Jílovitá zemina

Zdravím,

já jsem to spočítal teda jinak

V = A * h

140 kubíků písku = 50arů (5000metrů čtverečních)  * h

=> h = 0,028m = 2,8 cm!

A pokud budeme uvažovat hloubku 30cm tak to vychází na 10 dílů jílu 1 díl písku!!! a to rozhodně znát nebude...

Někdo poznamenal, že pomáha savební suť - myslím, že je to díky vápnu!!! Doporučuji DOLOMIT a na začatek i trochu praškoveho vápna. Nedavejte nic z chléva, to jen zkazíte.
 Brambory zlepšuji jen fyzičku protože vyžadují okopávani!!! Nikdy samy nic nezlepšili!  Zasejte rostliny, které na kořenech mají "hrčky" - jetel, hrách, bob, vyka, peluška... teda "zelené hnojení". Mikrooganizmy jsou to, co púsobi na jíl i počas vegetace.

Jistě, vápník (CaCO3)  v suti působí příznivě na neutralizaci obvyklé kyselosti, ale ještě důležitější je ten písek, který suť obsahuje a který jílovici vylehčí. Brambory samy možná půdu nezkvalitňují, ale účinně potlačují plevel a při jejich pěstování (okopanin obecně) strukturu opůdy zlepšujeme. S rostlinami vážoucími vzdušný dusík souhlasím, ne vždy však v jílovici dobře vzcházejí

Dobré je napodzim do půdy zarýt hodně slámy. Ty půdu zlehčí. Písek je sice také dobrý,  půda se tolik nelepí, ale je dál strašně těžká. Doporučuji slámu - mám to vyzkoušené!!!

Těžká a lehká půda se nerozlišuje podle toho, kolik váží kubík. Je to  hlavně o  velikosti částic, půdních koloidech, atd.
Sláma má  vysoký  poměr uhlíku a dusíku kvůli obsahu celulózy (polysacharid bez dusíku), rozkládá se dlouho a rozkladné mikroorganizmy potřebují  dusík, který berou půdě.. Proto je lepší slámu zkompostovat s jinými organickými látkami a teprve hotový kompost potom zapravit do půdy.
   Vylehčovací efekt písku je navíc trvalý.

Měli jsme také na zahradě těžkou jílovitou půdu (když ztvrdla, nedala se ani rozkopnout motykou). Po řadě pokusů se nejlépe osvědčilo zlehčení pomocí dřevěných pilin  (vydatně a  několik let- cca 3-5 cm  vrstva). Doporučujio přutom jěště vápnit - poliny jsou kyselé. Piliny Vám rádi nechají zadarmo na každé pile nebo v truhlárně. Nxyaaevadí ani cca 30% příměs hoblin.  

Z vlastních zkušeností...písek je výborný, leč chce to větší hrubost, 0-4mm praný. Zlehčí, ne však na hmotnosti, ale provzdušní, tzn. dostane do půdy částice o větší velikosti. Půda se díky němu stává prostupnější pro kořeny, vodu i živiny a snižuje se ryziko plísní v trávníku i na kořenech rostlin. V úvahu se však musí brát větší vysýchavost půdy v letních měsících. Písek nepřidá do půdy živiny, jen zlepší strukturu. Proto je vhodné doplnit jej kompostovou zemí a nebo použít metodu zeleného hnojení.

Máte doslova pravdu. Termínem lehká a těžká půda se nemyslí specifická hmotnost, nýbrž právě velikost částic.
   Jinak věřte, že i když použijete jemný (kopaný,omítkový) písek, efekt bude výrazný. I jeho částice jsou mnohonásobně větší něž částice jílovité zeminy. Navíc bych řekl, že vliv na vznik optimální - tzv. drobtovité struktury - půdy má ještě lepší než praný říční betonářský písek.
   Dobrý je ale v podstatě každý písek, nakonec i šotolina.  Jen nedávejte do půdy škváru, obsahuje toxické látky.

Volám s.o.s., postavili jsme domeček a chtěli jsme zapracovat na založení zahrady, nechali jsme si bagrem rozvést hlínu po pozemku, o které jsme si mysleli, že do ní půjde zasýt trávník a ono ouvej, barvu má sice pěkně tmavě hnědou, ale vytvořila hroudy a těžký povrch se kterým se nedá s lopatou či krumpáčem pracovat, natož do toho něco sýt. Chtěli jsme tím překrýt jílovitou půdu, ale jak to vypadá, tak i v této hlíně, což byla skrývka z tohoto pozemku, je také dost jílu. Co s tím prosím? Nechat přes zimu vymrynout a poté to znovu zkusit tozhrabat? Ani teď vlastně z toho nešlo udělat rovinu, vypadá to jako nepovedené oraniště. Děkuji předem za jakékoliv rady.

Hroudy se rozpadnou vlivem mrazu a deště, to je záležitost několika měsíců. Nechápu, proč většina lidí chce mít trávník na absolutní rovině. Mírně zvlněný terén je daleko hezčí - jen je  třeba myslet na odtok  vody, v jílu se budou dělat zejména koncem zimy "jezírka".