Moc trávy v kompostu. Co s tím?

Dobrý den, potřebuji poradit jak na kompost. Máme větší zahradu a hodně sekáme trávu, takže kompost je samá tráva, větví atd moc není. Takže místo kompostu máme hnijící smradlavou mazlavinu. Chceme začí nový kompost, někde jsem četla, že lze prokládat trávu natrhaným kartónem, papírem aby byly látky v rovnováze. Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za názory Barbora M.

Zpravidla u větších zahrad není celý trávník zátěžový, Proto tam, kde se nechodí, lze trávu předsušit na seno. Pokud toto seno prokládáte mezi vrstvy čerstvě posečené trávy ze zátěžových trávníků, pak splní ten samý účel jako celulóza původem z kartónů a novinového papíru.

Jako dobrý sorbent metanu a čpavku odvětrávaného z čerstvě založeného kompostu se s úspěchem používá pohození malou vrstvou kompostu vyzrálého (loňského). Tedy denní přírůstek kompostu pak prakticky vypadá jako pohození 3-5 cm vrstvou čerstvé trávy, 5 cm sena, 4-8 cm čerstvé trávy a navrch 1-2 cm souvisle loňského kompostu.

Nechat proschnout (můžete s ní třeba mulčovat pod stromky), do kompostu až pak.  Lída

Důležité je aby kompost dýchal. Nelze trávu našlapat do nějaké nádoby.Čím více je na bocích kompostéru otvorů, tím lépe.Když máme pouze hromadu, je možné čas od času provzdušnit vidlemi.

Pokud tvoříte kompost jako kulinářskou specialitu, pak je třeba hledat různé prosypávky, mezistanice sušení, provzdušňovat. Je to tak asi správně.
   Já beru kompost jako místo, kam se uklízí biologický odpad, jako bonus vnímám fakt, že se to nakonec bude hodit. Tak jako v zimě kompost narůstá nejvíc dřevěným popelem, v předjaří štěpkou, v květnu je to holt tráva, na podzim zas jablečné výlisky. Že ta tráva (i ty výlisky) ve větší vrstvě netlejí ideálně, je pravda.  Povrch je ale většinou oschlý, takže hromada zapáchá jen když se do ní vrtá. Po roce se kompost beztak přeháže a promísí, takže ve výsledku je jeho konzistence pokaždé stejná. A je jedno, že se jeden rok málo topilo a nebyl popel, v dalším si vzali sousedi trávu na krmení či štěpku na topení, v dalším se neurodilo ovoce a nebyly výlisky. Nakonec je to vždy polosypká hodně hrubozrnná zemina sem tam s hrudkou či klacíkem. Na to, abych šťoural, jestli tráva pod povrchem není příliš mazlavá, jsem příliš líný.

Suhlasim. Ak sa necha preschnut, mozno ju zmiesat s cerstvou. Najlepsie preschne ak ju date na zem - vrstva povedzme 10 cm. Ja to davam pod ovocne stromky. Zoschnuta sa skoro strati. Potom prihodim o tyzden cerstvu atd atd. Prilezitostne zhrabem a dam do kompostu.

Máme docela velký ohrazený kompost a trávy je v něm převaha. Jinak slupky z kuchyní, nějaké to listí, atd. - větve raději vůbec, ty jsou nepříjemností při jeho rozebírání. (No a žížaly samozřejmě. Těch je tam milion.)

Nikdy jsem nic neprokládal, nepřehazoval, neprovzdušňoval a funguje to taky. Po 2 až 3 letech vždy shrnu vrchní vrstvu stranou a zespodu těžím velmi pěknou hlínu.

Kompost je u země ohrazen betonovými hurdami, které vyčnívají asi 15 cm nad terén, nad tím jsou prkna. Když navrch vysypu čerstvě posečenou trávu (z jednoho sečení cca 20 napěchovaných sběracích košů od velké zahradní sekačky), vrchní vrstva velmi rychle oschne, nijak to nezapáchá a jen se to prostě slehne. Páchne to jedině v případě, že vezmu kopáč a pohnu s tím, abych povrch jednou za čas trochu urovnal.

Kompost bych jen dobře ohradil a dál to neřešil. Papír bych do toho nedával.