Oddych pôdy po zemiakoch
|
|
|
 |
|
host - 181.248 (?)
23.4.2018 12:53
Samozřejmě člověk nemůže znát všechno a dvacet zahrádkářů dvacet názoru. Doporučil bych publikací Meziplodiny, chtěl jsem ji o vykendu pohledat abych zdělil autor. kolektiv ale nebyl čas. Myslím si že Svazenka už další reklamu nepotřebuje, všude kam se mrknu ke o ní zmínka. Ano krásně kvete a při ideálních podmínkách možné i roste. Hloubka kořenění tak 80-120 cm což je na plodiny zeleného hnojení trochu lepší průměr. Ale, sám mám zkušenost že suchu tak moc neodolala, za sucha a příliš tepla skoro neroste, oproti třeba plevelu. Pozdní chladno ji také už asi moc nevyhovuje. Pokud však tazatel na pozemku jinak nic jiného nez brambory nepestuje je mu jedno jestli pěstuje jako Meziplodiny brukvovité nebo vikvovite rostliny. Jediné co je příbuzné s brambory jsou rajčata či možná snad okrajove papriky (sou příbuzné s rajcaty). Takze klidně stačí hořčice tak 75 dni vegetace (taky ne léto), krmny hrách - peluska taky cca 75 dni, vedro naopak snáší kukurice, slunečnice, ale i bob, podzim třeba repka- je ozima muze se zaryt až před bramborami stejně tak jako kdysi používána Landsberska směska - přímo určena před bramborama. K sehnání je také i vikev s ovsem možno(nutno), slez zahradní, ale i lesknice kanárská, světlice barvířská atd. Je na zvážení co si vybere tazatel, jestli využívat meziplodiny či nikokoliv. Kryštof z Brna.
Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pierre - Stříbrný Zahrádkář  (183) - 101.253 (?), 18.4.2018 21:24
|
|
|
|
|
|
|
host - 211.235 (?), 18.4.2018 21:50
Zkuste zelené hnojení, např. svazenku nebo směs rostlin na zelené hnojení. Zasít, nechat vyrůst, posekat a pak zaorat.
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 153.12 (?), 19.4.2018 22:35
Pokud nejste včelař tak ta svazenka je vám skoro na nic. Jen na to zeleno. A směska totéž. Napada me třeba kukuřice - nedá žádnou práci a využít se dá na zavařování - malé, zmrazeni- mléčné, a usušené palice vezme rad nějaký chovatel. Taky fazole - na suseno i lusky, hrášek také sety na široko (trebas i krmny - dá se v pohode jíst za sladka). Tyto plodiny zlepšují půdu a mají i využiti. Hrách a fazole fixují dusík ze vzduchu, kukuřice hluboko prokorenuje a využívá živiny i z hlubších vrstev pudy. Hlavně co nejvíce z hmoty zaryt do půdy - zlepšuje půdu - tvori i trvaly humus. Jen tu kukuricnou "slámu" musíte nějak nasrotovat (nakrajet).
Kryštof z B.
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář  (18316) - 236.1 (?), 20.4.2018 8:35
Jestli chcete především odpočinout půdě, pak je jedno, jestli zelené hnojení přinese nějaké plody. Svazenka má tu výhodu, že není příbuzná s žádnou pěstovanou zeleninou, na rozdíl od vikvovitých a brukvovitých rostlin a nenechává po zarytí v půdě klacky jako řepka. Zelené hnojení má jednu zásadní výhodu - neztratíte rok, nasejete ho hned po sklizni a zaryjete týž podzim. V nouzi pak můžete na jaře sázet opět brambory.
Jestli Vám plocha na odpočinutí nebude scházet, pěstoval bych tam cokoli kromě rajčat, paprik, cuket, dýní.
