Vláknitá řasa
|
|
|
|
Martin Hrkal - Diamantový Zahrádkář (1463) - 73.81 (?) 28.5.2010 10:10
S tím, že akvárium je oproti jezírku relativně uzavřený systém souhlasím. Vstupů do každého zahradního jezírka je jistě nepoměrně více - déšť, spad pylu, prachu, různá intenzita slunečního světla a spousta dalších. Tím spíše si myslím, že v akváriu (berme ho jako systém, kde máte vstupy buď pod kontrolou, nebo je dokážete více méně přesně změřit) probíhají tytéž procesy jako v každém zahradním jezírku. Pokud tedy provádíme nějaké měření - třeba toho úbytku dusíku ve vodě, bude podle mého měření v akváriu daleko přesnější a ovlivněné menší chybou, nežli v jezírku pod širým nebem. Tzn. že pokud bych si chtěl ověřit nějakou hypotézu, jak něco (ne)funguje, přijde mi jezírko méně praktické.
Díky za info o těch průtocích i lampě, zajímavá je informace o nižší průtocích a a výskytu vláknité řasy. Další důvod, prč zkusit ten test s regulací průtoku skrze filtr a měřením NOx :)
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
exn - Stříbrný Zahrádkář (165) - 218.253 (?), 27.5.2010 23:45
Dovolil bych si vstoupit do této, zcela nepochybně zajímavé debaty s menší skepsí při přímo úměrném porovnávání jednotlivých parametrů akvária a jezírka. Podle mého názoru to takhle přímo udělat nelze, protože z reálného hlediska se jedná o dva zcela odlišné "světy" s výrazně jinou vazbou na okolí. Zatímco akvárium budu brát jako jednotku s konstatním objemem vody, konstantním počtem ryb, konstantním, většinou umělém osvětlení, možná s více či méně konstantní úrovní krmení u jezírka je zcela odlišná situace. Objem vody je sice dán objemem nádrže, ale do jezírka často prší (kdo ví co?), dopouštím vodu (v mém případě z povrchové studny, vím já co je v ní?), v jezírku v průběhu roku kromě ryb mám žáby, čolky, užovky, občas mě přistanou kačeny, atd... Ale hlavně kolem jezírka mám stromy, keře, víte co teď lítá vzduchem? Ano, část mě sebere skimmer, ale ne všechno. A co pyly, okolo zahrady mám pole, když neprší, občas se práší, atd..
Tím vším jsem jen chtěl říci, že zatímco akvárium je z hlediska výkonu filtru relativně předvídatelný a relativně snadno určitelný útvar, u jezírka bych doporučil volit množství filtračního media právě s ohledem na výše napsané. Tedy bych se přimlouval k výraznému předimenzování nad rámec vypočtených hodnot.
|
|
|
|
|
|
|
Chemický Alí - Diamantový Zahrádkář (1247) - 4.78 (?), 28.5.2010 0:52
Ono je to spíše naopak, co se týče fragility systému.
Ale přes to, akvária nejsou "jiná" je to biotop, který potřebuje technickou podporu a biologická filtrace, která jej udržuje v chodu je zcela stejná jako u jezírek. Nemáte zde jiné bakterie, nepracují na jiných principech.
Akvária jsou (povětšinou) křehčí z hlediska stability, protože je v nich více ryb na objem, svítíte jim naostro takovými světelnými toky, které v součtu u jezírek nepotkáte a navíc mají stabilně vyšší teplotu vody - mají tedy v průměru dlouhodobě horší sycení kyslíkem než jezírko. pokud trochu cuknete chemismem vody, ryby odejdou i díky tomuto faktu.
Do akvárka doléváte vodu, ideálně 1 x 14 dní, měl byste měnit 20-30 procent objemu, kdo ví čím? jeden doplňuje ze studny, druhý z vodovodu, jeden tam, druhý onde. Akvária jsou ve srovnání s jezírky "přerybněná", to co rybky vyprodukují je adekvátní hejnu kačen, které přistanou každý den.
Chci tím říci, že i zde je předimenzování filtru výhodou. Navíc, pokud se podíváte na principy péče v akvaristice, tyto principy jsou stejné pro akvárko o objemu 100 litrů, stejně jako pro sladkovodní nádrž v ZOO, která má objem zvící jezírka. Extrémem jsou mořská akvária, ta jsou nesrovnatelně náročnější, než sladkovodní a péče o ně vyžaduje profesionální vybavení i znalosti.
Akvaristika je (podle mého subjektivního názoru) o něco systematičtější z hlediska technologií, protože smyslem akvaristiky je chovat v 90% tropické ryby, na které se křivě podíváte a odejdou. A to často bez toho, že by se Vám podařilo změřit nějaké významné změny chemismu vody.
