Vláknitá řasa

Protože jsem pravidelný čtenář rubriky zahradní jezírka, hned jsem si našla stránky, kde nabízí Pond Protect testovací vzorek. Je to jen na vláknitou řasu, jinak je na obrázcích voda naprosto průzračná(ryby jsem tam neviděla). Já se s čistotou vody potýkám od loňského roku. Prostředky - některé fungují docela dobře, ale je to krátkodobá záležitost(peroxyd vyvločkoval špínu)a poměrně drahá. Manžel je značně netrpělivý tvor(nejradši by měnil vodu každý týden aby viděl na dno), já se snažím něco s tím dělat bez chemie. Letos jsem nacpala silonový pytel od brambor 75l rašeliny a potopila ho na dno. Nevím za jak dlouho to má fungovat, ale po týdnu stále sbírám řasy síťkou. Nevím jestli jsem nezvolila moc hustý pytel, nebo mám dát víc rašeliny - jezírko má 15 000l. Jezírko je osazené rostlinami, sortiment ryb 2 jeseteři, 6 zlatých karásků, několik sivenů a pstruhů a v neposlední řadě okouni, kteří se na jaře vytřeli, ale teď padají jeden za druhým. Vysoké pH, amoniak z rozpadajících se řas? Poraďte, pořád nevím, kde dělají soudruzi z NDR chybu:((. Dík Janina

Nenapsala jste podstatné údaje a sice jakou máte filtraci a výkon UV lampy. Voda je čirá, ale máte vláknitou řasu, nebo je voda zelená? Měřila jste někdy parametry vody?

Co se týká rašeliny, používá se na snížení Ph vody (lepší než pytel rašeliny je udělat z ní výluh), čím kyselejší voda, tím horší podmínky pro růst řas i pro život ryb v jezírku. Obávám se, že rašelinou určitě kýženého efektu nedocílíte. pokud si přečtete výše, tak nákup perkarbonátu na 15m3 Vás určitě vyjde levněji, než pytel rašeliny...

Pokud by voda byla zelená, kalná, tak by se myslím vláknitá řasa (tak jak ji chápu) nevyskytovala, resp. se s tím setkávám velmi zřídka. Taktéž si nyní čím dále více lámu hlavu mezi vztahem výkonu UV lampy, a výskytu vláknité řasy. Čím víc se v tom vrtáme, tím více otázek vyvstává :(

Nesouhlasím s Vámi v tom, že platí jednoduchá poučka čím kyselejší voda, tím hůře řasy rostou. Měli jsme nádrž, kde jsme se dlouhé zelené řasy zbavili celkem úspěšně skokovým zvýšením pH přes hodnotu 8. Pokud by jste měl zájem, pohledám někde v rozboru její název - pamatuju si jen, že nebyl český :)

Jistě opravíte nepřesnosti akvaristy, pokud se nemýlím, výskyt řas takřka vždy znamená vysoký obsah fosforu a hlavně dusíku ve vodě. KArdinálním úkolem je tedy zajistit takové úpodmínky, aby obsah dusíkatých sloučenin byl co nejmenší.Často bývá způsoben nasledujícími faktory

- přerybněná nádrž. Člověk pořídí jezírko a v záchvatu nadšení začne nakupovat jednu rybu za druhou. Výsledek je podobný, jako když má plný hotel turistů k dispozici jedinou toaletu.

- překrmování ryb, vede k rozkladu krmiva a opět růstu dusíkatých sloučenin

- nedostatek kyslíku

- Nevýhodný poměr osvětlené plochy vs.objem nádrže (nádrž má malý objem, vzhledem k ploše)

-  nedostatečný počet rostlin- ty totiž utilizují dusíkaté sloučeniny. Ideální jsou jako doplněk různé plovoucí "mory" které rychle čerpají živiny a dobře se odstraňují.Navíc stíní částečně vodní plochu, což řasy také nemají rády.

- nedostatečný výkon filtru - filtr není ničím jiným, než obydlím pro denitrifikační bakterie, čím kvalitnější substrát s velkou plochou, tím lépe. Ideální je dnes asi SIPORAX od Sery - jde o skleněné válečky s nanoprostory, mají fantastickou vnitřní plochu - 1l Siporaxu je svojí plochou, kterou obydlují bakterie adekvátní 34 litrům keramických materiálů, nebo 76 litrům Bioakvacidu. životnost Siporaxu je v podstatě neomezená. Doporučené objemy Siporaxu - 3l/1000 -1400l vody. Pro jeírka se vyrábí Siporax POND. Litr vyjde asi na 290-250 kč,

