Jílovitá zemina

Děkuji moc za radu. Toto řešení nám radil i jeden místní sedlák, tak dáme na vás a počkáme do jarar co se s tím stane. Absolutní rovinu nemusíme mít, ale aspoň, aby se právě v těch hroudách nedžela voda a dalo se s tím na jaře pracovat.

Dobrý den,

stavíme dům a také máme bohužel jílovitou půdu. Původně to byla louka.

Četla jsem, že doporučujete prosypávat pískem. Našel jste někdo nějaký opravdu účinný recept, jak se s jílem poprat??

Čemu se daří v takové zemině? Zahradu máme malou, bude tam hlavně tráva, ale chceme i nějaké kytičky a keříky a malý záhonek se zeleninou.

Poraďte

Myslim, že všetky uvedene rady sú užitočné, ale aj tak by som chcel niečo pridať.

Musite experimentovať a nemá zmysel hneď "vo veľkom". Na vašom mieste, by som si vybral časti pozemku s rozmermi 2 x 2 metre, pekne ich vykolikoval. Na nich by som vyskušal všetky varianty. Zohnať piesok, piliny či ine veci v množstve na experimentovanie by nemal byť problém. Netreba šetriť... a výsledok porovnať.

Lacnu organickú hmotu možno získať od obce, napríklad posekanú trávu. Mnohé obce nevedia čo s tým a musia sa vysporiadať s týmto odpadom na vlastné náklady. Často z týchto dôvodov zakladajú kompostárne. Alebo od nejakej firmy čo robí údržbu zelene. ... a organiku riadne zapracovať.

Písali ste o záplavách. Záplavy mohli vymyť z pôdy rozpustené minerály a pôdu oslabiť. Nejde o minerály ktoré tvoria hnojivo ale o soli, ktoré sa prirodzene nachádzajú ako súčasťou pôd a veľmi ovplyvňujú koloidiku a reológiu ílov. Najmä soli vápenaté. Následkom toho vznikajú stabilné koloidy, íl má iné vlastnosti, zníži sa jeho priepustnosť voči vode, je tvrdší, sklovitejší. Takto erodovanú pôdu by chcelo posilniť. Robí sa to mletým sadrovcom (nie sadrou). Sadrovec vydrží dlho a postupne uvoľňuje do pôdy vápnik. Nie veľa, lebo jeho rozpustosť je malá. ....spôsobí flokuláciu ílových častíc, trochu sa napravia vlastnosti pôdy. Ale zázraky nečakajte. Ak ste po povodniach pozorovali zhoršenie, tak toto by mohol byť kameň úrazu. V niektorých prípadoch sa používajú na vitalizáciu pôdy aj drahšie veci, ale skúsil by som ten sadrovec.

Ja som chemik a nie pôdoznalec, takže vam asi neporadim, ake množstvo sadrovca treba aplikovať. Aj toto sa dá odexperimentovať. Zoberiete časť zeminy, s vodou pripravíte kašu. Polovicu kaše necháte vyschnúť a druhú zmiešate so sadrovcom. Tú so sadrovcom nechajte týždeň v kašovom stave aby sa časť sadrovca rozpustilo. Nechajte vyschnúť a stvrdnúť. Môžete porovnať rozdiel.

Juro

Trochu som pozrel internet a mal som asi dobreho tusaka. Na web page:

http://www.basic-info-4-organic-fertilizers.com/gypsum.html

zacinaju hned zostra:

Do you have clay or layer of hard subsoil problems in your garden?

(Mate problemy s ilom alebo vrstvou tvrdej ilovej zeminy vo vasej zahrade?)

Nastudujte a vela zdaru. Ak sa vam to podari, podelte sa so skusenostami.

Nejsem ani chemik, natož půdoznalec, takže mě opravte, jestli se mýlím. Sádrovec je tuším chemicky totéž, jako vytvrzená sádra a v přírodním stavu se nazývá alabastr - to je dnes dost drahý nerost, kterým byly kryty egyptské pyramidy, než jej domorodci rozkradli. Nevím, jestli je sádrovec v nějaké formě cenově dostupný - snad z vybouraných sádrokartonových příček.
   Sádra - ať už v prachovém nebo hydratovaném stavu se používá na vápnění půd, kterým chybí vápník a přitom jsou zásadité. Na rozdíl od uhličitanu a oxidu (hydroxidu) totiž díky síranovému aniontu není zásaditá, nýbrž slabě kyselá. Takové půdy jsou ovšem v našich krajích vzácné. Těžší jílovité půdy  bývají obvykle kyselé, a ty zásaditější mívají vápníku dost.
   Pokus s navlhčeným a uhněteným jílem je zjímavý, sám jej zkouším. Sádrovec jsem tedy nepoužil, ale výrazný efekt na zdrobtovitění jílu má i samotný písek, taky popel, perlit, rašelina a v podstatě všechny hruběji sypké materiály.