Brambory, jako plodina 1. trati půdu až tolik nevyčerpávají, pokud dostatečně hnojíte. I když se to nemá, viděl jsem v 60. letech soukromého zemědělce, co pěstoval krmné brambory už od války stále na jednom políčku. Hnůj tam zaorával asi každoročně
|
|
|
|
|
|
|
host - 184.133 (?), 20.4.2018 11:13
Ano, pokud chcete sázet brambory stále na stejné místo, musíte hnojit hnojem nebo kompostovaným hnojem každoročně. Používat zdravou sadbu, po sklizni veškeré zbytky odvézt a nejlépe spálit - nerecyklovat je v kompostě, kterým byste hnojili.
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 181.248 (?), 23.4.2018 12:53
Samozřejmě člověk nemůže znát všechno a dvacet zahrádkářů dvacet názoru. Doporučil bych publikací Meziplodiny, chtěl jsem ji o vykendu pohledat abych zdělil autor. kolektiv ale nebyl čas. Myslím si že Svazenka už další reklamu nepotřebuje, všude kam se mrknu ke o ní zmínka. Ano krásně kvete a při ideálních podmínkách možné i roste. Hloubka kořenění tak 80-120 cm což je na plodiny zeleného hnojení trochu lepší průměr. Ale, sám mám zkušenost že suchu tak moc neodolala, za sucha a příliš tepla skoro neroste, oproti třeba plevelu. Pozdní chladno ji také už asi moc nevyhovuje. Pokud však tazatel na pozemku jinak nic jiného nez brambory nepestuje je mu jedno jestli pěstuje jako Meziplodiny brukvovité nebo vikvovite rostliny. Jediné co je příbuzné s brambory jsou rajčata či možná snad okrajove papriky (sou příbuzné s rajcaty). Takze klidně stačí hořčice tak 75 dni vegetace (taky ne léto), krmny hrách - peluska taky cca 75 dni, vedro naopak snáší kukurice, slunečnice, ale i bob, podzim třeba repka- je ozima muze se zaryt až před bramborami stejně tak jako kdysi používána Landsberska směska - přímo určena před bramborama. K sehnání je také i vikev s ovsem možno(nutno), slez zahradní, ale i lesknice kanárská, světlice barvířská atd. Je na zvážení co si vybere tazatel, jestli využívat meziplodiny či nikokoliv. Kryštof z Brna.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pierre - Stříbrný Zahrádkář (183) - 74.62 (?), 16.12.2018 13:51
Dakujem za rady. Po zozbieraní úrody som zasial horčicu, a následne začiatkom novembra bola zaoraná. Ale dospel som k úplne inému zisteniu.
Ked som kopal zemiaky, zistil som, že prvých 20-30 cm je poda jemná, sypka, avšak pod touto vrstvou je pôda ako kameň zhutnená. Myslím si, že je to dôsledok orania - posledných 30 rokov zahrada bola orana tažkým veľkým traktorom.
Konečne sa aj vysvetluju zahady, ktoré sme doma raz rozoberali - záhrada je nižšie položena ako okolitý terén (akoby sa prepadla), a na záhrade neryje ani jeden krtko, pricom okolo záhrady je kopka na kopke... V minulosti mi rodicia vraveli, že mali opačný problém, na záhrade boli same krtince...
Predpokladám, že zhutnena vrstva pod ornicou spôsobuje rýchle vysusenie záhrady za posledné roky, a tým aj nižšie úrody...
Ako by sa to dalo riešiť?
Plánujem cast záhrady nechať a zasiať niečo, co by dokázalo tu zhutnenu podu aspon tochu prekoreniť.
Ktorá zo spomínaných rastlín by na to bola vhodná?
|
|
|
|
|
|
|
host - 80.43 (?), 18.12.2018 11:25
Dobry den.
Podobny problem zhutnele pudy jsem resil predloni. I ja mam dost velkou plochu zelinarske zahrady. Presto jsem vzal ryc do ruky a tyden ryl. Samozrejme tam sel kazdou radku hnuj a kazdou druhou radku posekana trava nebo slama. Pouceni pro me - po urcitem obdobi nastoupi zase ryc, jinak pouzivam Vari
Jinak je nutne podle me dodavat kompost a to v dostatecne vrstve. Ja to delam asi na cca 10 cm na zahon. Mam 3 dost velke :-)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
 |
|
|
