Vláknitá řasa

Díky za poklonu, ale nechtěl :) Mě ta mořská akvária přijdou barevně nepřirozená, já jsem zastánce sladkovodní klasiky. Ještě na škole jsem se akvaristikou zabýval, pěstoval jsem africké tlamovce.  Úplně jsem to neopustil, jen jsem průběžně přešel do větších objemů nádrží :)

Co myslíte ty hodnoty, dají se ještě "nedigitálně" naměřit? Měření, co u nás dělájí z VŠCHT, jsou dělaná nějakými digitálními přistoji u nich na katedře, nad testery vody, co prodáváme, se lehce pousmáli. Třeba ale existují nějaké přesnější kapalinová měřidla. Nevíte o něčem?

Bohužel, nicméně u kapalinových testerů samozřejmě dochází k chybám, ale velcí výrobci mají své měřící sety relativně stabilní, co se týče výsledků. Nehovořím ani tak o absolutních hodnotách, jako o tom, že sety jednoho výrobce dávají stále podobný výsledek.

Na trhu jsou i kapalinové soupravy, které obsahují více reagens a jsou přesnější, než akvaristické komerční sety. Jsou ale realtivně drahé, jedno měření vychází na desetikoruny. Osobně tedy používám komerční pro laiky, třebaže jsem si vědom jejich limitů.

Ale k Vašemu dotazu - slušné kapalinové sety pro kolometrickou a odměrnou analýzu  jsou například sety VISOCOLOR alpha, pokud budete chviličku googlit termín

kity analytické VISOCOLOR alpha

  najdete několik eshopů, jedná se o kity s několika reagens a jsou jistě přesnější, než to co běžně používám.

Měření lze "kalibrovat" tak, že měřím nejprve roztok s definovanou koncentrací, kdo ale zažil někdy laboratorní praktika z analytické chemie na VŠ, bude skeptický jako já a s testery bude pracovat rovnou.

Samozřejmě, že speciální elektronické profi testery jsou o něčem jiném, ale dobré kapalinové na měření, kdy se výsledky pohybují v určitých intervalech, a mohu s nimi dobře měřit trendy jsou dostačující.

Díky za typ. Cena měření v řádu destikoruny je dobrá,  až mi tester dorazí, dám zprávu, jak moc je to přesné. Udávané hodnoty tam jsou opravdu od velmi nízkých úrovní, tak jsem na to zvědav.  Zkusím pak schválně naměřené hodnoty porovnat s profesionály z VŠCHT, o kolik se budeme lišit.

Přidávám výsledky z měření účinnosti Siporaxu, jak jsem slíbil.
Kolona je tvořena dvěma paralelně zapojenými sudy, průtok skrze každý sud je 6 l/min. Vodu odebíráme, a následně vracíme, do koupacího jezírka s velmi malým počtem ryb.
V prvním sudu je 88 litrů media Siporax pond, v druhém sudu 105 litrů klasické filtrační houby. Podle údajů výrobců materiálu o aktivní ploše máme v sudu si Siporaxem 23.760m2 plochy (270m2/ litr media), ve druhém pak 260m2 (2,45m2/ litr media). Myšlenka testu byla taková, že při téměř 100 násobném udáváném rozdílu aktivních ploch budeme schopni naměřit rozdílné hodnoty N-NOx na výstupech z obou sudů. A takhle dopadla měření :
Zdroj vody (koupací jezírko pH 7,9)
N-NO3 0,38 mg/l
N-NO2 0,005 mg/l
Sud se Siporaxem (měřeno na výstupu ze sudu)
N-NO3 0,35 mg/l
N-NO2 0,009 mg/l
Sud s filtrační pěnou (měřeno na výstupu ze sudu)
N-NO3 0,37 mg/l
N-NO2 0,004 mg/l
Výsledky testu hodnotíme s rozpaky, očekával jsem, že díky téměř 100 násobné ploše a době zdržení vody v mediu (průtok 6l/min) bude rozdíl významně větší. Napadají mne tyto důvody, proč :
- udávaná aktivní plocha u medií není správná, a prakticky se neliší
- u nízkých koncentrací N-NOx to funguje jinak než u vyšších
Pokus se chystáme zopakovat v uzavřeném systému, kde nadávkujeme větší koncentraci dusičnanů, a poměříme rozdíly. Měření prováděli chemici z Ústavu technologie vody při VŠCHT, a chyby v měření tedy prakticky vylučuji.
PS - pro Chemického Alího - ty VISOCOLOR měřáky jsou na takhle nízkých koncentracích v mých nechemických rukou hrozně nepřesné :)