Robim chemiu ilov a preto viem veci viac menej len teoreticky. Il nie je moc vhodna zlozka v podach, ale zalezi aj na stave v akom je. Ak je sodna forma, alebo chudobna na vapnik alebo na akekolvek soli, co moze nastat napriklad zaplavami a vymytim pody, ma nevyhovujuce vlastnosti. Tvori pevnu latku vo vysusenom stave, vo vlhkom tixotropnu zmes, casto velmi viskoznu. Tento stav nastava alebo moze nastat aj v zasaditom prostredi, preto vapenec, ci stare vapenne omietky nie su to prave orechove na riesenie problemu, o vapne hasenom uz ani nehovorim. Najlepsie riesenie je sadrovec. Rozpustne soli vapnika by sa zmili (napr. dusicnan). Ako pisete sadrovec je neutralny a na cielenu zmenu ilu asi najlepsi, postupne uvolnuje vapnik, lebo je malo rozpustny.

Co sa tyka ceny sadrovca, nepatral som ci sa da kupit u nas. Predpokladam, ze ano. Ak sa pouziva v polnohospodarstve v zahranici, snad aj u nas. Jeho cena musi byt lacnejsia ako sadry, ktora sa z neho vyraba. Alabaster je vzacna forma mineralu. Takze v cene nevydim problem. Ako ked mate vapenec je ina cena vapencoveho strku a lesteneho mramoru.

Preskocil som na net a nasiel fi Gypstrend v Cechach, ktora ho vyraba. Len ma zmiatla poznamka, ze ho dodavaju vo vlakovych supravach. :-) Z internetu vyplyva ze sa tazi aj na SK v mnohych miestach ale asi sa spracovava pre priemysel na vyrobu stavebnych hmot.

Juro

Děkuji za velmi odborně fundovanou odpověď. Teď jeden praktický dotaz. Co byste doporučil na vylepšení jílu poměrně kyselejšího pH - 4,8, kde rostou dobře kopřivy, smetanka, řeřišnice, bršlice. Jak upravím nejlépe strukturu i kyselost? Je uhličitan na závadu?

Dorby den, ak je naozaj kysla, co skor nebyva casto, uhlicitan by nemal skodit. Mohli by sa pouzit aj piesky bohate na uhlicitanove sedimenty. Este za socializmu omylom s takymto pieskom vypalili tehlu. Jeden to pouzil na komin. A postupne ako to vonku vlhlo to strielalo. Vypalene vapno v tehlach robilo svoje. Ono vselico sa dialo v tych casoch. Podla tohto viem, ze taketo piesky existuju. Mlety vapenec by bol asi najvhodnejsou alternativou na kysle ily. Co sposobuje kyslost ilovej zeme aka zlozka? Vacsinou kysle pody su bohate na raselinu a organicke zlozky. Ono dost tazko najst isty recept, ak nevieme co je zdrojom kyslosti. Ako ste zistili, ze je poda kysla?

Castym problemom s kyslostou je skor na banskych haldach obsahujucich sulfidy. Staci malo. Tie sa dazdom a oxidaciou pomalicky menia na kyselinu sirovu a rozpustaju zlozky pody, pricom sa uvolnuje hlinik. Kyslost ako taka nie je zla pre rastliny, hlinik je zabijak. Ten je toxicky, nastastie sa uvolnuje len vo velmi kyslom prostredi. V Cechach je nejake kamencove jazero, dosledok banskej cinnosti, s vodou s obsahom siranov a hlinika. Myslim, ze je uplne mrtve ak neratame nejake mikroorganizmy.

Juro

Děkuji. Kyselost jsm změřil běžnou souparavou na určení pH půdy - těmi  2 lahvičkami s papírky, kde ta druhá sráží půdní koloidy. Nejená se úplně o jíl (íl), nýbrž o jílpovitou půdu v zahradě. Nevím, čím je kyselost způsobena, nejspíš m.j. kyselými dešti, protože půda je kyselá i v širokém okolí.

Můžete se s námi podělit o své zkušenosti - jakým způsobem bojujete s kyselou půdou?  Díky - Daniela.