Sterbinovy filtr

Mna by zaujimalo ci sa da nejako zistit, co je to za spina... aky ma povod.

ci je to zbytkovy bordel z jazierka a preslo to cez sita dalej do biofiltracie, alebo je to spina z biofilmu, ktory narastol uplne prirodzene vo vasom filtry... z mechanicky vycistenej vody.

Aj mechanicky slusne vycistenu vodu, ak nechate nejaky cas stat, je to otaka casu, nieco vam tam vyrastie. Samozrejme neviem, aku mate biofiltraciu tak nema vyznam sa k tomu vyjadrovat.

...optimalne je v prvom stupni mechanicku filtraciu a v druhom biofiltraciu s co najcistejsou vodou.  

Při jednom testu, co jsme prováděli, jsme si rozbory na nosiči nechali udělat. Po pravdě nedovedu úplně rozklíčovat, co na mediu vyrostlo a co tam prošlo přes síto. Pokud si pamatuju správně, tak jako mechanický předfiltr sloužilo nerezové síto se 150 mikrony - tzn. věc srovnatelná s většinou štěrbinových filtrů. Přikládám obrázek, jak nosiče vypadaly, odkaz na celý test je zde.
Pro přesnost - například na mediu Kaldness K1 to vypadalo takhle (citace z rozboru) :
... Velký podíl nárostu, velké biologické oživení. Přítomné shluky anorganických částic a detritu. Hyfy mikromycet, vodní plísně Tricladium, pylová zrna, rostlinné zbytky a schránky rozsivek a korýšů. Z biosestonu přítomny vlákna bakterií, sinice, kokální zelené řasy Coelastrum, vláknité zelené řasy Stigeoclonium, Oedogonium, Ulothrix, rozsivky Nitzschia, Gomphenoma, Achnanthes, Navicula, kryténky Euglypha, Centropyxis, Arcella, háďátka, cysty prvoků - rournatek a nálevníků...
Doufám, že jsem se v těch latinských názvech nikde nepřepsal :) Tady na tom rozboru vidíte, že zužovat obsah filtru jen na přítomnost bakterií je asi dost silně zjednodušující.

Poucny test a zaujimave vysledky. Mna velmi zaujali komentare k filtracnej pene... ze je najlacnejsia a v pomere cena vykon absolutny top. Je zaujimave, ze v diskusii napad s kuskami peny ste skuseni jazierkari odsudili ako nie moc dobry napad a v dokumente testu sa pise (dovolim si citovat): "Pokud bychom použili například nastříhané drobné kostičky z pěny (podobnějším malým kouskům ostatních materiálů), s velkou pravděpodobností bychom dosáhli o dost lepšího výsledku, a tak trochu nás mrzí, že jsme to tak neudělali. I přesto však dokázala porazit všechny ostatní nosiče v poměru na pořizovací cenu..."

Otazka je cistenia takychto kuskov. Ak by boli umiestnene v nejakej sietke, a lahko by sa to vyberalo a v sietke aj cistilo, nevidel by som v tom problem. Mozno by to bolo podobne ako ked cistite jeden kus peny. Ale pripustam, ze by toto mohla byt nevyhoda.

Dalej sa v teste pise (opat sa ospravedlnujem ze citujem doslova): "Jako velkou výhodu pěny vidíme možnost jejího velmi snadného čištění, vysokou výdrž a trvanlivost, snadné tvarování podle komor filtru." Niektori tu na fore tvrdia opak, ze vzduchovanim vedia pohodlnejsie a efektivnejsie, mozno aj kvalitnejsie cistit ine media a v pene vidia prave z tohto hladiska nevyhodu. Zaujimali by ma konkretnejsie skusenosti co robilo problem pri pouziti peny. Uprimne.

Citujem: "...může fungovat (a v komerčně prodávaných filtracích mnoha značek se tak děje) i jako efektivní mechanický filtr" alebo dalej sa uvadza: "Zde ostatní media výrazně ztrácí, a pro mechanickou filtraci jsou prakticky nepoužitelná" Toto je v diametralnom rozpore, co niektori tvrdite v tejto diskusii...