Principy jsou podobné, zajímavé je, že technologie migrují spíše z akvaristiky do jezírkové oblasti, než by tomu bylo naopak.
|
|
|
|
|
|
|
Martin Hrkal - Diamantový Zahrádkář (1463) - 73.81 (?), 28.5.2010 10:10
S tím, že akvárium je oproti jezírku relativně uzavřený systém souhlasím. Vstupů do každého zahradního jezírka je jistě nepoměrně více - déšť, spad pylu, prachu, různá intenzita slunečního světla a spousta dalších. Tím spíše si myslím, že v akváriu (berme ho jako systém, kde máte vstupy buď pod kontrolou, nebo je dokážete více méně přesně změřit) probíhají tytéž procesy jako v každém zahradním jezírku. Pokud tedy provádíme nějaké měření - třeba toho úbytku dusíku ve vodě, bude podle mého měření v akváriu daleko přesnější a ovlivněné menší chybou, nežli v jezírku pod širým nebem. Tzn. že pokud bych si chtěl ověřit nějakou hypotézu, jak něco (ne)funguje, přijde mi jezírko méně praktické.
Díky za info o těch průtocích i lampě, zajímavá je informace o nižší průtocích a a výskytu vláknité řasy. Další důvod, prč zkusit ten test s regulací průtoku skrze filtr a měřením NOx :)
|
|
|
|
|
|
|
0 - (31) - 61.106 (?), 28.5.2010 11:32
Mnoho polemiky. Vláknitá řasa se mi nerozvíjela v jezírku, které po desetiletí částečně kryla černá borovice s břízou a dno této nádrže pokrývala vrstva napadaných větviček, listí a jehličí a já jen jednou ročně část onoho spadu odstranil. Na hladině jsem regulovaně nechal růst závitku mnohokořennou s okřehkem trojbrázdým a voďankou žabí, kotvicí splývavou, plus omezeně v mísách se dobře vyvíjely lekníny. Ostatní prostor pod hladinou hustě zarůstaly řezany pilolisté, mezi nimiž se ve velkém množství vinuly vodní 'masožravky' bublinatky - utriculárie a dařilo se i žebratce bahenní, prustce ob. a kosatcům. Voda byla naprosto průzračná se spoustou vodní "havěti". Lituji, že jsem daný stav přes plánovaný úmysl nenafotil. Dnes, už je na tom místě travnatá plocha a stromy jsou vykáceny. V současné době mám zahradní "rybníčky" na plném slunci, aby se dobře prohřívaly a dařilo se v nich letněným akvarijním rybám a dna udržuji převážně čistá bez nánosů, takže i přes množství vyšších vodních rostlin se vláknité řasy vyskytují, ale hlavu si s tím nedělám, reguluji to klacíkem - ovinu, přitáhnu a vyberu a pak s tím krmím například krevety a zbytek, který nepožerou ryby s plži marisami, napomáhá udržet dobrou kvalitu vody a též slouží k rozvoji vodní drobné zvířeny, kterou vyhledávají přítomné rybky jako součást přirozené potravy, což se na jejich vzrůstu, vybarvení a zdraví výrazně projevuje.
| |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Chemický Alí - Diamantový Zahrádkář (1247) - 4.78 (?), 3.6.2010 9:46
ano, v akvaristice běžně měříte ve škále 0 - 5 mg NO2/litr, běžně udržuji akvária s koncentrací 0,1 - 0,5 mg NO2/litr. Tedy max . na desetině měřené stupnice. Nechci dělat lacinou reklamu Siporaxu, ale je skutečně fakt, že od té doby, co jsem jej naládoval do filtrů, nebyla hladina sloučenin dusíku nikdy vyšší než 0,5 mg/l. 5mg a více sloučenin dusíku na litr je v akvaristice zcela nepřijatelná a většinu ryb na životě ohrožující koncentrace.
S fosforem u dobře jedoucích filtrů nebývá problém, dokonce existují starotvní sety, kterými přidáte do nabíhajícího syrového právě založeného akvárka sloučeniny fosforu, abyste rozjel metabolismus zasazených rostlin. Staří zkušení psi vezmou lžíci vlastní moči a mají startovní dotaci zadarmo:-))
sloučeniny PO4 spolu svysokými hladinami dusíku jsou v akvaristice považovány za nebezpečné pro ryby a limitující pro vznik řas. Souparvy pro testování fosforu pracují s měřitelnou hladinou až 0,1 mg/l , za hranici vhodnou pro akvárko se sladkovodním biotopem se snažíte udržet hladiny PO4 do 1mg/l, u mořských akvárií do 0,1 mg/l. Osobně ale už PO4 prakticky netestuji, mám zkušenost, že když držím dole sloučeniny dusíku, je PO4 na hranici měřitelnosti.
Pokud tedy člověk drží nízko hladiny dusíku, ani s fosforem není problém, souvisí to samozřejmě jen sekundárně - prostě s výkonem filtru a jeho náplní.
