, se odstraní. Získaná kaše dá se znova do hrnce a s patřičným množstvím cukru vaří se známým způsobem na marmeládu. Cukru vyžaduje hodně, neboť plody mahonie jsou značně kyselé."
Tolik praví kniha. Protože ale v dnešních časech není právě jednoduché sehnat na vaření kamenný hrnek, já si marmeládu trochu upravila "po svém".
Zjistila jsem, že pokud plody přejdou mírným mrazíkem, nejsou již tak kyselé. Ale do mrazáku (jako třeba bobule aronie) jsem je dát nezkoušela. Na vaření jsem si vzala těžký litinový kastrol (takový ten černý, vevnitř vylévaný modrým smaltem - ten je na marmelády a jamy nejlepší), omyté, mrazem přešlé plody jsem podlila asi 2cm vody, přivedla do varu a za chviličku už byly bobule měkké, takže se daly dobře lisovat. Pasírovala jsem je trochu vychladlé přes síto, jen tak husté, aby se odstranila jadérka (to dalo docela dost práce). Štávu jsem nalila znovu do hrnce, přimíchala místo obyčejného cukru želírovací cukr 3:1 a přidala trochu citronové šťávy z domácího citronu. Po přivedení do varu se vařilo asi 4 minuty. Marmeláda byla naprosto vynikající a nikdo nedokázal uhodnout, z čeho je (nejvíce tipovali borůvky). Zmizela z regálu jako první, sotva jsem zachránila 1 malou skleničku na vánoce na linecké....

Presiel som niekolko knih na google books. Ani zmienka o jedovatosti. Iba sa pise, ze moze byt pozivana aj v cerstvom stave iba vo velkom mnozstve ma laxativne ucinky (Food from the wild). Z nasich knih som nasiel v Priroda v CSSR... ani zmienka o jedovatosti. Neverte internetovym clankom,... knihy su doverihodnejsi zdroj.

Nic proti mahonii, je to jeden z mých oblíbenců díky své nenáročnosti a všestrannosti. Chcete-li ale důvěryhodný knižní zdroj, je to např. Petr Horáček: Encyklopedie listnatých stromů a keřů - cituji:...plody některých druhů jsou jedlé, zbytek rostlin je ale jedovatý. Jan Novák: Jedovaté rostliny v bytě a na zahradě - cituji:...jedovatá je celá rostlina, hlavně kořeny, a to obsahem alkaloidů (např.berberin, magnoflorin aj.)...nejnižší obsah alkaloidů je v bobulích... atd. Z toho vyplývá, že marmeláda může být skutečně skvělá :)). Letos ji vyzkouším.    Jen ještě drobnou poznámku - jsem přesvědčená, že většina rádců zde na fóru nečerpá své odpovědi na googlu a v internetových článcích, ale hlavně ze svých zkušeností. S pozdravem Jana K.

Jana pisala "Jen ještě drobnou poznámku - jsem přesvědčená, že většina rádců zde na fóru nečerpá své odpovědi na googlu a v internetových článcích, ale hlavně ze svých zkušeností. S pozdravem Jana K. "

...by bola tragedia, ak by sa na fore ludia vyjadrovali k jedovatosti rastlin na zaklade svojich skusenosti.

Pravda je, ze plody poctivo likviduje vtactvo. Uz teraz nie je na rastlinach ani jeden. Pre vtakov su zrejme jedle.

Myslím, že to moc prožíváte.

Na běžné zahradě jsou rajčata, brambory, fazole...

V trávníku pryskyřník, v obyváku Diffenbachia.

Děti se mezi tím mrcasí a většinou se nic nestane. Problematické jsou jedovaté rostliny s atraktivními plody, nebo rostliny vyvolávající podráždění při dotyku.

S těmi zkušenostmi bych si nebyl moc jistý. Kolik lidí v ČR má zkušenosti s otravou Mahonií.