Nikoho sa nechcem dotknut, p. Hrkala aj Exn si velmi vazim, ze su ochotni diskutovat a rozdavat skusenosti. Len hladam pravdu. Zaujima ma, co dat za strbinovy filter - hlavne pena vs. ine media. Pripadne aj pena -kusky, nie primarne urcena pre filtraciu (ak ma niekto skusenosti)... Naozaj moc tym pevnym matrosom neverim, co sa tyka povrchu a uz vobec sa mi nezda, ze by filtrovali aj mechanicky. Ale to je len moj pohlad bez akychkolvek skusenosti.

ok, jsme z5 k tématu. To jsem rád :-)

Pokud hledáte filtrační stupeň na dočistění, doporučuji Vaší ctěné pozornosti diskuzi na koiphen, kde člen s nickem Birdman vložil kompletní návod na tzv. sand and gravel filter (štěrk a písek) a to sice zde.

V kostce se jedná o 2 frakce ve 200l sudu, čistění pomocí tlakového vzduchu. Je to velmi levné, snadno vyrobitelné, účinné a poměrně snadno obslužné (a to včetně čistění) zařízení. Na zmiňovaném foru najdete kompletní postupy zhotovení včetně mnoha fotek. Zkušenosti jednotlivých uživatelů jsou prakticky jen pozitivní. Mohlo by to být to co hledáte.

P.S. Osobně jsem zkoušel čistit nastříhané molitany tlakovým vzduchem. Jde to, ale ne úplně tak, jak bych si to představoval. U molitanu vždy budete potřebovat mechanickou sílu a stejně Vám spousty toho marastu zůstanou uvnitř molitanu. Ale aby to nevyznělo negativně ve prospěch molitanu, velkým plus bude nádherný prostor pro anaerobní procesy, ketré jsou také ve filtračním řetězci důležité.

Pane Hrkale, když čtu seznam těch potvor, to jsou všechny z mého jezírka. Kdy jste mě brali vzorky, že o tom nevím? 

Este jedna vec ma zaujala. Hmotu ste stanovovali vazenim. Neviem si to predstavit, ako sa to da stanovit v mokrej pene plnej vody. Tazko sa to da susit.  V inych to asi bolo jednoduhsie. Asi ste mali svoju metodiku, ale omnoho jednoduhsie ste mohli urobit stanovenie spektrofotometricky v uv-vis oblasti. Ak by ste ten bordel vyprali v rovnakom mnozstve vody a systematicky zvolili nejake riedenie, boli by ste schopni pomocou rozptylu svetla - meranie zakalu, resp. absorpciou svetla zistit velmi dobre rozdiely narastu zivej hmoty. Toto se bezne robi v mikrobiologii a absorpciou porfyrinov sa dokonca daju merat mnozstva rias ci sinic, ci inych fotosyntetizujucich mikroorganizmov. Jediny problem by mohol nastat, ak vam v jednom mediu narastlo nieco ine ako v inom. Velke kvalitativne rozdiely v roznych mediach nepredpokladam a preto tuto chybu mozno vylucit.

Inak spektrofotometria by mohla sluzit ako super metoda na priame stanovenie organizmov v jazierkovej vode pred vstupom do filtra, vo vystupe z mechanizkej filtracie a po vystupe z biofiltracie, rano, vecer, vcera dnes, na jar v zime...  Taketo merania by boli este zaujimavejsie. Ak by sa pouzila jedna zo vzoriek ako referencna vzorka a kvalitny dvojlucovy pristroj, dali by sa zmerat rozdiely na urovni tisicin percent transmisie svetla. To uz je ine kafe! Samozrejme by sa nedali merat velke mechanicke necistoty. Tie by sa dali vsak spolahlivo spravit nejakou hrubou filtraciou. Obe metody su minutove zalezitosti a spotrebne naklady na jedno take meranie su velmi male.

