Pan Hrkal má pravdu. Záleží na tvaru - proudění vody má vliv na splavování či ukládání kalů (v časopise Bonsaje a japonské zahrady je to krásně popsané), objem vody zase na získání a udržení jakési rovnováhy (čím víc vody tím líp), plocha = víc kyslíku, hloubka relativně stabilní teplota, samozřejmě za vydatné pomoci techniky. Jezírka našich objemů samy nikdy nedosáhou biologické rovnováhy. A i v přírodě velká jezera či rybníky mají problémy pokud nastane nerovnováha (splach fosfátů či dusičnanů z polí či přerybnění atd. Tož tak obecně...
G.