Betonování plotového sloupku - jak na beton?

Abych správně rozuměl, naskládáte do jámy nejdříve kamení a pak shora zaléváte betonem?.Opačný způsob je kvalitnější.Nejdříve beton.vrstva a do ní postupně vhazovat navlhčený kámen a dusat (kulatou paličkou),aby řádně zatekl a znovu.Beton raději řidší, aby zatékal.Patka pak něco vydrží.

Přesně jak jste napsal - dávám nejdříve kámen a potom zalévám betonem. Váš postup, jak jste napsal(nejdříve beton a pak kámen) jsem též zkoušel, jenomže jelikož používám rychle tuhnoucí beton, nedaří se mi moc dobře a hlavně rychle, navazovat jednotlivé vrstvy, navíc mi tam padají nečistoty (hlína ze stran "vrtu"). Pokud tam totiž chci dát co nejvíce kamene, tak musím chvíli skládat a rovněž stále dávat pozor, jestli mi to stojí rovně. Mnou užitý postup má pouze tu "nevýhodu", že mi někam uteče vápenné mléko z první várky. Zajímalo by mě ale, zda lze tuto ztrátu nahradit vápenným mlékem z druhé a třetí várky betonu? Pokud totiž první várka mírně zatuhne (tedy ucpe odtoky vápenného mléka) druhá a třetí mi už normálně zůstane v kameni, včetně vápenného mléka.

Beton udělejte zavlhlý až sypký, zasypávejte jím kameny a řádně vždy udusejte. Tak pokračujte po vrstvách. Pokud ho uděláte řídký tak aby tekl, tak ho jen zkazíte. Voda bude vyplavovat cementové mléko a nadměrné množství vody srazí pevnost betonové směsi. Patrně používáte pytlovaný? beton. Rychlotuhnoucí beton je speciální záležitost. "Normální" beton má zpracovatelnost zpravidla 90 minut. Hydratace (tuhnutí) se dá prodloužit použitím plastifikátoru, který nahradí část vody v betonu a tím zlepší vlastnosti. Na pytli by měla být uvedena třída betonové směsi a druh použitého cementu a kameniva. Pokud mi sdělíte tyto údaje poradím Vám více.

Je možný i jiný způsob a to že se separátně v jednoduché dřevěné formě (i na ležato nebo přepážkami oděleně i několik sloupků najednou) zabetonuje kovový sloupek do "hranolu" betonu 12 x 12 x40 cm nebo až 15x15 x 40 cm a po vtvrzení se osazuje do jam mírně větších a kolem se zasouvjí kameny a nějakou železnou tyčí se mírně upěchují (používám k tomu asi metr dlouhý majzlík obrácemým koncem). Výhodou je menší spotřeba betonu a ideální narovnání sloupku. Další výhoda takovéhoto plotu je, že když je ve svahu a po 10-ti letech se nakloní, tak se dá podrovnat. Už jsem takto realizoval několik plotů a dělal to tak i můj otec.

Rok si lámem hlavu jak nejlépe zhotovit plot... ve svahu...!!! Děkuji za úžasný tip!!!

Používám pytlovaný beton Kna*f typ BN30 z betonárny Kbely (40 kg pytle) - stačí tam přidat vodu, "rozvrtat" a už se betonuje. Řekl bych, docela kvalitní beton - když se jede podle návodu, udělá to beton jako z mixu. Rony - to je docela dobrý způsob. Ale nejde to do "nezámrzové" hloubky 80 cm a ta manipulace s tím musí být docela těžká. Každopádně já dělám do země díry vrtákem, takže bych musel mít válcový šalunk. Jenomže ten vrt je už tak úzký, tak bych tam mohl mít max. 5 čísel betonu okolo (když připočtu sílu trubky) a to nevím jestli by stačilo...

Používáte "cementový potěr" (zrnitost max. 4mm) dosti vysoké třídy (a to ještě nevíme jaký cement je použit). Pokud je teplo tak Vám velmi rychle nastartuje. Nebál bych se smíchat jeden pytel BN30 s jedním pytlem štěrkopísku (nejlépe praným) a tuto směs použít k zabetonování sloupků. Na dno díry dejte 10-15 cm štěrkopísku nebo štěrku jako drenáž, pokud chcete alespoň částečně řešit "nezámrznou" hloubku. Jak píše kolega v předch. příspěvku - nebetonujete mrakodrap. Pokud k něčemu dojde tak stejně "vyvalíte" sloupek i s betonem.

Při vší úctě jse mne rozesmál s tou nazámrznou hloubkou. Snad to nebetonujete do té hloubky, to se nedivím, že se spotřebuje tolik betonu a že chcete šetřit. Mám na dvoře léta základy šopy v hloubce 30 cm a sokl asi 60 cm a ani vlásečnicová prasklina. Můžu to vyfotit.  Ta nezámrzná hloubka má opodstatnění u domů a to s otazníkem, protože dům ve kterém se alespoň trochu topí nemůže podmrznout.

Nezámrzná hloubka souvisí hlavně s kvalitou základové půdy, takže není možné Vaši zkušenost zevšeobecňovat.Hloubka založení se označuje jako rozdíl úrovně základové spáry a nejbližšího bodu terénu u základové konstrukce. Hloubka založení se určuje s ohledem na stabilitu a sedání stavby, na klimatické vlivy, jako je například promrzání nebo vysychání základové půdy, dále s ohledem na geologický a hydrogeologický profil.
Minimální hloubku založení určují klimatické vlivy. Základová spára musí být v nezámrzné hloubce, protože v zámrzné hloubce se voda, která je obsažena v základové půdě, mění při nízkých teplotách na led, zvětšuje svůj objem a zvedá základy. V jarním období, při vyšších teplotách vzduchu nastává u soudržných zemin jejich sesychání a smršťování, což vede k nadměrnému sedání základových konstrukcí a četným poruchám celých staveb.
Minimální hloubka založení je 800 mm pod upraveným terénem. Menší hloubka založení může být použita u základů vnitřních stěn a sloupů, které jsou chráněny před klimatickými vlivy.V soudržných zeminách, kde se podzemní voda vyskytuje v hloubce menší než 2000 mm pod povrchem území, volí se základová spára v hloubce minimálně 1200 mm. V jílovitých zeminách, kde hrozí vysychání se volí základová spára v hloubce 1600 mm pod úrovní okolního upraveného terénu. Jinak u plotových konstrukcí na soudržných zeminách by obecně měla postačovat hloubka založení 600 mm, doplněná o podsyp tloušťky min.50mm zhutněný z kameniva frakce 8/16mm.