Co použít na odlehčení zeminy

Dobrý den, máte někdo zkušenost s perlitem, s pískem (ale jakým), nebo něčím jiným, aby se odlehčila zemina, která je velmi těžká, hutná, lepivá, částečně jílovitá? Když je mokrá a pravidelně se nekypří je téměř nemožné ji zrýt, jak je lepivá, mazlavá, hutná, a při vysušení jsou hroudy jak beton.

me se osvedcil klasicky velky podil kompostu a hnoje (s velkym podilem slamy),pripadne si nakupte za par korun balik slamy a zaryjte ji, muzete zarit u stepku treba z ovocnych stromu a keru, drcenou na male kousky, krasne to prokypri, bude se postupne rozkladat a dodavat trochu zivin a zadrzuje v pude vlhost, za dve sezony budete mit hlinu o rad lepsi kvality

Souhlas, jen to bude trvat poněkud dýl, než dvě sezony. Já se o to snažím tímto postupem - slamnatý koňský hnůj, dřevěný popel, kompost, posekaná tráva, zelené hnojení... už asi 12let a poznat to opravdu je asi poslední 4 roky Původní materiál byl fakt hrozný, něco jako plastelína, cihlářská hlína... Z mokré jsem mohla dělat akorát tak kuličky, jakmile trochu vyschla, byl to pro změnu beton. Léta jsem nad záhonky jen brečela jak želva, páč s tím nic nešlo udělat.

To 250.233: devět let sypu do půdy perlit (na 360m2 jsem již nasypal 11 pytlů o obsahu 150 l., časem se vstřebává), dávám kompost, dodal jsem písek (praný 0 - 2mm, cca 6 tun) a seji zelené hnojení. Letos si už myslím, že půda je konečně k obrazu mému. Pokud je půda špatná, je to fakt práce na dlouhá léta.

Děkuji za vaše odpovědi a tipy. Ale nepotěšili jste mě. Je vidět, že je to běh na dlouhou trať.

Na zoufání máte ještě hodně času. Zkuste si i vícekrát po sobě přečíst něco o rekultivacích s použitím elektrárenských popílků, třeba tady. Až si pročtete několik prací, tak zjistite, že se až neúměrně používá strašák o kontaminaci těžkými kovy. V této souvislosti můžete narazit na vědecké práce, kterými se se zjistila, pro mnohé zahrádkáře nepřijatelná skutečnost, tou je, zjištění, že na kontrolních pozemcích, se sklízelo obilí, určené k výrobě potravin, které bylo více zatížené obsahem těžkých kovů, než na pozemcích rekultivovaných s pomocí až sedmisty tunami popílků na hektar.

Velmi se nám osvědčilo zelené hnojení - svazenka a štěpka z ovocných stromů. Máme těžkou červenici, po svazence je nadlehčená, vyhnojená a krásně drobivá.

Zkuste sádru. Samozřejmě pomůže jen dokud se nevymyje, ale narušuje soudržnost jílu. Dlouhodobě pak organická hmota, dřevěné uhlí a převrtávat jako krtek. Zasázet vojtěšku, dělá kořeny víc jak 2m hluboké, narušuje ten neproniknutelný jíl, zanáší do něj kořeny tu organickou hmotu. Jetel taky.

Přidal bych ještě bob koňský, vytváří velmi dlouhý kůlový kořen, po jehož odumření slouží humusová dírka k lepšímu odvodnění povrchové vrstvy půdy. A kdo má dost velký pozemek a spoustu času, tak může pro tento účel použít slézovou růži, která při pěstování z výsevu, také vytváří mohutný kůlový kořen a mohutný přídatný kořenový systém a samozřejmě obrovské množství organické hmoty nad povrchem půdy, kterou je vhodné před zapravením namulčovat, jedinou nevýhodou je obtížnější zpracování půdy ručně, rýčem, ale i to se dá určitou technologií rytí hravě ustát.

Balíků slámy je všude celkem dost, asi bych to nařezal a buď zkompostoval nebo jen pořádně zaryl, nejlepší by bylo zapravit biouhel smíchaný s podestýlkou zvířat nebo přidat vermikulit (lepší jak perlit), ale ta cena, plošně bych to nedělal, lepší je podle mě jít do vyvýšených záhonů, kterým stačí pár m2 na mnohem větší úrodu.

Roman z Vysočiny