Jaka bude kvalita ornice exhumovane po 15letech?

Ahoj udelal jsem vykop na pozemku. Bohuzel cca pred 15 lety byla ornice zavezena asi 75cm jilu a ted jsem na tu pohrbenou ornici v te houbce narazil a hodne jsem ji dostal ven. Ma smyl ji rozmistovat treba do mista budoucich zahonu ajko urodnejsi pudu anebo svym pobytem ta hnedozem zdegenerovala. Kdysi jsem totiz do zahonu pridal tmavou hlinu ktera byla asi 10cm pod dlkazbou po asi 50let a zahon se stal pak naprosto mrtvym.

Jak že se stal mrtvým? Nevidím důvod proč by tam nic nemělo rost.

zkratka ta stara tmava hlina schovana mnoho desitek let pod dlazdicemi se pak na zahone chovala jak polita mrtvou vodou

Organická hmota se bez přístupu vzduchu degraduje. Tak vzniká třeba rašelina, nebo uhlí. Pokud chcete půdu oživit, proložte s ní kompost.

Podle mých zkušeností je i mrtvá jílovice z výkopu velmi rychle zaplevelena. Otázka je co se vylouhovalo z dlažby. Nelikvidovali jste třeba plevel ve spárách koncentrovanými herbicidy? Byla to určitě zem? nebyl to jiný tmavý materiál - škvára?

Ornice je cenná tím, že kromě anorganických složek (jílovitých, hlinitých, písčitých...) obsahuje také humus (zbytky odumřelých kořínků, vláken hub, trusu žížal, biomasy bakterií). Právě tento humus je při pomalém rozkladu zdrojem minerálních živin pro rostliny, a tím i příčinou "úrodnosti" ornice. Neméně kladný význam mají organické zbytky i v tom, že po jejich rozkladu vzniknou v půdě miniaturní dutinky, které půdu provzdušňují a usnadňují vsakování vody po dešti.

Pobytem 15 let v prostředí téměř bez přístupu vzduchu se humus zřejmě přeměnil anaerobními (bezkyslíkatými) procesy a půda určitě už nemá stejnou kvalitu jako dřív. Odhadl bych, že orgnické hmoty v ní bude naprosté minimum, od obyčejné "jalové" hlíny se může lišit nanejvýš tím, že v ní bude krapet více minerálních solí coby důsledek předcházejících 15 let rozkladu (i když část z nich byla už zřejmě spláchnuta do podzemních vod).

Vaši hlínu je tedy možné použít do záhonu spíše jako "anorganický nosič", který by se měl promíchat s kompostem. Od hlíny samotné bych už žádné pěstební zázraky neočekával.

Potřebujete-li tedy nutně "objemnou hliněnou hmotu" a máte-li k dispozici kompost k promíchání, použijte vytěženou "ornici". Jde-li vám pouze o "vylepšení" budoucích záhonů, navezením staré "ornice" prakticky nic nezískáte.

V minulých dobách se při zakládání sadů a vinic prováděla rigolační orba. Ornice se dostala do hloubky 60 cm a hlušina navrch. Dnes se ve vinicích spíš provádí hloubkové kypření. Rigolace je energeticky náročná. Je to nevratné a význam je přinejmenším sporný. Ve starých knihách se lze dočíst o rytí na dva rýče ap. Také při výsadbě stromů se dává kvalitní zem na dno jámy. Jámy na stromy se dřív kopaly opravdu hluboké...

Jsou živiny, které se v půdě moc nepohybují -P, K. Ty by tam mohly zůstat.

Samozřejmě závisí na více faktorech. Např. na hladině spodní vody...

Co z toho plyne? Vysaďte si tam něco hlubokokořenícího co to ocení.

Tak sem kopal jeste jinde. Vrstva dokonaleho jilu je na pozemku vetsinou tlusta 35cm, hloubeji zlutice prechazi v tmave hnedou. Te jil je docela nepropustny, po destich je napr povrch rozmaceny, kdezto dno metroveho vykopu zustava suche. Jeste je varianta v miste zahonu vytvorit tu 35cm prohluben a pak tam zaryt neco kompostu. Nevim tedy jak se bude darit zahonum 40cm pod okolnim terenem.