Je to karanténní choroba. Patogen může ve velmi krátkém čase zničit plně vyvinutou a zdravou jabloň - může se to stát i za jeden měsíc. Nejzávažnější však je, že se infekce lavinovitě šíří na další hektary sadů. Během šíření patogen napadá mnoho kulturních rostlin patřících do čeledi růžovitých například Malus, Pyrus, Cydonia, Cotoneaster, Crategus, Pyracantha, Sorbus.
Choroba je nebezpečná hlavně protože:
- se patogen šíří velmi rychle,
- jsou v dané zemi vhodné podmínky pro vývoj patogena,
- choroba zvyšuje produkční náklady a ničí úrodu i půdu,
- možnosti efektivní ochrany jsou omezené.
Bakterie přezimuje hlavně ve vředovitých poraněních stromů a někdy i v pupenech. Začíná se šířit v době květu stromů. Patogen se šíří rozmnožovacím materiálem, plody, hmyzem - zejména včelami, ptáky, větrem, deštěm, pylem a při pěstitelských aktivitách, např. kultivačním nářadím a zavlažovacím zařízením. Šíření choroby výrazně urychluje vysoká vzdušná vlhkost (75 %), vysoká teplota (18-25 °C) a trvalé ovlhčení listů během kvetení stromů. Patogenní bakterie se usazuje na bliznách, kde se množí. Dostává se do pletiv přes přirozené otvory nebo přes poranění. Bakterie potom postupuje přes stopky do výhonů a větví a vyvolává sekundární a další infekce v nových letorostech, listech, dalších květech a mladých plůdcích.
Příznaky a průběh choroby:
Během vegetace jsou nejprve patrné příznaky infekce na květech. Na kališních lístcích a květních stopkách se objevuje bakteriální sliz, květy vadnou a mladé plůdky černají a zůstávají na stromě. Infikované nekrotické plody zůstávají mumifikované na stromech. Infekce rostoucích, nelignifikovaných výhonů začíná od jejich koncové části, která vadne a hákovitě se ohýbá. Hnědé nebo černé listy neopadávají a zůstávají viset na výhonech a letorostech. Infekce na kmenu nebo kořenovém krčku způsobuje popraskání kůry, vznik vředovitých prasklin a červenohnědé zbarvení dřevní části. Korkové pletivo infikovaných stromů je zduřelé, zbarvuje se dočerna, vznikají v něm dutinky a později odumírá. Napadené plody se scvrkávají a mumifikují, černají a zůstávají na stromě. Objevuje se bakteriální sliz v podobě malých mléčných kapek, které na vzduchu hnědnou a slévají se ve velké kapky. Bakterie upřednostňuje měkká pletiva, vysokou vlhkost a deštivé počasí.
Životní cyklus patogena:
Bakteriální sliz obsahující bakterie se objevuje během kvetení. Bakterie, které se vyvíjí uvnitř květu, se dostávají do okolních pletiv. Enzym, který bakterie produkuje, rozpouští buněčné stěny a pektin v buňkách. V pletivech se vytváří dutinky, které jsou plné bakteriálních buněk dlouhých 1-2 µm, které často vytváří 3-5 mm velké, ohraničené kolonie. Bakterie napadá pouze vyvíjející se pletiva, ale může zůstat po dva roky infekční i v nekrotických pletivech.
Ochrana:
Podezření na výskyt musí být hlášeno Státní rostlinolékařské správě nebo obecnímu úřadu. Ověřené výskyty se likvidují a v oblastech výskytu jsou vyhlášena karanténní opatření, která mají zabránit dalšímu šíření onemocnění.
Kromě prevence je důležité včasné rozeznání choroby. V případě onemocnění spálou je obzvláště důležité, aby byl proveden komplex preventivních ochranných metod (agrotechnická opatření, dodržování pravidel ochrany rostlin, produkce rezistentních nebo tolerantních odrůd, chemická a biologická ochrana). Jednou z možností ochrany je i snížení dávek hnojiv (zejména dusíku).
Pokud jsou v době kvetení vhodné podmínky pro rozvoj choroby, používají se měďnaté fungicidy. V řadě zemí je aplikace pesticidů přísně regulována.
Přípravky použitelné k chemické ochraně:
Měď Kontaktní Kuprikol 50
Používání chemikálií obsahujících měď, která má různou fytotoxicitu pro jednotlivé druhy a při různém počasí, musí být velice opatrné. V produkčních sadech mohou v případě nebezpečí infekce během kvetení orgány dozoru nařídit povinnou ochranu podle doporučení k ochraně.