Vláknitá řasa

Ali asi mate pravdu s tou kombinaciou nitri- a denitrifikacnych bakterii. Zistilo sa aj pre bakterie jedneho druhu, ze pri tvorbe biofilmov, tie co su navrchu dychaju a tie co su "vo vnutri" biofilmu prejdu na nejaky anaerobny rezim (myslene vseobecne pre aerobne bakterie). Schopnost tvorit biofilm je aj schopnost takejto adaptacie. O nitrifikacnych sa hovori, ze nemaju schopnost prezit bez kysliku. Ale tiez vieme, ze su pritomne v biofilmoch. Z toho mi jednoznacne vychadza, ze je tu mozna aj akasi spolupraca roznych druhov bakterii. Inak, priroda si vzdy poradi...

Oprava - Fluval -HAgen :-)

...denitrifikacne su v jazierku, ale maju mensi vyznam ako nitrifikacne. Nitrifikacne su hlavnym cisticom aj vo filtroch. Dusicnany potom viazu riasy a rastliny, ale su mensim zlom ako amoniak. Denitrifikacne bakterie potrebuju na svoju robotu vela organickych latok, ktore by prave viazali kyslik. Pracuju v anaerobnych podmienkach, co nie je ziadane prostredie v jazierkach... boli uz pokusy aj na taketo cistenie vody v akvariach mozno aj jazierkach ale neda sa to tak lahko ustrazit.

Biofiltrácia, so siporaxom ci s inými médiami je dôležitou časťou filtrácie. Porézne materiály majú podstatne vyšší merný povrch ako materiály, typu plastové, rôzne tvarované útvary. Ale: Využiteľnosť povrchu v poréznych materiáloch je otázna: 1. Nanodutinky, mikroporézne a mesoporézne materiály sú v podstate mimo hry. Ich veľkosť je menšia ako samotné bunky baktérií. 2. Materiály s dutinami málo väčšími neposkytujú povrch na vytvorenie biofilmu taký, aby bol prístup živín do týchto dutín. 3. V materiáloch s väčšími dutinami nefunguje dostatočná hydrodynamika, výmena a prísun živín a kyslíka aj do menších dutín. Nie ako na povrchu, ktorý obteká prúd vody. Preto filtračná schopnosť nie je len záležitosť povrchu. Preto asi najúčinnejšou filtráciou, bio aj mechanickou je filtrácia piesková. Piesok ako taký má slušný merný povrch, dokonalé obtekanie všetkých častíc piesku vodou, povrch je takmer 100 % využitý na vznik biofilmu s dostatkom potravy a živín, vynikajúca mechanická filtrácia. Ale aj obrovskú nevýhodu: Ľahké zablokovanie filtra a energeticky náročný spôsob tlakového filtrovania cez takéto médium. Problém je čistenie, ktoré rieši technické riešenie takéhoto zariadenia tlakovým vzduchom v profi pieskových filtroch pre jazierka. U nás sa asi bežne nepredávajú, no mnohí nadšenci v zahraničí si ho vyrábajú aj sami. Máte niekto skúsenosti?

Velmi mne zaujala informace ohledně Siporax POND. Mám filtraci Gardena PF 15000 S, kde jsou uvnitř filtru nějaké plastové "válečky".

Mohu do této konkrétní filtrace dát Siporax POND místo těch původních černých kousků? Píše se tu o dvou typech bakterií, přístupu vzduchu a podobně, trochu jsem se ztratil. Uvítám konkrétní odpověď, zda to mohu nahradit, nebo ne, zda to má smysl. Děkuji.

Určitě ještě vyčkejte na odpověď pana Hrkala, osobně do výkonných vnějších filtrů pro velká akvárka kombinuji filtrační média jiných výrobců, jsou -li lepší. Výrobci akvarijních (kvalitních) vnějších filtrů vytvářejí modulární design filtrů, které mají vnitřní oddíly v několika sekcích a koších- takže ve vstupním oddílu biomolitan s velkými buňkami, a v jeho druhé polovine jemná syntetická "vata" konkurenčního výrobce SERA pro odstranění jemné frakce nečistot odtud voda protéká do válcové části vytvořené třemi dvojdílnými koši - plastové válečky a kuličky se v akvaristice používají velmi okrajově, pro jejich malou vnitřní plochu, chápu jejich použití v jezírkové technice, budou výrobně velmi levné

V prvním koši vnějšího filtru je originální biokeramika(FLuval-hagen), ve druhém biokeramika a sáček s rašelinovým substrátem a v posledním koši oba oddíly naplněné Siporaxem. Jsou zde tedy nakombinovány různé filtrační materiály konkurenčních výrobců. 

