Založení trávníku v jílové půdě

V zimě jsme dostavěli, plocha zahrady, kde bych chtěla trávník (hezkou louku) je cca. 600m čtverečních. Nynější stav je následující: podloží jíl, trochu rumiště, místy staré trsy trávy a plevele (křídlatka a spousty dalších rumištních rostlin). Nechci golfový trávník, který je třeba 2x týdně sekat, ale hezký živý trávník - louku. Poradí mi někdo jak nejlépe postupovat? Díky.

Jestli máte na zahradě skutečně křídlatku, tak nikam nepospíchejte a nejdřív se jí zbavte. Jinak po stavbě bývá pozemek zhutněn. Pokud máte lidi - zahradu přerýpejte, přeorejte, snažte se vyházet maximum odenků plevelů a stavební zbytky. Pozemek urovnejte. Počkejte jak vyklíčí plevele, stříkněte je herbicidem a potom když zaberou pozemek trochu rozhrábněte a zasejte trávu, uválejte a těšte se na koberec. pokud nechcete super trávník, neřešil bych moc zlehčování půdy pískem apod. Já jsem zastáncem zelené plochy, ale nesmím být jejím otrokem. Jestliže v okolí několika set metrů okolo jsou klasické zahrady a louky plné pampelišek a dalších rostlin, nesnažím se dělat super angličáka, protože bych jenom do zahrady cpal jedy a nebo si ohýbal záda při vyrývání. Ale pro vás bude podsstatné se zbavit té křídlatky, pokud není v jednom trsu a ten si chete nechat pro okrasu.

Vzhledemk velikosti křídlatky není problém se jí na menší ploše zbavit. Každou roslinu ustřihněte (silnější usekněte) a čerstvý pahýl potřete koncentrovaným glyfosfátem. Některéí znovu obrazí, ty potřete napodruhé. Během jedné sezóny je na zahradě  po křídlatce.

Díky za Vaše rady. Jsem sice proti přehnané chemii, ale na křídlatku asi bude opravdu potřeba. Chtěla bych se dále zeptat, kdy je nejvhodnější nějaký přípravek (například Roundup, nebo látku na stejné bázi) aplikovat a zda lze takto zničit i "zmlazky" keřů a stromů. Děkuji.

Látku lze aplikovat kdykoli, nejúčinnější bude asi ve fázi silnějšího růstu.
Na výmladky v žádném případě. Glyfosfát působí systémově a ničili byste celou rostlinu.

Dovolím si trochu s kolegou nesouhlasit ohledně použití Roudupu. Já bych aplikoval obráceně - stříknout 10% roztok přímo na list, počkat a potom sekat. Doporučuje se myslím 5% roztok, ale na kídlatku je to skoro slabé. Natřít osekané stvoly je dost podobné ošetření pařízků po odstraněných dřevinách, ale osobně pokud mohu snažím se dát tento herbicid přímo na listy přes které se potom dostane do celé rostliny. Křídlatka se také často likviduje tak, že se nechá vyrůst, poseče se, znovu nechá vyrůsta - asi tak 20 -30 cm a stříkne se Roundupem. Sečí se rostliny oslabí, při následném rašení porost zahustí a lze potom použít celoplošně postřikovač.

Mně se osvědčil uvedený postup z těcht důvodů
1. Menší spotřeba herbicidu - jen do dutého stonku
2. Současně rostlinu odstraním a zahradu tak nehyzdí postupně sesychající lodyhy
3. Není potřeba postřikovač - kdo nepěstuje ovoce jej obvykle nemá. Nerad dávám herbicid do stejného postřikovače - vymývání pak musí být obzvlášť důkladné
4. Nehrozí nadýchání postřiku
5. Nezničím současně trávník pod křídlatkou
Jinak máte samozřejmě pravdu, Váš postup je sofistikovaný a pro velké plochy jediný možný.

Díky za rady. Zvolím způsob jen lokální aplikace. Ještě by mě zajímalo jaká travní směs by byla vhodná do jílovité půdy. Na internetu jsem našla spousty firem nabízejících travní semena, ale spíše pro zahrady, hřiště a golfová hřiště v ideálních podmínkách. Předesílám, že nechci nijak výrazně zasahovat do pozemku (zapracovávání písku). Předem díky za Vaše názory a zkušenosti.

Nejsem otrokem trávníků, pampelišky a jiná kvítka v něm miluji. Mám také na zahradě jílovitou zeminu a postupoval jsem následujícím způsobem:

Po vyrovnání hrubých nerovností jsem holá či řídce zatravněná místa osel hřišť. směsí a od té doby (asi 5roků) jenom sekám, tak 2 až 3x měsíčně. Druhová skladba travin se během jedné či dvou sezon změnila bez jakékoliv chemie. Jediný zásah je občasné vyrýpnutí kořenů kopřiv, jinak  nic. Pravdou je,  že moje zahrada sousedí s velkou plochou luk a lužních lesů, které jsou nekonečnou zásobárnou semen.

Vzhledem k tomu, že byliny si nekonkurují a kvetou postupně, mění se barva trávníku podle právě kvetoucí byliny. Když se celý trávník pokryje tisíci bílých, modrých či růžových kvítků, je mi až líto do té nádhery vjet se sekačkou.

Dovolují si trochu polemizovat s tím co je jílovitá půda při sázení trávníku. Předně trávy koření tak 15 i převážně 10 cm, hlouběji jdou snad jen vlásečnice pro vodu. Takze nejvíce záleží co máte v té vrstvě do 10 cm. Mám na zahradě cely mix druhů půd. Kopaná studna skoro v 7 metrech jílu a jde i určité dal, v 10 metrech je již prý písek. A v místech kde jde jíl až na povrch, prapůvodní, je stejně vrstva přirozené "ornice" ne víc než 25 cm a tráva na ní roste úplně normálně i klidně přes metr vysoká. Prostě to nepoznate. Stromy to už je něco úplně jiného v tomto podloží! Takže pokud jen máte promíchánou vrstvu povrchové půdy třeba s podornicim tak je to něco jiného. Primární problém je nedostatek organické hmoty (humusu) v povrchové vrstvě. Napravte toto (napr. kompost - i nakoupeny) a je úplně jedno jakou máte půdu pro trávu, kromě extrémně vysychave na piscine. Navíc když budete mít úrodnou půdu jen v povrchové vrstvě (ne přehnaně jen pár cm) ale rovnoměrně rozmichanych v cca 10-12 cm tak zahuštěný porost travin potlačí navždy růst plevelů (které koření hlouběji). Žádná pozdejsi chemie. K.z B.