Jílovitá zemina

Máme 3 roky zahradu u vody, která předtím nebyla 5 let obdělávaná. Prošla během 4 let dvěma záplavami.Zemina je velice hutná, těžká a při seschnutí je velice tvrdá. Vyzkoušela jsem ji zlepšit rašelinou, což bylo docela drahé ale výsledek je stejný. Poradí někdo jnějaký způsob "nakypření " takovéto zeminy. Jo a všichni vedle co mají zahradu tak mají zeminu o dost lehčí.

Je potřeba zem na podzim zrýt na hluboko a nechat velké hroudy,ty se přes zimu rozpadnou a dále přidávat kompost a nebo alespoň zelené hnojení,to je po plodinách osázet určitými rostlinami,které se na podzim zaryjí a tím se půda zlehčuje,jestliže do takové zeminy chcete sázet přidávejte k rostlinám rašelinu nebo kompost.Máme také takovou půdu a při určité péči se na ní dá dobře pěstovat téměř vše. Hodně zdaru přeje Jarka

dobrý den, poradila byste mi nějaké rostliny ze zeleného hnojení? kdy je zasadit a kdy je zarýt?díky R.

Koupila jsem si směs pod názvem -zelené hnojení - a je složena z hořčice a řepky.

když to je někde v náplavové oblasti, tak tam někde v okolí bude určitě vodou naplavený písek, Ten bych tam na pozemku rozházel a zaryl.

Souhlasím s předešlým. Písek je ještě důležitějí než rašelina či kompost. Obětujte něco peněz a nechte si fůru kopaného přivézt, vyplatí se to. Nejsem úplně  přesvědčen, že ho po záplavách jistě někde v okolí najdete. Písek může přinést povodeň, težko záplava. A pokud, tak bude nejspíš na pozemku, který taky někomu patří. Překvapivě dobrou službu udělá nahrubo přesáté rumisko ze staré bouračky.

jílovitou zeminu máme na celém pozemku 50 aru. Písku je tam 140 kubíků a není to znát, ten se při orbě sice přehrne , je vidět,ale za zimu se spláchne do nižších vrsteva je to stejné, v hlíně jsou koráby, popel, piliny kompost, všechno je celkem k ničemu. Když nechytnu ten správný čas na okopávání, tak na to musím jít s krumpáčem, brambory nedávám do země ,do hrobků tam uspěšně shijí. ale musejí ven a na to trávu, to jsou pěkné. Roste tady jenom koštáloviny, a cibule. .na petržel. mrkev, nemám nárok . zůrodňujeme jílovačku 25 let soustavně a zatím výsledek celkem žadný, utěšuje mě že to sousedi mají taky, ti už to vzdali a mají tam tráv u a zase navědí co s ní. Nějaká kopačka ,co prodávají v marketech je tady kničemu ta se do toho ani nedostane, zbývá rýč ,motyka , nebo něco na orbu, my máme vrátek, s rýčem bychom si ani něškrtli. Hnůj se tam vozil po vozíkách, pěstovali se brambory o těch se tvrdí, že zlepšují hlínu, tohle nezlepšilo nic. Mrkev pěstuji ve skleníku a tam je pěkná, jinak pastinák a řepu na krmení. To tam s bídou vyroste, To jsou zkušenosti s jílovačkou ?Přeji hodně zdaru a síly Hana

Zalozit cihelnu nebo dusat veprovice,ale ne chtelo by to hodne humusu ,hnuj,drcenou kuru ,z pili piliny kuru i drcenou slamu .Zelene hnojeni smesku oves hrach nebo peluska hodne provzdusnovat aby se zem neslila .Zapar let bude lepsi kvalita .Zacinal jsem v zaplavove oblasti pret 25lety a dnes uz sice brambory nepestuji od roku2002 po povodni ale zem uz je lepsi ,kazdy rok jsem zarypal furu hnoje pod brambory pul zahrady kazdy rok mam 4ary na tretine chatku a okrasnou zahradu ostatni byla uzitkova dnes tam mam jen sklenik a stromy a kere a travnik nemohu se ohybat jinak by jsem pokracoval. 

To, co popisuje paní Hana  dobře znám, boj s jílovicí je nekončící proces. Všechny uvedené kroky jsou správné, tak se mi nechce věřit, že jsou tak málo úspěšné. Vždyť navezli - jestli dobře počítám - 28 litrů písku, tedy víc než 50 kg na každý m²! To přece musí strukturu zeminy pořádně ovlivnit! Pro zlepšení struktury půdy bych ještě doplnil pěstování zeleného hnojení a jetelovin

Taky léta bojuji s jílem.Od řeky vozím již několik roků náplavovou zeminu(krásná hlína s jemným pískem).Dále kompostuji co se dá a zapravuji do zeminy.Zlepšení je znát, ale chce to vydržet.

Hodně zdaru.Pepa.