Mňa malé rozdiely neprekvapujú vzhľadom na pomalý metabolizmus všeobecne....nemožno očakávať radikálne zmeny v zložení v priebehu pár minút. Čo ma prekvapuje, je pokles dusičnanov. Vždy som si myslel, že biofiltracia v jazierku je hlavne oxidácia amoniaku na dusičnany za prístupu vzduchu, čiže nitrifikácia. Amoniak žial nebol analyzovaný, takže jeho pokles nemožno dokázať. Denitrifikácia je v klasickej biofiltrácii jazierok druhotný a menej extenzívny proces. Prebieha iba ak je v prostredí dostatok redukujúcich org. zlúčenín za anaeróbnych podmienok. V aeróbnych prevláda oxidácia priamo prítomným kyslíkom. Preto denitrifikácia prebieha napríklad v sedimentoch (blate) kam sa procesy aerobne nedostanú. Ak je pokles dusičnanov dôsledok denitrifikácie, tak denitrifikácia prebieha rýchlejšie ako nitrifikácia (čo je divné), alebo vo vode nie je takmer žiaden amoniak (potom sa to ťažko testuje). Čo sa týka chýb meraní, tie nikdy nemožno vylúčiť, dôležité však je aké sú a či významne ovplyvňujú naše merania. Väčšinou to rieši štatistika... nemusí na konkrétne meranie, ale aspoň na danú metodiku.

Nás malé rozdíly překvapily - především vzhledem k deklarované ploše Siporaxu. Chtěli jsme se zaměřit právě na denitrfikaci - podle toho, jak výrobce siporax popisuje, by tam měla probíhat ukázkově.  Media jsme záměrně neprovzdušňovali - právě proto, abychom co nejvíce navodili anoxické podmínky, s úmyslem "naštepit " NO3. Doba zdržení mi vychází na 13 minut, a to mi nepřijde úplně málo
Pokles amnonikálního dusíku jsme prakticky nezaznamenali, jeho hodnota osciluje u obou sudů kolem 0,25 mg/l. Obecně ale s touto formou dusíku v nádržích problémy nemáme, hodnoty NO3 jsou o řád větší a právě proto jsme chtěli "umělě navodit " denitrifikaci

Nastastie amoniaku je menej... ved pre ryby je velke mnozstvo amoniaku velky problem. Takto to asi aj je normalne. //// za 13 minut odburat radove 100 l roztok zivin... tak to asi nefunguje. Skuste tocit male mnozstvo vody, povedzme 100-200 l vody dokola. To by mohlo dat zaujimave vysledky. A kludne by som pripravil roztok s vyssim mnozstvom dusicnanu, povedzme 20 x viac ako je v realnom jazierku, ale z jazierkovej zivej vody.

To je velmi zajímavý a přesný příspěvek. Na počátku jsem se trochu usmíval nad tím, že nemá smysl pracovat se sofistikovanou metodikou, ale asi jsme se mýlil. Díky, člověk má o čem přemýšlet.

Je to opravdu zajímavé, samozřejmě mne jako programového pesimistu napadá, že i mne dostal marketing. Uvidíme jak to bude s vyššími koncentracemi.

Add colorimetrické sady - je to prostě kompromis, nemyslím, že by to bylo "nechemickýma rukama", někdy pomůže měřit o řád větší objem vzorku (nikoli typických 5ml, ale 50 ml. Nicméně měření nízkých koncentrací je vždy ošemetné. Samozřejmě měření VŠCHT budou objektivní.

V běžném provozu - laik, účelové měření malých koncentrací prakticky čehokoli i elektronickými přístroji bohužel též není přesné. Jen abych Vás pobavil - pokud chcete v medicínských aplikacích sbírat data například o nějakém biochemickém parametru, nezbývá, než takovou hodnotu měřit na jediném konkrétním pracovišti, protože výsledky jednotlivých biochemických (certifikovaných) pracovišť zdravotnických zařízení jsou vzájemně prostě neporovnatelné, z hlediska hodnocení ve výstupu.

Totéž co se marketingu Siporaxu týče napadlo i mne . Měření vlastními silami jsme vzdali, abychom co  možná nejvíce vyloučili chybu meření, na to zkrátka  při techto honotách nemáme.
Pro Jura : s tím pokusem v sudu to zkusíme, budeme točit pořád tutéž vodu skrze obě media, a pak změříme zbytkové koncentrace. S tou násobně vyšší koncentrací docela váháme, myšlenka je taková, že když v nádržích takto vysoké hodnoty nemáme, nebude to průkazné. A že by to fungovalo za všech koncentrací stejně, si už nemyslíme