- UV - ano jistě, likviduje pouze plovoucí řasy, na přisedlé nemá vliv. Čím silnější, tím lepší. Chcete -li zvýšit účinnost nainstalované UV průtokové jednotky, máte několik možností

• zmenšit rychlost průtoku jednotkou
• je -li plastové pouzdro, vložíte do něj tenkou folii z leštěného antikora, stočenou do tvaru trubky - vytvoříte tak odrazivou vrstvu.
• přidejte další UV

UV má jen jednu nevýhodu, pokud jej používáte trvale a je opravdu silné, vytváří nepřirozeně čisté prostředí - zmenšujete tím imunitní odolnost ryb.J eproto vhpodnější (je li UV opravdu výkonné) pracovat s ním cyklicky

- Chemie, zvlášť ta na bázi Cu, ale i peroxidové přípravky - vše špatně, i malé množství zlikviduje denitrifikační bakterie ve filtru i nádrži, naroste hladina dusíkatých sloučenin - to podpoří řasy...

Velké cáry vláknitých řas se vyplatí mechanicky odstranit - ty největší je možné dokonce namotat jako špagety na dřevěnou tyč.

Pouze malá poznámka závěrem. U nádrží jezírkového typu je vhodné je velmi pečlivě dimenzovat- jak z hlediska objemu, tak i osvětlené plochy a ryb mít raději méně, než více, zvláště , má li filtr malou aktivní plochu ,objem filtru bez znalosti skutečné vnitřní plochy, osídlené denitrifikačními bakteriemi je nic neříkalícím údajem. Jeho výkonnost se totiž jen použitím různých filtračních médií může lišit při stejném objemu i o dva řády.

Ale i u vhodně navržených jezírek nikdy nebude voda jako v bazénu, (to jistě není cíl tazatele, jeho problémy jsou zcela odlišné)

Faktory, co jste zmínil, zcela jistě vedou k tomu, že řasa má lepší podmínky k růstu. Nejsem si jist, čemu řikáte vysoké hladiny fosforu a dusíku, zvláště u fosforu je tato hodnota velmi nízká, mimo měřící schopnosti běžných měřících sad, které jsou volně k prodeji. Vláknitá řasa Vám vyroste i v pitné vodě.

Rozporoval bych nedostatek kyslíku jako důvod růstu řasy - velmi často se vláknitá řasa vyskytuje právě v tekoucí vodě, na kyslík bohaté.  Potůčky jsou jedny z prvních míst, kde se Vám vyskytne

S použitím Siporaxu to myslím může fungovat velmi dobře u akvária, kde je přeci jen míra mechanické nečistoty menší, netroufám si odhadnout, jak aktivní může bý siporax po 3-4 měsících ve filtru, ke kolmataci tam musí docházet, a nevím, do jaké míry je zase možné vyčistit siporax do původní aktivní plochy.

Jinak zcela souhlasím s Vaší poslední větou o čistotě vody v jezírku - spousta nových majitelů jezírek chápe jezírko jako bazén (myšleno čistotu vody i dna) ve kterém se dá koupat, rostou tam vodní rostliny a plavou velcí barevní kapři. Takový ideál. Realita bývá odlišná

- nedostatek kyslíku- vede k tomu, že rostliny neprosperují, dusíkaté sloučeniny jsou k dispozici hlavně řasám.

- S proudící vodou máte naprostou pravdu- vláknité řasy se skutečně často bjevují na místech s proudící vodou, to ale nesouvisí s okysličením.

- Siporax, který jsem zmínil je speciální jezírkový (Siporax POND- váleček 25 mm, akvarijní SIPORAX má velikost válečku 15 mm, nebo je pro akvaristiku dostupná frakce v podobě kuliček), liší se velikostí ve srovnání s akvarijním, Siporax lze samozřejmě částečně vymýt. To je právě kouzlo nanomateriálů, kam siporax patří - dutiny jsou tak malé, že jim nehrozí ucpání (snížení aktivní plochy) kaly, které mají mnohem větší velikost. Siporax je navíc údajně zatím jediným materiálem, který je reálně samočistící.ZAjmavé také je, že vykazuje vysokou účinnnost i při nižších průtocích. Předpokládá se ale kvalitní filtrační sestava. Obecně se uvádí (i uživatelé) velmi dlouhá životnost, a to i v náročných systémech mořských velkoobjemových akvárií.

Jeho kvalita je vakoupená relativně vysokou cenou, navíc v našem bananistánu podstatně vyšší, než například v německy hovořících zemích. Nemám představu, co stojí jezírkový SIPORAX v Německu, ale u akvarijního je rozdíl cen proti ČR i dvojnásobný.

- bazén- jezírko,  vždy se zasměji při podobné představě, je to takový romantický ideál.  

