Jílovitá zemina

Zdravím. Dá se prosím zkulturnit jílovitá zemina(není to vyloženě jíl) smícháním s kompostem a pískem? Popř jaký písek, žlutý kopaný, nebo bílý říční? A v jakém poměru? Děkuji

Písek tam bude. Kompost, pořád a hodně, organika jakákoliv, štěpka, rašelina, zelené hnojení. Trvá to dlouho, ale v jílovitých půdách se dobře pěstuje téměř cokoliv.

Mě takhle čeká zkulturnění zahrady na jílu, teď po stavbě RD pěkně utuženém tak, že už tam ani plevel neroste a po jakémkoliv dešti se tvoří jezera.

Jdu na to přes rašelinný substrát (hodně moc). A protože je drahý, tak asi i kopaný písek. Ale hlavně ten substrát. na celém pozemku by měla být vrstva dostatečná k tomu, aby v ní rostlo to, co má (cca 10cm?). Do toho v prvních letech zaseju jetel a vojtěšku, aby kořeny pokud možno narušily ten jíl. Tam, kde budou záhony, keře, stromy, tak pořádně promíchat do hloubky. když se míchá jíl s organikou, tak je docela hezky vidět ten okamžik, kdy se z hmoty, která se chová jako jíl (lepí) stane něco, co už jíl není (najednou se to v ruce rozpadá a má to drobtovitou strukturu).

Kompost je sice výborná věc, ale jako hmota během několika let vysmrdí do vzduchu a jíl zbyde. Proto je podle mě třeba dlouhodobá organická hmota  (rašelina a její formy)

Tak bych se chtěl po dlouhé době ozvat. Po stavbě RD jsem na celý pozemek zahrady nechal navézt cca 10cm rašelinného substrátu ze Soběslavi. Byla to jednotlivá nejdražší položka celé stavby. Smícháno s kopaným pískem. Teď jsme cca po roce a půl. Na celé zahradě střídavě sázen jetel luční, vojtěška, vikev huňatá, inkarnát a směsi plevelů, co se tváří jako luční. Samotné obracení půdy jsem udělal jen tam, kde jsem něco sázel nebo jsou záhony, což je slabší bod - ale po stavbě prostě už nešlo to tam komplet zorat. Takže nejvíc se to míchá při rytí záhonů. A ta směs jílu, rašeliny a písku je úžasná, když se to dobře trefí, má ta půda krásnou stukturu přesně na rozhraní lepí / nelepí. Když trefím rýčem podloží, je vidět, že se jíl mění. Původně to byl žlutý, tvrdý jíl, teď vyrývám jíl zbarvený do šedočerna, protkaný kořínky, který se lehce rozpadá. Něco je asi výluh z té rašeliny, něco exudáty kořenů. V té změněné struktuře jsou pořád žlutá tuhá ložiska, kousky, kde nejsou kořínky. A k tomu bych rád věřil, že ten nejdůležitější faktor celé věci bude čas, u kterého jsme teprv na začátku.

Někdy je lepší investice do rašeliny než třeba do špatně dovolené. Jestli vás to uklidní. Já vždycky když něco takového čtu, tak si pokládám otázku, jak bych to udělal. Tedy smichal horní vrstvu rašeliny, písku, s tou dolní. Píšete, že zorat to nejde. Já si myslím že jde, ale nějakým jednoosákem jako je Vari. Lepší by byl rotavátor.Tam si z jílu ukrojíte vrstvu jakou potřebujete a smícháte s rašelinou.To záleží, jak se rotavator pustí do země. 

Rozumím a měl jsem to tak v plánu. Ale když člověk dostaví dům a má děti, tak za to oraniště mu nikdo nepoděkuje. I za ty jetele jsem musel bojovat - proč nemůžeme mít normální trávník. A nakonec už taky chcete koukat, jak vám to kvete a ne furt obracet hlínu. Ona si s tím Matka Příroda dobře poradí. A na záhonech už mám něco, co se dost podobá černozemi.