Pro EXN > to jsou všechno naše potvůrky :)  A je jich tam určitě mnohem víc, a řekl bych že tohle je jen malinkatá část. Tady je nakrásně vidět, jak je ten systém jezírka rozmanitý, a jak je vlastně směšná naše snaha ho ovládat jako bazén :)

K dotazu na filtrační pěnu -ona má své skalní zastánce i své skalní odpůrce.  Asi je to z části i podle zkušeností, které kdo má. Záleží prostě, jak to máte ve filtru udělané - třeba Biotec 36 vyčistíte za pár minut, doslova. Filtr té samé velikosti - Biotec 30 - budete čistit tak 15 minut, a určitě se u toho ušpiníte.  Takže ďábel je skryt v detailu...

K metodice testu - ten probíhal tak, že se nejdříve nosiče vysušily, velmi přesně zvážily, pak nějaký čas nechaly ve vodě zarůstat biomasou, a pak proběhlo znovu vysušení, a přesné vážení. Hodnotila se diference hmotností před /po. Úplně přesně nevím, jak to vysoušení v laboratoři probíhalo, bylo to v nějaké speciální sušárně.
Ta hmotnostní metodika nám přišla lepší než jiné - třeba přes metabolismus, atp aktivitu a další, pro mě zcela nepochopitelné metody. My totiž nevěděli, co nám na nosičích přesně vyroste. Zajímalo nás jen, co to bude vážit a kolik toho bude. A to jsme pak porovnali s udávanou plochou nosiče.

Co sa tyka tych bakterii... 95 % druhov pritomnych bakterii v tom gulasi ani neuvidite pomocou standardnej optickej mikroskopie. A tie co sa mozno podari... z nich 95 % beznymi metodami spolahlivo nedokazete identifikovat. Taky je zivot rozmanity. Cim mensi, tym viac...

bakterie na filtru jsou vemi zajimava vec... kolegove z jedné univerzity delali rozbor slo jim o rozbehnuti filtru v akvakulture respektive nitirfikace a denitrifikace ktere maji vliv na konverzi a prirustky u pstruhu slo o to najit bakterky ktere budou slapat pri nizke teplote a velke zatezi a pouziti preparatu s bakterie od x firem dosptupnych na trhu, bylo dosazeno vysledku kde opravdu plati ze drahe neznamena lespi a ze z nemecka je vse ok... analyza se provadela na hmotaku ohledne genomiky a proteomiky...

dominovali celedi:

Rhodobacteraceae

Fusobacteraceae

flavobacteriaceae

Nitrospiraceae

oxalobacteraceae

a plus dalsich x celedi, udelat presny rozbor z hlediska kvalitativniho a kvantifikace by vyslo v radech mnoha desetitisicu az statisicu aby to bylo presne ikdyz

ale pritom kazdy filtr mel jine slozeni (byly ve stejnych vnitrnich podminkch stejna obsadka, stejna zdrojova voda atd) ten biofilm zajety je tak citlivy ze kdyz to necim odpalime tak skolabuje nitrifikace a denitrifikace a zacnou dominovat bakterky jednoduchyma katalazama a organiku nasekaji cimz pak pohnoji vodu a ta krasne zezelena... zajimave je ze je tam tolik patogenu jak pro zvirata tak cloveka jak se rika zdrave koupani v jezirku tak to je opravdu o zdravi, ale nadnesene :) zdravy jedinec muze byt v klidu a malo kdo si patla biofilm do otevrene rany nebo jej konzumuje :) bakterie ve filtru to je krasna alchymie

MH

Zajímavý příspěvek. Jakých hodnot u dusíků jste tam dosahovali? Ta teplota tam musí být strašně limitující faktor
K těm patogonemům - ona spousta těchle bakterií redukuje dusík, takže to je pak těžký výběr. A v jezírku se stejně uhnízdí, ať chceme nebo ne :)