Je to jen ilustrační výčet, principy budou s jezírkovou technikou podobné, akvaria jsou fragilnější, je zde větší hustota ryb a svíte do nich trvale mnoho hodin denně, Záměna substrátu pro biofiltraci a denitrifikaci by měla v případě záměny za nesrovnatelně výkonější bez problémů. Je ale nutné substrát "osídlit" aktivovaným kalem, nebo startovním rozrokem bakterií.

VYčkejte ale raději na vyjádření odborníka-pana Hrkala.

Plastové válečky jsou v uvedeném filtru v malém množství, obecně tento typ filtru trpí malým množstvím filtračního media. My podobný filtr prodáváme pod označením Pondopress (hobby značka Pontec), a zvýšení objemu media (ať už jakéhokoli) je jedině plusem pro funkci filtru. Při troše šikovnosti dokážete s malou konstrukční změnou do filtru dostat media výrazně více, a klidně bych šel i do toho Siporaxu, finančně to nebude nějaká pecka, a uvidíte.
S druhy bakterií si nelámejte hlavu, v tom filtru, co máte, druhový výskyt těžko nějak ovlivníte, míra zdržení je ve filtru hrozně malá, počítám, že u toho máte čerpadlo, která dává nominální výýkon kolem 2500 l/hod (alespoň Pontec to má takhle v sadě), a tím je to více méně dané.

Jak píše Chemický Alí výše, do filtrů v akváriích se dávají ruzné typy filtračního media, a v těchto malých filtrech pro zahradní jezírka je tomu podobně, dokonce bych řekl, že zde jezírková technika se zpožděním kopíruje tu akvarijní.  Mohu se jen dohadovat, zda různá filtrační media jsou cíleně seřazena tak, aby nitrifikace a denitrifikace probíhala nějak řízeně, nebo je to jen prostá střelba do tmy, podle poučky "čím více různých druhů media ve filtru, tím větší šance, že na nich budou probíhat různé procesy".

Měl bych ještě otázky na Chemického Alího - jaké průtoky a jaké objemy media ve Vašich akvarijních filtrech máte, vzhledem k objemům čištěné nádrže ? Vybíráte filtr podle toho, jaké množství a druhy ryb v nádrži máte, nebo se řídíte jen objemem ? A mají vliv na výběr akvarijního filtru rostliny v nádrži ?

Dobrý den pane Hrkale, s Vámi je radost diskutovat, vždy trefíte cíl-

add filtry-

používám výhradně Fluval 305, silné, výkonné a bezporuchové filtry, papírový výkon je 1000l /h, reálný maximální okolo 750l, osobně používám vestavěné regulace a stahuji je tak asi o 30- 50% výkonu průtoku. Akvárka jsou 180 a 250 l, objem filtračních médií je 6,6 l, z toho biologických substrátů 3, 3 litru, - v každém filtru mám 1 litr Siporaxu a 1 litr biokeramiky,q sáček s rašelinou  ve třetím koši aktivní uhlík, ten ale neměním a bude tam jen symbolicky a  jako nosný substrát pro bakterie :-))

Řídím se při výběru objemem, filtry jsou lehce předimenzované, dává mi to možnost, pustit je na plný plyn například po odkalování, nebo pokud syn krmí rybky a vysype do akvárka víc krmení. Tento typ filtrů hravě zvládne akvária o objemu 300-450 litrů, výrobce doporučuje méně, ale praxe je jiná.

Co se týče ryb, snažím se být racionální, ani ne tak kvůli výkonu filtru, ale nechci rybky stressovat. NApříklad ve 180 je nyní asi 30 -40různě velkých ryb od malých tetrovitých až po parmičky a pancéřníčky, tyto ryby neuvěřitelně narostly..Řídim se ale objemem a akvárium se snažím nepřerybnit.

V tomto akvárku je i 5 žabek drápatek a 6 šneků Neritin - ty jsou zajímavé tím, že neničí rostiny, ale systematicky likvidují přirostlé řasy, je to super, dekorace jsou stále vyluxované do čista a na sklo nemusím stěrkou sáhnout jak je rok dlouhý. Neritina NAtalensis má příbuzného i u nás - Thedoxus fluviatilis, který žere též pouze řasy, ale u nás je na rozdílod severní Evropy téměř vyhynulý. Píši to proto, že se snažím osídlit akvárka i přirozenými čističi, nikoli ale kvůli výkonu filtru, ale proto, že jsem od přírody líný a často nedodržuji frekvence odkalování a výměny vody. S rozumě nastaveným biotopem a výkonným filtrem to není podle mých zkušeností nutné.