Pro měření používám soupravy od SERY, jsou drahé, ale dávají stále konzistentní výsledky. Díky svému prapůvodnímu profesnímu backgroundu mám přístup k nemocniční laboratorní diagnostice, na počátku jsem párkrát výsledky komparoval sofistikovanými měřeními. Serácké kapalinové sety měly vyhovující přesnost.
|
|
|
|
|
|
|
Martin Hrkal - Diamantový Zahrádkář (1463) - 73.81 (?), 3.6.2010 11:32
Díky za odpověď. Z měření, které u nás provádí dlohodobě lidé z VŠCHT, nám vychází hodnoty N-NO2 pod 0,01 mg/ litr, podel nich hraničící s chybou měření.
Spíš mi zajímá, jestli je možné změřit P-PO4 a N-NO3 na koncentracích ještě běžnými (nebo i méně bežnými) kapalinovými měřáky - u P-PO4 se pohybujeme kolem 0,04 mg/l a N-NO3 kolem 5 mg/l.
S tím Siporaxem jste mi nasadil brouka do hlavy, a tak jsem předvčírem dodělal u jednoho našeho jezírka dvojici filtrů, jeden se Siporaxem Pond (80 litrů media) a souběžně bežíci tentýž filtr s klasickou filtrační pěnou. Filtry protéká na naše poměry relativně málo vody, a rád bych pak nechal změřit výstupy vody z filtru, zdali naměříme rozdílené hodnoty. Dost mi překvapilo, když jsem si sečetl udávanou plochu podel údajů vyrobců, u Siporaxu je u téhož objemu o dva řády větší než u pěny. Jsem opravdu zvědav na výsledek
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Juro - Stříbrný Zahrádkář (345) - 121.238 (?), 3.6.2010 12:33
By bolo zaujimave spravit experiment pre porovnanie, ale trosku inak koncipovany. Hnat vodu slabym cerpadlom zo suda do filtra a odtial znovu do suda.Voda by bola povodne z jedneho zdroja a obohatena zivinami s definovanym zlozenim. Voda by mohla byt dodatocne osadena aj bakteriami. Tym, ze v sude by bolo pomerne malo vody, by sa mal s casom velmi rychle prejavit vplyv biofiltracie. Ak by sa takto porovnali 2 experimenty (s 2 sudmi tej istej vody, s rovnakym mnozstvom rovnakych bakterii a zivin) isli v jednom case, neprejavoval by sa vplyv pocasia, tak by zrejme boli ziskane vysledky, ktorym mozno verit. Ak by cistenie siporaxom bolo rychlejsie v takomto experimente, uveril by som tomu zazraku.
Ine nezavisle pozorovania su zatazene roznymi chybami (do tej istej rieky 2 x nevstupis) a niekedy aj presvedcovacou schopnostou reklamy. Clovek pri drahych materialoch a zariadeniach akosi ocakava aj cistejsiu vodu. Ak ju aj naozaj dostane, nikdy sa neda vylucit vplyv dalsich parametrov. Zial zo strany vyrobcov takychto produktov som o takychto meraniach nepocul. Napriek tomu, ze by to bolo extremne jednoduche porovnat 2 media. Zeby zamer? Predsa len merny povrch je pekna reklama, ale k ucelu veci nemusi byt rozhodujuci. Raz som cital jednu studiu ked sa rozne substraty testovali na cistenie odpadnych vod, bol tam keramzit, strk, atd... Tam sa to robilo ale vo velkom, boli vyrobene take testovacie bazeny-cisticky a merali sa zmeny zivin s casom. Pre male filtre som sa s nicim nestretol.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Martin Hrkal - Diamantový Zahrádkář (1463) - 73.81 (?), 3.6.2010 12:49
Mám to zapojeno tak, že v nádrži je celkem nevýkonné čerpadla, ještě škrcené. Vodu z něj vedu a rozdvojuji v regulovatelném ventilu, do každého ze sudů vedu přesnou (při daném průtoku prakticky stejnou), voda pak volným přepadem vede zpátky do nádrže . Až k nám dorazí na další návštevu chemici z VŠCHT, zkusím je přemluvit, aby mi přesně změřili parametry vody vytekající z jednotlivých sudů. Lepší řešení pro porovnání mi nenapadlo, a dělat to na dvou různých nádržích jednak nemám kde (u nás v práci jsou k mým experimentům schovívaví jen do určité míry) a navíc těžko bych dokázal zajistit, že v obou nádržích bude stejná voda (u nás v areálu máme několik nádrží, a chemismus v nich se mi výrazně liší) Oni mi dokáží naměřit rozdíl na vstupu do filtru a výstupu z něj, a tady mám navíc výrazně nižší průtok, než u fitlrace OASE Proficlaer, na které mi to měří doteď.
Jinak máte pravdu, přesné hodnoty aby jste u všech výrobců pohledal. Tak nezbývá, než to zjisit empiricky :)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|