Zapraveni pisku do zeminy

Jen pro pořádek, písek a hnojiva se zapravují do půdy, zemina se kupuje v pytlích. Pokud chcete mít na zahradě trávu, pak ten první způsob stačí. Budete-li pěstovat zeleninu a sázet  stromy, hodilo by se zapravit písek hlouběji, ale i povrchové zapravení není na škodu, časem se se vrstvy promísí. Dvě tuny jsou cca kubík písku. Jestli to stačí, to závisí na struktuře Vaší půdy. Můj názor je, že do jílové půdy není písku nikdy dost.

Můj názor je, že písek se v zahradnické praxi k zlepšování vlastností půdy nemá užívat, protože pouze vytváří objem. Osou pouze specifické aplikace, kdy pískem vytváříte preferenční průsakové cesty, ale to je jako když užíváte drenážní trubky. Pokud keramické drenážky nasypeta volně na terén a zaoráte, nebudou fungovat. Podobné je to s pískem.

Pokud vodu převádíte pískovými pery, pak musíte mít rozmyšleno odkud kam poteče.

Pro zlepšení struktury půdy je jiná cesta. Z jílovo-písčité zeminy můžete vytvořit pomocí dodávek humusu a vápnění půdu hlinitopísčitou, ALE přidáním písku do jílovo-písčité zeminy získáte spékavější jílovopísčitou zeminu s menší schopností vázat humus a živiny. Zmenšíte totiž podíl prachových částic na zdrnitostní křivce. Dodání humusu a vápnění je vlastně chemickobiologická úprava, kdy se malé jílové částice agregují na mírně větší zrníčka prachová a provzdušněné hrudky prachových zrnek. Podobného výsledku by jste dosáhli zapracováním agroperlitu a hydrogelu, jenže to je v současné době mnohem dražší, než na 250 m pozemek sehnat 4 tuny hnoje, zaorat jej a pěstovat alespoň 2 roky po sobě brambory. nebo dokonce sled brambory+vojtěška+brambory.

S.

Písek kromě objemu vytváří taky přístup vzduchu, a ten je na jílovitých půdách často nejdůležitější. Dodávky humusu jsou jistě taky užitečné, ale z jílovité půdy se bude hlinitopísčitá tvořit rychleji, když do ní částice písku dodáme.

Písčité půdy bývají velmi chudé na živiny a humus,dodané živiny se snadno splavují do spodních vrstev,kde jsou nevyuživány.Zato mají výborné drenážní, aerobní schopnosti,bez kterých se některé rostliny neobejdou.Některé rostliny aerobní podmínky přímo vyžadují, a bez nich jen stěží dlouhodobě prosperují na stanovištích.

Mezi takové patří meruňky, broskvoně,které v jílovitých půdách velmi trpí na asfyksii-udušení, mrtvicí -ucpávaní pletiv, taky nepříjemnými klejotoky.Trávníky taky velmi ocení vzdušné podmínky k prokořenění.Humus můžeme dodat ještě před výsadbou pomocí zetlelého hnoje, kompostu do půdy.Nebo celkovou rigolizací, a pěstováním předplodin, které půdu obohatí humusem, a dodají potřebné živiny.

Pokud někomu nevyhovuje písek jako lehčící materiál, nechť si pořizuje za drahé peníze k těmto ůčelům rašelinu.Rašelina má obdobně aerobní,lehčící  a navíc i vododržné,a živiny poutající schopnosti.Ke stromkům,a trávníkům je to mrhání prostředků.

mýlíte se pane doktore. Jíl obalí zrníčka písku a k žádnému provzdušnění nedojde. Geotechnika a meliorace jsou součástí mé profese asi tak podobně jako pro Vás dermatologie. Já Vám nebudu kecat do kvasinkových infekcí a Vy tady nešiřte bludy s pískem míchaným do jílu. Pokud někde bude potřeba drenáž, použije se písek jako souvislá vrstva, případně proti vplavování jílu od okolní zeminy se dokonce oddělí geotextilií.