Můžete nějak více rozvést, s čím souvisí růst vláknité řasy v tekoucí vodě?

Co se Siporaxu týče -každou sezonu se objeví nějaké nové, podle popisu zázračné fitrační medium (obyvkle také za zázračnou cenu) Před Siporaxem to byl Kaldness, Biobals, Matala - zkrátka každý rok nějaká převratná novinka. Jsem trochu skeptický...

Mno pane Hrkale, proč to souvisí s proudící vodou netuším, je to jen empirie (nikoli má) je to naprostá klasika, chceteli v akváriích, a to i velmi velkých omezit vláknité řasy, začnete mimo jiné tím, že výstupní trysku vnějšího filtru nahradíte napouštěcí rampou - tj. trubkou s mnoha otvory v řadě, které mají v součtu podstatně větší průřez, než zmíněná tryska. Voda v nádrži proudí líným čůrkům napouštěcí rampy pomaleji a vláknitým řasám se daří hůře.

Add Siporax, nedivím se Vaší skepsi, akvaristiku mám jako koníčka už mnoho let a nějakou znalost jsem zde snad již získal. Proto mne Siporax nechal v klidu, v době, kdy byl uváděný na trh (je to jistě delší doba než rok). Pro nákup jsem se rozhodl až před nedávnou vodou, protož velmi konzervativní kolegové, kteří rozhodně nepodléhají marketingovým žvástům získali velmi dobrou osobní zkušenost s tímto médiem. Přemýšlím, proč má tak zajímavé výsledky, napadá mne, že kouzlo je právě v materiálu - jedná se o sklo, Keramika nikdy není zcela inertní a psotupně degraduje. Někeří výrobci filtračních médií a vnějších filtrů na tom založili své živobytí, Výhodné samozřejmě je prodávat takové médium jako "spotřební materiál".

Siporax je zajímavý tím, že podle všeho nabízí to, čemu by se ideální  "domeče" pro bakterie měl blížit. Uvidíme dál :-)

Já si vysvětluji výskyt řasy u místa s vysokým prouděním vody tím, že zde dochází nejen k prokysličení, ale i lepšímu obohacení vody vzdušným CO2, a jeho množství je více méně konstatntní, na rozdíl od vody v jezírku. Je to ale jen teorie :) Má bohužel i trhliny...

S tím Siporaxem jste mi docela nasadil brouka do hlavy,  při troše aktivovaného kalu se mi to jeví jako ideální medium pro denitrifikaci. Naše filtry jsou vysoce aerobní záležitostí, stálo by to za pokus. Píšte, že jej používáte v akváriu, testovali jste si nějak dobu zdržení vody v mediu, nebo zkloušeli měřit dusičnany po naběhnutí filtru?

To co píšete má logiku, koneckonců víme jak se rostliny rozběhnou v systémech ve kterých dodáváte CO₂ do vody (dělá se něco podobného v jezírkách?:-))

Add měření dusíku - ano, v podstatě rutinně, navíc mám dobrý zdroj vody prosté sloučenin dusíku, takže pokud se objeví, je jaesné, že zdrojem jsou výkaly ryb a krmení. S akvárky je to navíc o to zajímavější, že bývají podstatně více zarybněné, než jezírka.

Bez najetého filtru je přestěhování skupinky ryb do akvárka poukázka na hromadný úhyn.

Nicméně je zajímavé, jak klesne hladina sloučenin dusíku u akavárka, ve kterém je malý molitanový filtr po té, co nainstalujete najetý výkonný (kvalitní) vnější filtr, nebo stejný filtr s novým filtračním médiem, osídleným setem denitrifikačních kmenů. Klesne opravdu během hodin až dní.

Jen na okraj, pracuji jen s kvalitními značkovými vnějšími filtry Juwel (Hagen), není to snobárna, jsou bezporuchové a nikdy netečou, což je největší bolest neznačkových vnějších akvariních filtrů..

Co jsem nezkoušel, ale výrobce siporaxu se tím chvástá je zpupné tvrzení, že Siporax prý funguje i při velmi malých, až minimálních průtocích, například prý v sáčku umístěný (v menším akvárku), schovaný za dekorace.Je to zcela v rozporu s tím co platí o ostatních, keramických a plastových médiích - v těch zastavíte oběh i jen na pár hodin a aerobní, anaerobní kmeny bez proudící vody odpochodují do věčných lovišť

Tvůrci siporaxu tvrdí, že je osídlen anaerobními i aerobními kmeny.

Jen na okraj- siporax je údajně apendixem  aplikovaného výzkumu, který byl provděn pro NASA, co je na tom pravdy netuším, bude Vám to tvrdit ale každý prodejce. Patří to tedy k marketingové storry, která může mít reálný základ.