Piliny a dřevěný odpad

Dobrý den, ráda bych získala rady od zkušených zahradkářů. Co s pilinama a dřevěnným odpadem po řezání dřeva? Máme spíše těžší půdu na zahradě. Můžu je přisypat do hlíny, ke všem rostlinám? Nebo je některé rostliny nemají rády? Děkuji za odpovědi

pokud máte doma kotel, tak pálit a do hlíny až popel

Dobrý večer. Vše - piliny, kůra i menší odřezky do kompostu. Pokud máte rododendrony, kanedské borůvky atd. dávejte dřevní odpad jako mulč. Na zimu pěkně přihrnujte . Do záhonu se taky dá nasypat dřevní odpad , který se časem změní v "potravu"  pro další plodiny. Kompostování je lepší. Při přehazování budete mít kontrolu jak postupuje rozklad dřevních odpadů.    Zdeněk

pokud by se dávalo větší množství pilin, určitě bych doporučoval přidat současně i nějaký dusík. Piliny jsou víceméně jen uhlík, mikroorganismy potřebují samozřejmě pro jejich rozklad i dusík. Takže když nebudou mít dusík, půjde rozklad pomalu a budou si brát dusík z půdy, a ten bude chybět zas rostlinám

 Veškeré složky na bázi dřeva které se dostanou do, nebo na, půdu mají tendenci se rozkládat. Jedná se o savý materiál a tedy proces rozkladu je poměrně rychlý. Řádově měsíce nebo několik málo let podle hrubosti materiálu. Pokud piliny, štěpku nebo kůru správně kompostujeme jedná se o vynikající materiál. Problém nastává, případně může nastávat, při mulčování nebo zarytí do půdy. V tom lepším případě nastává změna Ph - okyselování půdy. To některé rostliny milují, kupříkladu většina vřesovištních rostlin ale i částečně jahody. u vápnomilných rostlin je to problém. Hlavním problémem ale je to, že především u štěpky a pilin velice rychle nastává rozvoj houbového bujení. Mycelia (podhoubí) velice rychle prorostou tento materiál a následně mohou napadat i zdravá pletiva zde pěstovaných rostlin. Kůra sice má tendenci k obdobnému procesu ale protože je zpravidla vzdušná nevytváří pro houby až natolik vhodné prostředí a lze jí v některých případech doporučit na mulčování. Moje doporučení by tedy znělo spálit a po obohacení o dusík používat jako vynikající hnojivo s výjimkou vápnostřežných rostlin. Ještě lepší je kompostování kde si můžeme Ph nakonec upravit dle potřeby a máme opět vynikající materiál. Kompost, tedy myslím správný kompost, je samostatná kapitola ale kdo zkusil už nikdy neopustí. JP..

Dovolím si zásadně nesouhlasit. Drť z větví rozdrcených nožovým drtičem používám roky pro mulčování broskvoní, třešní, jabloní, vinné révy a růží. Nikdy nedošlo k tomu, že by mulčované rostliny byly napadeny houbami z mulče. Domnívám se, že houby rozkládající mulč jsou rozkladači (saprofytické houby) a ne parazity, napadající zdravá pletiva. Za blud považuji i časté tvrzení, že vrstva mulče na povrchu (!) půdy ochuzuje půdu o dusík. Zdraví jenamater.

V prvom mate pravdu. V tom druhom si dovolim zcasti nesuhlasit. Drevena hmota obsahuje vela uhlika a malo dusika. Pomer je pomerne nevyhodny pre rozkladne bakterie aj huby a preto sa drevo dlhsie rozklada ako nedrevity zahradny material. Bakterie, aby toto mohli rozlozit potrebuju dusik zvonku. Inak ostatne ziviny su v dreve bohatsie zastupene. Ak dusik nemaju, trva to dlhsie. Vacsinou si ho bakterie beru z povrchu pody. Na druhej strane tazko povedat, ako je toto vyznamne. Ak dobre pohnojime pod mulc, strom neochudobnime. Rastlina berie ziviny zo znacnej hlbky. Ine je dat mulc s posekanej travy. Je to kaloricka bomba bohata najma na dusik.

Myslím si, že jde také dost o to, z jakých rostlin piliny nebo štěpky pocházejí. Čerstvé piliny nebo štěpku z jehličnanů, akátu, dubu a ořešáku bych jako mulč okolo rostlin (hlavně bylin a keřů) nepoužila, protože obsahují látky, které by mohly škodit. Používám je ale právě jako mulč v okolí kompostu, kde nechci žádnou vegetaci a bahno. Čas od času tuhle vrstvu, která je už rozleželá hodím na kompost a doplním novou. Také se nedoporučuje se používat jako mulč piliny nebo štěpky pocházející ze stejné nebo příbuzné rostliny (například dávat jako mulč okolo slivoně štěpku ze slivoní a jiných peckovin). Zuzana

Moje zkušenost ukazuje něco jiného. Používám k mulčování ovocných i okrasných dřevin drť z větví borovic, zeravů, habrů, břízy, lísek i ořešáku a nepozoruji žádný negativní účinek na mulčované rostliny. Mám i možnost srovnání, protože část svých rév i růží mulčuji, část ne (z podružných důvodů). Obojí rostou stejně. Myslím, že zaměňujete vliv kořenových výměšků ořešáku s vlivem mulče z rozdrcených větví téhož. Co se týče mulče v souvislosti s dusíkem, je jasné, že bez přídavku dusíku probíhá rozklad mulče pomaleji, ale to mi zcela vyhovuje. Pokud bych si přál rychlý rozklad drtě, dal bych ji do kompostu. Zdraví jenamater.

Také se nedoporučuje se používat jako mulč piliny nebo štěpky pocházející ze stejné nebo příbuzné rostliny

To je trochu mýtus. V přírodě je naopak tak zařízeno, že plody slouží jako živná půda pro klíčení semen, opadané listí, jehličí a suché větvičky jako hnojivo pro mateřskou dřevinu.
   Co se týče ochuzování půdy o dusík pilinami a štěpkou, to platí především, pokud je tato hmota promísená se zeminou nebo zaryta do půdy. Vrstva štěpky ležící jako mulč ochuzuje půdu jen minimálně. Bakterie neumí chodit, aby přenášela dusík z větší hloubky  do štěpky.