Pane Stando, brzděte se s těmi bludy.  Vy  si pletete  jíl a jílovitou půdu. Čistý jíl je v domácích podmínkách takřka nekultivovatelný. Půdy s vyšším obsahem jílovitých částic - jak uvádí zadavatel - "spíš jílovitá než smíšená"  není čistým jílem (ten by po dokonalém smísení s pískem vytvořil skutečně spíš maltu), nýbrž půdou, která po dešti tvoří škraloup, v suchu má tendenci pukat,  a při rytí je třeba rozbíjet větší hroudy.  Kupodivu nemívají nedostatek živin, o čemž svědčí i to, že v nich prospívají kopřivy, křen, smetánka bršlice.  Vylehčení takové půdy pískem, popelem, vápennou omítkou působí na mnohé plodiny (cibule, česnek, ale i brambory) jako živá voda.

s popelem a vápennou omítkou souhlasím - je to v podstatě to vápnění, které dokáže spolu s organikou svazovat jednotlivé mikrokrystalky jílových minerálů na zrnka spraší a granulovaných prachů.

U nás nedaleko v Polabí existují pole, kde nad jalovou matečnou horninou tvořenou pískem jsou naváté vrstvy spraší. Pro některé zemědělce by bylo jednoduché, vzít rigolovací pluh a ten písek rigolováním vyvorat do směsi s těmi spraši a přesto to považují za neodpustitelnou chybu, byť jen občas přiorat do ornice trochu spodní jaloviny. Také proto pracně zařazují do osevního postupu jeteloviny, vojtěšku a nakupují z Krkonoš mletý dolomit.

Kubik piesku na 250 m2. 4 L na m2. 4 mm vrstva priemerne. (Ale lahko sa pomylim,, takze za vypocet nerucim). Ci je to dost neviem, skor zanedbatelne mnozstvo po premiesani do hlbky aspon 30 cm. Ale ak vam dovezu 2 tony velkym nakladiakom, tak je to skoda nevyuzitia celeho vozidla. Neviem, aka je kvalita. Piesok moze but aj s ilom. Ak obsahuje zivce, tie zvetravanim mozu tvorit il.

Rovnako by sa hodila aj biomasa,...mozno z obecnej kompostarne? Mohli by to byt rozdrvene dreviny, pokosena trava a podobne veci. Ale nie bioodpad z poli osetrenych nejakymi herbicidmi. Biomasa je dolezita pre vylepsennie pody. Moja skusenost: Mam malu zahradu, rychlorastuce popinavky, travnik, dreviny - rychlorastucu vrbu napriklad. Toto vsetko produkuje kvantum hmoty. Z nejakej tvrdohlavosti vsetko kompostujem, su to kubiky... Je to take divne hobby, ostatni sa toho zbavuju a mna to stoji vela casu a aj priestoru. Asi budem musiet urobit vyvysene zahony. Uzitkovej zahrady mam len nejake 4 desiatky m2, tam davam vsetok ten kompost, ani nestaci dozriet. Skoro tym dvihnem uroven terenu. Ale vysledok je dobry,...ze vidim rozdiel medzi nasou a susedovou podou. Je akasi humoznejsia, lahsia, tmavsia... Mozno aj preto, ze som tu malu plochu aj preosieval.

Kubík písku je 1000 mm sloupce nebo 1000 litrů. Udělal jste chybu v desetinné čárce. Pro přidání 4 litrů na metr čtvereční potřebuje tazatelka cca 10 m3 písku na těch 250 m2 plochy. 

Pro znatelnou změnu struktury by bylo potřeba ale dávkovat cca 10% písku, 2% mletého dolomitu a až 10% organické hmoty, Pro založení trávníku je potřeba vyrvořit/zúrodnit vrstvu drnovky do hloubky cca 5-8 cm. Tedy na celý pozemek by to bylo 36 tun písku 10 tun mletého dolomitu a jeden až deset valníků hnoje. Ten hnůj se dá nahradit postupným opakovaným zapracováním vypěstované biomasy zpět do půdy, Ale jak píši jinde v tomto vlákně, pro strukturu je důležitější, že kultivací půdy se jílovité částice dají agregovat na slíny a prachy granulované do hrudek. To však neudělá písek, proto jeho navážení na pozemek může být v mnoha případech i kontraproduktivní.