Co se týče rostlin, nejsem ctitelem "holandských" rostlinných akvárií, ale i tak se snažím  mít rostlin v akvárku spíš více a různých. Pokud někomu pomáhám vytvořit akvárko, dávám na start i  "vodní plevele" , které dokáží využít rychel volné sloučeniny dusíku, po té co akvárko "sedne" - po měsíci, dvou se chytnou ostatní rostliny a vodní plevele mohou být eliminovány. V akvaristice je totiž problém v tom, že pěstitelé pěstují 90% rostlin Emerzně, tj.na hladinou, takvé rostliny při přesazení pod hladinu buď chcípnou, nebo se relativně dlouhou dobu chytají - jejich stará tkáň se nezadaptuje, pro vodní prostředí musí vytvořit zcela novou. Do té doby plní tyto rostliny bohužel svoji funkci jen symbolicky. proto vodní plevele.

V akváriích používám nárazově i UV průtokové germicidy - bazénové 18W, které jsou proti akvarijním za zlomek ceny (netuším proč, vlnová délka zářičů je shodná), germicidy jsem vylepšil vložením leštěné antikorové folie, která způsobuje mnohonásobné odrážení UV záření uvnitř jednotky. UV jsou vždy vřazená ma výtok filtru. Germicidy pouštím po odkalování, nebo pokud je nějaká ryba "chabrus", případně po nákupu nových rostlina ryb, i když ty nejprve projdou karanténou.

Díky za vyčerpávající popis, údaje s rychlostí průtoku a množstvím media jsou velmi zajímavé, a dost se liší od našich. Abychom se vrátili trochu oklikou k dotazu ohledně filtru Gardena PF 15000 S, který tady někdo vznesl - pro porovnání vezměte množství media, který ve filtru od Gardeny máte, a koukněte na průtok skrze něj, a pak je porovnejte s údaji, které výše zmiňuje Chemický Alí. Pokud dojdete ke stejnému závěru jako já, naplníte filtr od Gardeny k prasknutí čímkoli, co by mohlo zvětšit aktivní plochu biofilmu :)

Ještě dotaz na Chemické Alího - píšete, že průtok skrze filtr stahujete o 30-50% možného maximálního výkonu.  Máte pocit, že při větším průtoku klesá hladina dusičnanů rychleji, než při pomalém? Resp. neměřil jste někdy rozdíl (pokud je vůbec běžnou metodou měřitelný) v dosažení hodnot NOx při různých rychlostech průtoku?
Stále mi to vrtá hlavou, zda průtok není tím dominantním, nebo alespoň velmi důležitým faktorem, hlavně co se denitrifikace týče.  Velmi silně mne láka myšlenka postavit si jednoduchou kolonu s regulovatelným průtokem, a na ní to otestovat, a hledám argumenty proč se do toho (ne)pustit

Ještě k té lampě - umístění na konci systému má nějaký technologický důvod ?  Proč ji nemáte vřazenu mezi čerpadlem a filtrem ?

Dobrý den, S průtokem je to asi tak - pokud měřím NOx, není velkých rozdílů mezi polovičním průtokem a plným (za běžného provozu). Filtry jsou předimenzované :-)) To mám rád :-)) Navíc mírnější průtok v akvárku trochu zlepšuje výskyt vláknité řasy.

UV na konci je akvaristická konvence, i když najdete i systémy kde je UV předřazené. Mezi čerpadlo a filtr nelce UV vložit i proto, že čerpadlo je integrované ve filtru.

Obecně se považuje UV na výstupu za lepší pro boj s plovoucí řasou a mikroorganismy - voda je zbavená hrubých nečistot, které zhoršují průnik UV záření do tekoucí vody. V mém případě je to navíc jednotka, která je v malé černé bedně na krytu akvária- UV používám většinou nárazově. Většina akvaristů je montuje do skříňky, já ale s UV laboruji a tak jsem spokojený pokud nemusím vytahovat jednotku ze zapojení hladic pod úrovní dna akvárka... Po jedné špatné zkušenosti jsem trochu úzkostný.