Naprostý souhlas s předchozím příspěvkem! Každé hnojivo je hydroskopické, takže po zimní sezoně každý prášek z použitého podzimního hnojiva "nabobtáná", perfektně se zažere do hlinikového materiálu a kolečka, která jsou s rozmetací hřídelí spojena na tisícihranu, nemají nárok se rozhýbat.Materiál koleček je poměrně měkký a dojde k jeho stržení a pak nastupuje Ferda Mravenec - práce všeho druhu.Po každém použití to chce opláchnout a po vysušení promazat olejem.
Rovněž je ošidné řídit se rozchodem kol, protože mezi kolem a místem spadu hnojiva je cca 8 cm , takže ke kolejím od předešlého posypu se musí tato mezera odečíst (přičíst),aby nevznikly neposypané pásy, Divil jsem se, cože se to na louce stalo, když jsem po 14 dnech uviděl 10 cm světlé pásy lemující 40 cm v tmavou zeleň.!
Rozhoz vápence provádím "vysloužilým" cedníkem na nudle
.Chce to jen získat do oka hustotu zabělení posypané plochy.(KG/M2)Ale důsledek posypu vápencem není tak výrazný, že by na trávníku vznikaly fleky. To NPK, Travní hnojiva, atp, po těch pak nějaké malůvky na trávě zůstanou. Časem to ale zestejní.
