Výroba bokashi kompostu na zahradě

Ahoj všichni,

Máte někdo zkušenosti s bokashováním? Obyčejné kompostování je pořád dokola a tohle vypadá na trvalejší zúrodnění, biouhel jsem schopen si sám vyrobit. Nechce se mi věřit, že by to nikdo nedělal. Představuji si vykopání jámy, do toho nepropustná jezírková folie s vývodem tekuté složky (výborné kapalné hnojivo) pak přidat směs stejně jako na kompost + 10% aktivátoru(palaterra), pořádně utěsnit a za 6 týdnů odkrýt, pak týden ponechat vydýchat promíchané se substrátem či půdou v poměru 1:2 a hotovo.

Roman z Vysočiny

Úplně nerozumím.
Proč by toto zúrodnění bylo trvalejší?
Když vykopete jámu a do ní uděláte vývod na tekutou složku - kam ta tekutina poteče?  Vzhůru asi ne. Do jámy pod jámou?

Do nádoby vedle jámy aby se mi úplně neztratila, po zředění je to prý cenné kapalné hnojivo, ale o to mi ani tak nejde, ať to vyteče do rohu, kde je jen plevel.

Trvalejší kvůli mléčnémů kvašení, Terra preta de indio, v kombinaci s biouhlem dosáhnete toho, že půda, do které toto vmícháte, bude trvale úrodná nebo v našich podmínkách alespoň řádově více úrodná, nemusíte to pak pořád hnojit a doplňovat obrovské hromady kompostu při intenzivním pěstování, protože se to stejně vyplavuje, u bokashi to příliš nehrozí.

Roman

Kompost je pro mě smetiště biololgického odpadu. Že je z něj za 2 roky sypký materiál - užitečné hnojivo, to je bonus navíc. 
   Vyrábět uhel a vymýšlet bokashi - nechť dělají, pokud nemají nic jiného na práci...

Tak to hodně podceňujete, za 2 měsíce chci mít hotovo a hlavně na to nemusíte šahat a žádné přehazování, pak to dáte do normálního kompostu a on se naočkuje. Za 2 roky, tak to je dobrej vtip :-) 

Jsem k tomuto postupu trochu skeptický - proč tedy kompostárny složitě řeší areaci a přehazování kompostu, když by mohly jen vše hodit do folie a mít za pár týdnů vyřešeno to, co jinak trvá třeba rok... navíc logicky výsledný materiál obsahuje stejné množství živin jako normální kompost, které se následně spotřebovávají rostlinami a vyplavují, takže nerozumím, co myslíte tím trvalým zúrodněním. Užitím biouhlu se jen prvky naváží na jeho povrch, takže nebude docházet k jejich rychlému vyplavovávní, ale větší zázrak než od směsi běžného kompostu a dřevěného uhlí bych od toho asi neočekával. Nicméně určitě se podělte, jaký bude výsledek, docela mě to zajímá.

Já myslel, že už to někdo z vás zkušenějších zkoušel, mám to nastudované teoreticky a zajímá mě praxe.

Trvalé zůrodnění znamená, že jsou živiny vázány v pórech aktivního uhlí díky onomu mléčnému kvašení, prostě klasická terra preta, to je přece hrozně známé a všude po světě se experimentuje s napodobením tohoto indiánského zázraku, no a ta půda se sama obnovuje, nedegraduje, není potřeba hnojit a pořád něco dokola dodávat, v našich podmínkách by to asi fungovalo časově omezeně (mráz, sucho), ale ten vázaný uhlík prostě už nevyplavíte, to fakt nikdo nedělá?

1. Zřejmě je tento způsob kompostování docela finančně náročný, navíc výsledný produkt nelze jen tak použít k rostlinám, ale musí se s ním dál pracovat. Neznám nikoho, kdo by toto provozoval, zřejmě to takový zázrak není, aby se to vyplatilo oproti běžnému kompostování. Ale potěší mě, pokud se vám podaří dokázat opak.

2. Nejedná se o trvalé zúrodnění, ale o zadržení živin v uhlíkovém skeletu dřevěného uhlí. Ty živiny se pouze odplavují a spotřebovávají pomaleji, ale není to perpetum mobile. Půdu je potřeba nadále hnojit, i když pomaleji. Navíc to neřeší organiku, tu je potřeba dodávat nadále.

Toť můj selský pohled na věc.

Taky je otázkou, nakolik ekologická je výroba biouhlu v domácích podmínkách. Jestli podobně jako výroba dřevěného uhlí (a co je to jiného), tak potěš.

podobně jako foukáním tabákového kouře do vody nevznikne zlato, tak smícháním siláže s dřevěným uhlím těžko vznikne ona bájná terra preta... leda tak obchodníkům s pomalovanejma kýblema s ventilem za dost přes litr a otrub obohacenejch laktobacilama k silážování pokvete pšenka jako na té slibované zázračné černozemi. hnojit jí ale nebude nic jiného než neznalost a svaté nadšení oveček;)